O formátu HD VMD jsme poprvé výrazněji psali před více než rokem. Již tehdy jsme měli slíbený testovací vzorek přehrávače i disků. Přes mnohé urgence dorazil až nyní. A je to škoda.
Tehdy totiž zuřila válka formátů HD DVD versus Blu-ray a HD VMD mohlo do tohoto boje zasáhnout. K tomu však nedošlo, Blu-ray se stal jasným vítězem a HD DVD se definitivně odebralo na hřbitov slepých technologických řešení. V pozadí a bez pozornosti stojící formát HD VMD se tak dožil dnešních dní.
Minulý týden do české republiky konečně dorazily první přístroje reprodukující HD VMD disky, konkrétně přehrávač NME ML-777S. NME je zkratkou společnosti New Media Enterprises, která má vývoj tohoto formátu na svědomí.
V Čechách bude distribuci a servis HD VMD přehrávačů zajišťovat společnost Orava. Z toho vychází i zajímavá nabídka - přehrávač dostanete zdarma při koupi Full HD LCD televizoru Orava. Samostatně stojí 4 999 Kč s DPH.
Co to vlastně HD VMD je?
High Definition Versatile Multilayer Disc (volně přeloženo jako univerzální vícevrstvý disk s vysokým rozlišením) neboli HD VMD konstrukčně vychází z klasického DVD disku. Médium vypadá zcela identicky, používá dokonce běžný červený laser (na rozdíl od Blu-ray, který je snímán modrým laserem s kratší vlnovou délkou).
Větší kapacity, která je pro HD videozáznamy potřeba, dosahuje přidáním dalších datových vrstev. Standardní DVD má kapacitu 4,7 GB (1 vrstva) či 8,5 GB (2 vrstvy). HD VMD má však i 12,75 GB (3 vrstvy) či 17 GB (4 vrstvy). Více vrstev se zatím nepoužívá, nicméně výrobce s tím počítá a maximální kapacita disku má atakovat i dvouvrstvý Blu-ray disk - teoretické maximum má být 100 GB.
Disk je zatím uplatněn jako nosič videa ve vysokém rozlišení 1080p s prostorovým zvukem (Dolby Digital), počítá se s ním i jako s vysokokapacitním počítačovým médiem. Toť teorie.
První pohled na přehrávač NME ML-777S
Černo-stříbrný oblý design přístroje se mi líbil a i dílenské zpracování musím hodnotit veskrze pozitivně. Konstrukce je pevná, plasty jsou dobře slícované, nikde nic nevrže a neodstává. Hlavní přehrávací tlačítka jsou v pravé části čelního panelu, hned pod nimi je pod dvířky ukrytá čtečka SD/MMC karet a USB port. Na pravé části se nachází alfanumerický displej s červeně svítícími segmenty. Je perfektně čitelný i z dálky, jas displeje lze navíc snížit či ho zcela vypnout.
Zadní panel nabízí základní sadu konektorů. Nejčastěji využívaný bude HDMI výstup s HD obrazem i zvukem, ke starším televizím lze připojit analogovým YUV či S-Video rozhraním, nouzově můžete využít i kompozitní video signál na žlutém konektoru cinch.
Zvuk dostanete v analogové podobě na multikanálovém (5.1) výstupu s regulací hlasitosti či v digitální na optickém či elektrickém digitálním rozhraní. Bohužel chybí v Evropě stále populární SCART a samostatný dvoukanálový zvukový výstup.
Příjemné překvapení po prvním zapnutí
První, čím přehrávač velmi příjemně upoutá, je hlavní menu, které je vyvedeno v elegantní a velice jemné grafice s plynulými pohyby. Na výběr je reprodukce z HD VMD mechaniky, USB paměti, SD karty a vstup do "setupu" přehrávače.
Nepříjemné překvapení po vložení disku
Příjemný dojem však skončí hned po vložení HD VMD disku do mechaniky. Jeho načtení je sice o něco rychlejší, než na co jsme u HD přehrávačů zvyklí, avšak rachot, který mechanika vytváří, je taktéž bezkonkurenční. U HD VMD i DVD disků lze při reprodukci hlučnost i vibrace přístroje přirovnat ke středně tiché mikrovlnné troubě. Pokud máte přehrávače schovány za dvířky TV stolku, nemusí to být zásadní problém, ale umístění v otevřeném regálu není vhodné.
Může za to modifikovaná DVD-RW mechanika Asus, která se takto hlučně projevila i po připojení k počítači. Je škoda, že v přehrávači není softwarově vedena k nižším otáčkám – hlučnost by se hned snížila. Více se o mechanice a vnitřnostech přístroje dočtete v samostatném boxu ve druhém sloupci.
