Na trajektu Hurtigruten bylo použito 11 kamer. Některé zavěšené na konstrukcích, jiné schopné zajistit detailní záběry až na vzdálenost několika kilometrů. | foto: Slow TV

Slow TV: nejzábavnější televize i o zdánlivě úplně nudných věcech

  • 87
Fenomén pomalé televize (Slow TV) uchvátil Norsko. Vysílá třeba přímý přenos z vlaku nebo vašeho pokoje. Nápad, se kterým přišel už Andy Warhol, přijíždí do Prahy představit autor moderní podoby pomalé televize Thomas Hellum.

Chcete zjistit, zda je možné pozorovat hvězdy ze studny i ve dne? Baví vás sledovat ubíhající krajinu z okna vlaku? Rádi se díváte do ohně? To asi většina z nás. A miliony lidí na světě už mají tyto zážitky zprostředkované i televizí. V reálném čase.

S nápadem na Slow TV (doslovný překlad je pomalá televize) jako skutečnou a interaktivní televizní show přišel norský televizní producent Thomas Hellum.

Slow TV míří do Prahy

„V redakci jsme rozvíjeli nápad udělat show jako rekonstrukci německé invaze do Norska ku příležitosti toho nechvalného výročí. A jako vtip to mělo být na celý den, minutu po minutě. Nápad neprošel, ale nás už ta myšlenka nepustila,” říká Thomas Hellum, který příští týden (25. 4.) vystoupí na konferenci iCON Prague.

První Slow TV vymyslel Andy Warhol

Podstata Slow TV svým způsobem navazuje na dvě díla slavného umělce Andyho Warhola. Tím prvním je pět hodin a pětadvacet minut dlouhý snímek Spánek z roku 1963, ve kterém zachytil svého spícího přítele Johna Giorna. Ve dlouhých statických záběrech se střídají různé detaily a úhly pohledu na spícího muže.

Druhým dílem je snímek Empire z roku 1964. Je to šest hodin a třicet šest minut dlouhý záběr na Empire State Building v New Yorku. Warhol použil na celý film stejnou expozici, snímek tak začíná zcela bílým „plátnem“, se zapadajícím sluncem se zjeví slavná budova a děj snímku tvoří jen rozsvěcující se a zhasínající okna.

Film končí, když je pozdě v noci většina oken a okolních světel zhasnuta, a obraz se tak propadne do hluboké tmy. Film byl natočen se snímkovou frekvencí 24 filmových políček za sekundu, promítal se však s rychlostí 16 okének za sekundu, čímž se projekční doba protáhla na osm hodin a pět minut.

Norský tým postupně zrealizoval dokumentární pořady v reálném čase a v hlavním programu na témata, jako jsou jízda vlakem, několikadenní jízda lodí, devítihodinové pletení, sekání dřeva nebo zpívání sboru. Nejkratší show přitom měla sedm hodin. Byla to právě cesta vlakem přes hory z Bergenu do Osla, dokumentující norskou krajinu.

„Není to jen tak, potřebujete naplánovat něco opravdu atraktivního, i když je to úplně obyčejná věc. Pak nesmíte podcenit scénář. I pletení může mít zápletku. Zvlášť, když mezi stařenky posadíte pletoucího byznysmana v saku. Musíte mít také skvělou techniku, jízda vlakem se natáčela na čtyři superkvalitní kamery. Musíte myslet na komunitu a něco pro ně vymýšlet,” říká Thomas a dodává: „První show sledovalo v pátek v hlavním vysílacím čase 1,2 milionu lidí. Druhou už 3,2 milionu. A to žije v Norsku jen pět milionu lidí. Takovou sledovanost už dnes nikdo asi nepokoří.”

Chtěl jsem vystoupit z vlaku a přitom seděl doma na sedačce

K nejslavnějším pořadům patří právě ten nejdelší. Jde o dokumentaci lodní cesty kolem Norska - Hurtigruten. Mluví se o ní jako o nejkrásnější scénické plavbě a je to vlastně rarita. Cesta kolem téměř celého Norského pobřeží je dlouhá 2 700 kilometrů. Loď vozí náklad (poštu) a pasažéry už od roku 1893.

