Aktuální informace dnes zpravidla hledáme se smartphonem v ruce na internetu, ať již v rámci webového prohlížeče, nebo specializovaných aplikací. Jenže při přerušení dodávky elektřiny o přístup k internetu rychle přijdeme – o ten pevný typicky s pohasnutím kontrolek na routeru, o ten mobilní o několik desítek minut až jednotek hodin později, jen ve výjimečných případech déle. Záleží na lokalitě. Operátoři navíc mohou některé datové služby kvůli úspoře energie pro základní komunikaci preventivně odpojovat.
V delším časovém horizontu tak přijde ke slovu rozhlasový přijímač. Výhodou je, že pro pokrytí celé ČR signálem rozhlasu je potřeba mnohem méně vysílačů než v případě mobilních dat, a proto jsou zálohované nejen akumulátory, ale i dieselovými generátory. V případě potřeby mohou být prioritně zásobovány palivem a vysílat nepřerušovaně dál. Úlohu vysílatele krizového vysílání má v ČR Český Rozhlas. Druhou výhodou rádia ve vypjaté situaci je, že jeho obsah připravuje profesionální tým informačních pracovníků, a vy tak nemusíte přemýšlet, zda jste danou informaci četli na renomovaném zpravodajském portálu, nebo na vás blikla v notifikaci z nějaké sociální sítě a vlastně nevíte, odkud pocházela.
AM, FM, DAB+
Při přípravě testu „kapesních rádií do evakuačního zavazadla“ jsme narazili na komplikaci. Zatímco u stolních přijímačů můžete na kombinaci AM, FM, DAB narazit, u těch kapesních to bylo vždy buď FM/AM, nebo DAB/FM. Kterou vybrat?
Nabízejí se tři logické odpovědi.
První zní: je to jedno. FM vysílání je celoplošné, takže na všech rádiích krizové vysílání naladím.
Druhé zní: jasně že to s DAB+/FM. Přijímač tak bude připravený na digitální vysílání, které dnes funguje paralelně s FM, ale v budoucnu jej může zcela nahradit.
Třetí zní: raději to s AM, to je v krizi nejefektivnější. Kdyby se v případě velké katastrofy vysílače znovu nastartovaly, tak ať jsem připraven.
Proč o AM vůbec mluvíme, když byl v předchozích letech jeho provoz utlumen a v některých případech již vysílače zlikvidovány?
