Dále se HD WMD chová spíše jako DVD. Jednoduché animované menu, výběr zvukových a titulkových stop a případné bonusy. Žádné multimediální funkce, jaké známe u Blu-ray a svého času i HD-DVD nečekejte. Jediným rozdílem oproti DVD je tak jen rozlišení, které je oproti DVD čtyřnásobné - plné HD 1920 x 1080 pixelů.
Obraz, zvuk a testované filmy
Přehrávač dorazil se třemi HD VMD disky. S animovaným filmem Czerwony Kapturek: Prawdziwa Historia (tedy vlastě Červená Karkulka: Pravdivá Historie), artové drama Luca Bessona Angel-A a taneční hudbou nabitý Step-up (neboli Let´s Dance). Všechny tři jsou vybaveny anglickou a polskou zvukovou stopou DD 5.1 a polskými titulky. Nic víc. Přičemž u obou hraných filmů jde o asynchronní polský dabing, kdy všechny dialogy čte jeden člověk. Na HD disku s prostorovým zvukem mne to docela překvapilo. Všechny tři jsou Full HD 1920 x 1080 pixelů.
Dle informací distributora jsou již lokalizované HD VMD disky v lisovně, k přehrávačům tedy bude přibalována trojice titulů s českými titulky.
Obraz je oproti běžnému DVD samozřejmě úplně jinde - plné vysoké rozlišení nabízí podstatně jemnější kresbu a více detailů. Srovnání s Blu-ray tituly však trochu kulhá - na HD VMD jsme viděli více neklidu, stopy komprese a v rychlejších scénách ztrátu detailů. To však nemusí být problém formátu jako takového, ale jen těchto konkrétních titulů.
Všechny totiž byly komprimovány v MPEG 2, přičemž film zabíral mezi 9,5 a 10,6 GB. Evidentně tedy muselo dojít k razantnější kompresi, ke které by u VC-1 či H.264 (se kterou formát HD VMD také počítá) nedošlo. Film na Blu-ray disku zpravidla zabírá více jak dvojnásobek prostoru při využití mnohem účinnější komprese.
Reprodukce DVD navzdory upsamplingu na vysoké rozlišení nepatří mezi špičku, spíše lepší průměr. Kvalitativně zklamala reprodukce DivX, například oproti mediacentru Popcorn Hour obraz více trpí pixelizací a kompresními bloky (samozřejmě myšleno u jednoho filmového souboru).
Pohled pod pokličku
O čtení HD VMD disků se stará modifikovaná DVD vypalovací mechanika Asus DRV-2014. Po připojení k počítači fungovala jako standardní vypalovačka, bez problémů šel načíst i HD VMD disk.
Navzdory vyjádření NME z loňského roku, že bude představen i software pro přehrávání HD VMD disků v počítači, takový software zatím není. VLC, MPC i další si vylámali zuby a ačkoli správně zjistili rozlišení, délku filmu a ubíhala i časová osa, obraz ani zvuk nebyl žádný.
Obsah HD VMD disků se podařilo zkopírovat na pevný disk (AnyDVD spuštěno), ve všech případech se objem celého disku pohyboval mezi 10 a 12 GB - šlo tedy o třívrstvé disky.
Další postřehy k přehrávači
Při přehrávání DivX nefunguje rychloposuv a bohužel nezobrazil ani titulky, což je problém.
Nepodařilo se zobrazit ani fotografie v JPEG, přístroj soubory neviděl. Po zasunutí USB paměti a otevření jakéhokoli adresáře dojde k poruše zobrazení znaků - místo písmen jsou zobrazeny obdélníčky. Tento stav se nezmění až do restartu přehrávače a nastal u všech vyzkoušených pamětí (různí výrobci, libovolné kapacity, vše nahráváno ve Windows Vista a XP).
Při přehrávání MP3 nenabízí ID3 tagy, zobrazuje jen názvy souborů a časové údaje. Vždy navíc přehraje jen jeden aktuální soubor, nikoli celé album.
Bude nějaké příště?
HD VMD je určeno především pro menší nízkorozpočtová studia a nezávislou filmovou scénu. Tomu odpovídá i současná nabídka filmů - je jich několik desítek, přičemž velká část z nich je bollywoodské produkce.
Mám obavu, že HD VMD přišlo "s křížkem po funuse". Podobná situace s HD VMD přístroji a filmy byla i před rokem, kdy ještě nebylo o diskovém HD médiu blízké budoucnosti rozhodnuto. Nyní je vyhrál Blu-ray. Stojí za ním velcí výrobci i filmová studia. V nabídce jsou stovky filmových titulů a koncertů, vede jak po stránce technické kvality, tak i multimediálních funkcí. HD VMD se tak velmi pravděpodobně zařadí mezi HD DVD, MiniDisc, LaserDisc či DCC - do přehledu slepých technologických uliček.
