Čtvrtek 27. ledna 2022, svátek má Ingrid
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 27. ledna 2022 Ingrid

V pátek naposledy. Podívejte se s námi do končícího AM vysílače Liblice

Pojďte se s námi podívat, jak to vypadá a funguje na nejvýkonnějším rozhlasovém vysílači v pásmu středních vln v České republice, ještě než poslední den roku 2021 naposledy vychladne jeho elektronkové srdce. Prohlédněte si fotogalerii celého technického zázemí a poslechněte si, jak dokáže zpívat obří transformátor.

Nejvyšší stavba v ČR, stožáry končícího rozhlasového vysílače Liblice B | foto: Václav Nývlt, Technet.cz

Poslouchali je vaši rodiče, prarodiče a praprarodiče. Možná i vám z nich v dětství do pokojíčku v podobě elektromagnetického vlnění letěly skřítkem Hajajou vyprávěné pohádky, napínavá inscenovaná představení nebo sportovní přenosy s legendárním komentátorem Gabo Zelenayem. Do konce tohoto roku si vysílání Českého rozhlasu Dvojka na frekvenci 639 kHz, 954 kHz nebo 1332 kHz můžete naladit i vy. Přesně na konci roku, 31. 12. 2021, to půjde naposledy. Poté bude devět vysílačů Českého rozhlasu (stanic Dvojka, Plus a Radiožurnál) na středních vlnách navždy vypnuto. 

Z dnešního pohledu je vysílání na středních vlnách technologicky překonanou a především ekonomicky neudržitelnou záležitostí. Pracuje se na nízkých frekvencích s obrovskými výkony a tam, kde dnes u DAB vysílání osamoceně bzučí několik skříní jemné elektroniky, u středních vln mění elektronky vodu v páru, zpívají obrovské transformátory a vše na místě nastavují, kontrolují a udržují v provozu zkušení technici.

Vypravili jsme se na historicky i aktuálně nejvýkonnější vysílač Liblice, který signálem 639 kHz s vysílacím výkonem 750 kW pokrývá nejen střední Čechy. Průvodcem nám byl Milan Prokop, který o vysílač technicky pečuje od roku 1976, kdy byla jeho současná podoba uvedena do provozu.

Stroj času

Do prostoru areálu vysílače v Liblicích u Českého Brodu nás sice vpustí dálkově ovládaná brána s kamerovým systémem, ale jakmile vstoupíme do budovy, jako by mávnutím kouzelného proutku se ocitneme o pět desetiletí zpět. Rok 2021 ve vstupní hale připomíná snad jen covidová desinfekce na stolku, ale jinak si připadám, jako když jsem se školní aktovkou na zádech přišel po vyučování navštívit rodiče do práce.

Za těch pětačtyřicet let se tu toho mnoho nezměnilo, ostatně nebyl pro to důvod, vysílání na středních vlnách se technologicky nikam neposunulo a tak je pět desetiletí stará technika stále platná.

Na dvě zásadnější změny nás ale Milan Prokop přeci jen upozorní – systém byl v devadesátých letech doplněn o takzvaný Vysokonapěťový Tyristorový Regulovatelný Usměrňovač (VYTYRUS), který reguluje anodové napětí v závislosti na modulaci. Takzvaná nosná vlna (vysvětlíme níže) je jím výkonově řízena, a vysílač tak jede plným výkonem  při „forte“, a naopak v „pianissimu“ nebo ve chvílích ticha pracuje s adekvátně nižším výkonem. Tím se významně šetří elektrickou energií.

Stojan zcela vlevo byl původní vstupní branou pro vysílaný signál, dnes je odstaven a jeho funkci přebral stojan zcela vpravo – sem míří digitální stream přes datovou síť a satelit, zde pracuje i kompresor připravující signál pro vysílání. V prostředním stojanu je generována nosná vlna a odtud signál běží k vysílači.

Druhá změna je na vstupu. Dříve zvukový signál do budovy liblického vysílače přicházel z pražských studií Českého rozhlasu po speciálních vyhrazených koaxiálních linkách, dnes sem míří jako datový stream. A má dvě zálohy – vysílání je neustále přijímáno i ze satelitního přenosu a pro případ opravdové nouze je zde v neustálém provozu i jeden FM tuner (ten současný od roku 1992). Pokud by datové spojení vypadlo, je vysílání přepojeno na náhradní zdroj signálu.

Hlavní dohledové pracoviště

Obsluha vysílače má před sebou monochromatické obrazovky s grafických znázorněním parametrů vysílaného signálu, na kterých jasně vidí, zda je s vysílaným signálem vše v pořádku. „Co se děje s vysílačem ale dobře poznám jen po sluchu z vysílání,“ poukazuje Milan Prokop na zvuk vysílání přicházející z reprosoustavy Tesla v rohu místnosti. Je tak pravděpodobně jedním z nejvěrnějších posluchačů stanice.

