Jessica Alba se sluchátky s kabelem
Addison Rae, Ariana Grande, Bella Hadid, Dua Lipa, Drake, Emily Ratajkowski, Emma Watson, Harry Styles, Charli XCX, Paul Mescal, Lily-Rose Depp, Millie Bobby Brown, Robert Pattinson, Rosé, Zendaya, Zoe Krawitz ... jsou jen výběrem celebrit, které vyjádřily náklonnost ke sluchátkům s kabelem. Tento trend se táhne již delší dobu, a dokonce dal vzniknout módnímu „hnutí“. I když hnutí je zde možná silné slovo.
Začnu netradičně osobně. Bezdrátovým sluchátkům jsem se dlouho bránil, zejména proto, že první generace Bluetooth přenosu měly příliš malou přenosovou rychlost, což spolu se staršími neefektivními kodeky mnohdy znamenalo špatnou až příšernou zvukovou kvalitu. V takové situaci jsem holt vydržel kabely šmodrchající se do oblečení a občas přiskřípnuté do zipu. Nebo mikrofonní efekt kabelu, tedy mechanický přenos jeho lomození do ozvučnic. A také nutnost opatrné manipulace s přehrávačem, u kterého jsem nechtěl v kapse vylomit konektor.
Jenže v době Bluetooth 5.0 a výš, AAC, AptX (nejlépe HD nebo Lossless) a dalších pokročilejších kodeků už nebývá úzkým kvalitativním hrdlem samotný přenos, ale další konstrukční a technologické vlastnosti sluchátek. Samozřejmě se bavíme o těch „na ven“, u špičkových sluchátek na soustředěný domácí poslech je kabel zatím nenahraditelný, ovšem také nevede do telefonu, ale specializovaného sluchátkového zesilovače. To je však úplně jiná kategorie a v tomto textu ji neřešíme.
Koho ale taková sluchátka zajímají, může se podívat do našeho staršího textu:
Když peníze nehrají roli. Poslech, který docení jen nejnáročnější |
Pokud tedy bezdrátová sluchátka kombinují výbornou kvalitu zvuku s vysokým komfortem nošení – proč se tedy od nich někdo odklání? Důvodů, které z úst celebrit zaznívají, je několik. Začneme těmi technickými.
Zdravotní důvody
Premisa: Cpát si do uší zdroj elektromagnetického záření je hazard.
Elektromagnetické záření je obestřeno aurou možné škodlivosti, zejména u těch, kteří nedávali v hodinách fyziky pozor. Jsou proto lidé, kteří bluetooth signál považují za zdravotně závadný a přisuzují mu například vliv na rakovinotvorné bujení.
Je to nesmysl. Stačí si pamatovat, že elektromagnetické záření podle rostoucí frekvence kategorizujeme takto:
| frekvenční oblast | hlavní využití | |
|---|---|---|
| Rádiové vlny | méně než 300 MHz | TV a rozhlasové vysílání |
| Mikrovlny | 0,3 – 300 GHz | Wi-Fi, Bluetooth, mobilní sítě včetně 5G, mikrovlnné trouby |
| Infračervené světlo | 300 GHz – 380 THz | dálkové ovladače, infrasauny ... |
| Viditelné světlo | 400 – 750 THz | veškeré lidským zrakem viditelné světlo |
| Ultrafialové světlo (UVA) | 750 – 950 THz | solária, vytvrzování plastů ... |
Všechny výše uvedené frekvence mají společnou důležitou vlastnost – jsou takzvaně „neionizující“, což znamená, že nemají schopnost štěpit atomy a narušovat živé buňky. To není konstrukt, to je fyzikální vlastnost.
Dopad neionizujícího záření na buňky a tedy i živé tkáně způsobuje jejich ohřívání. Jak velké určuje tkání pohlcený výkon. V případě bluetooth sluchátek jsou to nízké tisíciny wattu, v případě mikrovlnné trouby vysoké stovky wattů. Jinými slovy, mikrovlnka má výkon jako zhruba 500 000 sluchátek.
Jiné je to ale nad 950 THz, což je záření, které nazýváme naopak jako „ionizující“. To má schopnost štěpit atomy (odtrhnout elektron) a je pro živé buňky destruktivní.
| frekvenční oblast | hlavní využití | |
|---|---|---|
| ultrafialové světlo (UVB a UVC) | 950 THz – 1,5 PHz | desinfekce, sterilizace |
| rentgenové záření | 30 – 30 000 PHz | lékařské snímkování, skenery na letištích |
| Gamma záření | nad 30 EHz | lékařské ozařování, jaderný průmysl |
Viditelné světlo je tedy nebezpečnému záření frekvenčně blíže než Bluetooth. O UVA a UVB světlu solárií ani nemluvě.
O komentář jsme požádali Pavla Buchara z Laboratoře pro fyzikální faktory Státního zdravotního ústavu.
„Střední vysokofrekvenční výkon zařízení Bluetooth je velmi malý. U bezdrátových sluchátek se bude jednat o nízké jednotky miliwattů. I pokud by se veškerý tento výkon pohltil v tkáni hlavy (nejhorší možný případ, kdy by spojení s telefonem by nebylo možné), expozice by nepřesáhla nejvyšší přípustné hodnoty a neměla by na exponovanou osobu žádné zdravotní účinky, a to bez ohledu na dobu trvání expozice,“ předkládá fakta specialista.
„Expoziční limity jsou postaveny na základě mnoha desetiletí výzkumu. Neionizující elektromagnetické záření o podlimitních intenzitách ohřívá tkáň, v čemž spočívá jeho efekt na lidské tělo. V případě bezdrátových sluchátek bude nárůst teploty tkáně zanedbatelný vůči fyziologickému kolísání teploty,“ vysvětluje efekt vysílání v pásmu 2,4 GHz Buchar.
Která sluchátka neohrozí dětský sluch? Vyzkoušeli jsme deset modelů |
„Nedá se přesně říci, při jakém výkonu by došlo k překročení expozičního limitu. Hrubým odhadem by se muselo jednat o výkony v řádech stovek miliwattů, tedy zcela mimo možnosti sluchátek,“ doplňuje Pavel Buchar a dodává: „Trvalé používání nepředstavuje vyšší riziko. Malé zvýšení teploty se v těle nijak nekumuluje.“
Obava z negativních zdravotních účinků Bluetooth sluchátek je tedy lichá. Jinak je tomu samozřejmě s nadměrnou hlasitostí poslechu, ale ta se mezi Bluetooth modely a těmi s kabelem neliší.