Zajištění takového přenosu je technologická výzva. Na lodi bylo použito 11 kamer. Některé zavěšené na drátěných konstrukcích, jiné schopné zajistit detailní záběry až na mnoho kilometrů. Veškerý natočený materiál putoval bezdrátovým připojením do podpalubí, kde se střídal tým střihačů. Přímý přenos trval téměř 135 hodin a zaměstnal nepřetržitě 23 lidí. Na konci cesty se s posádkou přišla pozdravit samotná norská královna. Diváci byli u vytržení.

Zajímavé na tom je, že reprízy na YouTube už tolik netáhly. Lidé v Norsku chtěli být u toho, chtěli se vidět na videu, komentovali aktuální dění. Jako by to byla napínavá detektivka. I když máte nejlepší scénář, realita se nedá vždycky úplně naplánovat. „Při cestě lodí jsme bojovali s vysokými vlnami. Naši příznivci nám při pobřeží tvořili živé obrazy, mávali z nejneuvěřitelnějších míst, a tak dostala show úplně nový rozměr,” vysvětluje Thomas.

Fenomén Hurtigruten

Hurtigruten, česky Rychlá cesta, je v současnosti především populární turistickou atrakcí a způsob, jak někteří seveřané tráví část dovolené nebo důchodu. Až dvanáctidenní plavba na pohodlně zařízené lodi podél překrásného a divokého pobřeží je nezapomenutelným zážitkem. 

Hurtigruten primárně slouží pro rozvoz pošty podél 2 700 kilometrů dlouhého západního norského pobřeží. Systém byl spuštěn v roce 1893. V současnosti jsou lodě Hurtigrutenu plující mezi městy Bergen a Kirkenes určeny k převozu nákladu, pasažérů na krátké vzdálenosti i pro výletní plavby. V létě je jízdní řád obohacen o návštěvy Trollfjordu a Geirangerfjordu.

Příznivci Slow TV při pobřeží Norska tvořili živé obrazy, mávali z nejneuvěřitelnějších míst a tak dostala show úplně nový rozměr.

Některé diváky Slow TV úplně vtáhla do děje. „Cestu vlakem jsem vydržel v reálném čase sledovat od začátku do konce. Těsně před poslední zastávkou jsem vstal z křesla, že si sundám zavazadla z police, než vystoupím. A teprve pak jsem si uvědomil, že pořád sedím u sebe doma v obýváku,” napsal do redakce jeden z nich.

Slow TV si všimla i globální média a Helluma si vybrala organizace TED, která virtuálně sdružuje nejzajímavější řečníky světa. Přednáškou o Slow TV také lámal rekordy, vidělo ji přes 1,5 milionu lidí.

Norský televizní tým rozhodně plánuje se Slow TV pokračovat. „Skvěle nám pomáhá rozvoj technologií, snadno přenosné kamery s vysokým rozlišením, samozřejmě rovnou s datovým přenosem. Díky nim se budeme moci pustit i do náročnějších terénů a výkonů,” říká Thomas a plánuje se vydat do výšek. Třeba na speciální horolezeckou výpravu.

Ve světě jim zároveň pomalu roste konkurence. Experimentuje se s exkurzemi do různých oblastí, od sledování významných vědeckých experimentů po obyčejné věci, jako je ptačí krmítko. Ve velkém globálním stylu se na Slow TV můžeme těšit v podání amerického Travel Channel a LMNO Cable Group, kteří plánují vysílat dvanáctihodinovou panoramatickou výpravu „Slow Road live“. A stejně tak na projekt BBC, které připravuje rovnou celý Slow TV seriál.

„Každý může mít se Slow TV úspěch. Lidé milují experimenty, zapojení nových technologií a bláznivé nápady. Lidé si možná poklepou na čelo, ale stejně si nedokážou pomoci: dívají se a baví se,” říká Thomas.

PS: Hvězdy ze studny pozorovat zřejmě nelze. Nicméně se chystáme tento na internetu široce diskutovaný pokus také vyzkoušet.


Témata: Slow TV