Doslova Steampunk

Kdo jezdí kolem Českého Brodu, ví, že stožáry vysílače zde stojí dva. Jsou propojené a vysílají vždy současně. Bylo tomu tak v dobách, kdy Liblice vysílaly s výkonem 1,5 MW (a za příznivého počasí bylo možné jeho o troposféru odrážené vysílání chytit na opačné straně planety) a je tomu tak i dnes, kdy už (od začátku jednadvacátého století) z ekonomických důvodů vysílají s polovičním výkonem 750 kW.

Abychom tu ekonomiku přiblížili: výkon 750 kW dříve znamenal, že vysílač každou hodinu z rozvodné sítě spotřeboval zhruba 1,5 MWh elektrické energie (dvojnásobek vysílaného výkonu). To při dvaceti vysílacích hodinách bylo 30 MWh energie denně. Pro představu, to je množství energie, se kterým průměrný elektromobil ujede 170 000 kilometrů. V minulém čase píšeme záměrně, od instalace zařízení VYTYRUS není příkon konstantní, a proto i úspora snížením vysílacího výkonu bude nižší.

Milan Prokop u elektroniky jednoho vysílače Tesla SRV750, na snímku je zhruba 1/3 délky skříní s elektronikou. V popředí pak kniha pro zápis provozních hodnot během pravidelných kontrol.

Snížení výkonu přesně na polovinu se udělalo snadno, vypnul se jeden ze dvou identických řetězců elektroniky vysílačů SRV750 z produkce Tesla Hloubětín. Oba jsou stále funkční a v provozu se střídají podle potřeby údržby. Do společného současného provozu je však již nepouští.

Logo největšího českého předrevolučního výrobce elektroniky, jehož rozhlasový či televizní přijímač byl snad v každé československé domácnosti, tu vidíte na každém kroku. Na výkonových elektronkách i na většině dalších součástek. To vydržely tak dlouho?

„Výkonové 250kW elektronky dříve vydržely až 40 000 hodin provozu, dnes mnohdy pouze něco přes 10 000 hodin, což je hranice záruky na elektronku,“ říká náš průvodce a pokračuje. To je při průměrně dvacetihodinovém provozu vysílače zhruba rok a čtvrt. „Dosloužilou elektronku pošleme do továrny Tesla v Říčanech u Prahy, kde se výrobou průmyslových výkonových elektronek stále zabývají, a odtud nám dorazí elektronka nová,“ doplňuje Prokop. „Keramická pouzdra, a především měděné anody elektronek není třeba měnit, ale vnitřek je nový,“ komentuje Prokop náš udivený pohled na nápis Made in Czechoslovakia na nových elektronkách připravených na vložení do vysílače.

Výkonová elektronka zapojená do obvodů vysílače, to oranžové je součást chladícího systému.

Vozík elektronek připravených pro montáž. Jedna váží zhruba 50 kilogramů a při výměně se používá speciální skládací jeřáb.

Pro ostatní součástky chodí do velkých skladů, které kdysi naplnili odkupem zásob jejich končící výroby. „Spousta součástek se dávno nevyrábí, co jsme si tehdy neschovali, bychom dnes sháněli jen velmi obtížně nebo museli složitě nahrazovat,“ doplňuje Prokop.

Pokud jste někdy měli co do činění s elektronkovým rádiem nebo elektronkovým zesilovačem, víte, že rozžhavená elektronka vyzařuje poměrně dost ztrátového tepla, a to v domácí technice pracují s výkonem v jednotkách wattů. Elektronky použité ve vysílači pracují s výkonem 250 kW, takže je jasné, že ztrátové teplo je enormní.

Liblice
Liblice

Udržovat optimální hladinu vody v chladicím systému je jednou z klíčových úloh obsluhy, nedostatek vody by vedl k velmi rychlému zničení technologie.

Všechny výkonové elektronky jsou chlazeny vodním systémem, přičemž od elektronek se voda odvádí v plynném skupenství, tedy v podobě páry. Toto teplo v letních měsících končí ve venkovních chladících věžích, v chladném období ve výměníku, který vytápí budovy vysílače. Více fotek (i z vnitřku věže) najdete ve fotogalerii.

Ta největší „komponenta“ přichází na řadu až na konec, kousek předtím, než signál opustí budovu a zamíří k vysílačům. Jsou to obrovské výstupní transformátory.

Na videu si jeden z nich můžete prohlédnout, a především si poslechnout, mimo charakteristického bzučení uslyšíte i zvuk rozhlasového vysílání. Ten vzniká rezonancí přímo v transformátoru, žádný reproduktor v místnosti nenajdete.

Dřív to hrálo líp

Pokud si dnes na rádiu vysílání ve středním pásmu naladíte, ze zvukové kvality rozhodně nadšeni nebudete. Zní víc jako telefon než jako rádio. Nebylo tomu tak vždy. „Evropská norma pro střední vlny určuje šířku zvukového pásma 4,5 kHz, což je dostatečné pro přenos lidského hlasu, ale pro hudbu je to velké omezení. V Československu se na to nehledělo a vysílalo se se šířkou pásma 9 kHz, což ve výsledku hrálo mnohem lépe. Nikdo ze zahraničí si nestěžoval, a tak to dlouho nikdo neřešil,“ vzpomíná Prokop.

Není to však jediný důvod, proč dnes vysílání na středních vlnách zní hůře než v dobách jeho větší slávy. Kvůli snížení dopadu snížení výkonu na vzdálený příjem byla zvýšena komprese (snížena dynamika) signálu, i se slabším příjmem tiché pasáže hrají čistěji, ale výsledný zvuk je plošší.

Na tomto místě je asi dobré si vysílání na středních vlnách (SV/MW), potažmo využívanou amplitudovou modulaci (AM), trošku technicky přiblížit. Základem je vytvoření nosné vlny, což je v případě Liblic signál o frekvenci 639 kHz. Je mimo slyšitelné pásmo a lze přenášet na velké vzdálenosti. Tento signál je modulován amplitudou zvukového signálu, který je potřeba přenést, amplituda zvuku v pásmu stovek Hz až jednotek kHz je tak namodulována na nosnou vlnu a s její pomocí je zvuk vysílán.

Ilustrace principu amplitudové modulace. Na první ose vidíte amplitudu zvukového signálu. Na druhé nosný signál a na třetí nosný signál amplitudově modulovaný.

Velkou výhodou je extrémní jednoduchost příjmu takto vysílaného signálu. Stačí k němu takzvaná „krystalka“, což je primitivní přijímač tvořený germaniovou diodou, ladícím kondenzátorem, cívkou a vysokoimpedančními sluchátky. Krystalka nepotřebuje ani zdroj elektřiny, energii pro rozpohybování membrány sluchátka bere přímo z vysílaného signálu. Nehraje to nijak dobře ani zásadně hlasitě, ale hraje.

Místnost s rezonančními obvody pro nosnou frekvenci. Cívky jsou obří, sahají až ke stropu.

Tyto jednoduché konstrukce (diodu tehdy suploval krystal s hrotem) byly v začátcích vysílání velmi populární. Pořizovací náklady byly oproti rozhlasovým přijímačům zanedbatelné a pro jejich provoz jste nepotřebovali tehdy povinný koncesní list s povolením.

V okolí vysílačů tak tehdy sice panovala obava obyvatel, že takto vysoké stavby ovlivní počasí v lokalitě, ale jakmile vysílání začalo, nadšení převážilo, signál byl v okolí vysílačů silný, takže krystalky hrály hlasitě a čistě. A poslouchat takto v domácím prostředí mluvené slovo nebo hudbu byl tehdy technologický zázrak.

Liblice

Strachu obyvatel se však nemůžeme příliš divit. „Když se ještě vysílalo plným výkonem a přišla bouřka, na izolátorech kotevních lan stožárů vysílače někdy došlo k obloukovému výboji a z tohoto záblesku na chvíli zazněl do okolí hlasitý zvuk vysílání trvající i několik vteřin. To byl pro laika hodně zajímavý zážitek,“ vzpomíná Prokop.

Co bude s vysílačem dál?

Poslední den roku 2021 bude provoz vysílače Liblice (a osmi dalších) ukončen. Co bude s vysílačem dál, jsme se zatím nedozvěděli. „Oficiální finální rozhodnutí, co se stožáry, budovami a technologií vysílačů bude, ještě nepadlo,“ odpověděla nám Anna Tůmová, tisková mluvčí Českých radiokomunikací, které vysílač provozují. „Těch možností využití je více, ale v tuto chvíli vám více říct nemohu. Nic není jisté,“ doplnila během reportáže v polovině prosince.

Vypínané vysílače (konec roku 2021)
VysílačStanicefrekvence
DobrochovČRo Dvojka954 kHz
DomamilČRo Dvojka1 332 kHz
LibliceČRo Dvojka639 kHz
PočernyČRo Dvojka954 kHz
SvinovČRo Dvojka639 kHz
Svinov ČRo Plus1 071 kHz
TopolnáČRo Radiožurnál270 kHz (dlouhé vlny)
TrocnovskáČRo Dvojka954 kHz
TrocnovskáČRo Plus1071 kHz

Můžeme tak doufat, že do prostoru nevjedou bagry, ale že nějakým způsobem budou alespoň některé vysílače žít dál. Třeba jako vysílače digitálního rozhlasového standardu DRM (Digital Radio Mondiale), které je schopné fungovat i na uvedených kmitočtech a které se rozjíždí například v sousedním Německu. Oproti DAB+ nevysílá v multiplexech, ale každá stanice na samostatné frekvenci, a i tak kvalita zvuku odpovídá MP3 souboru s velmi nízkým datovým tokem. Oproti AM však nezní špatně a je energeticky mnohem úspornější.

Poslechněte si

A co v novém roce naladíte na přijímači, který má pouze střední a dlouhé vlny? Na frekvenci 981 kHz z vysílačů Líbeznice (Střední Čechy) a Domamil (Morava) naladíte stanici Český Impuls. Na frekvenci 792 kHz můžete v okolí Hradce Králové (vysílač Stěžery) naladit rádio Dechovka. Na frekvenci 1062 kHz pak z vysílače Praha – Zbraslav naladíte Country Rádio. Dobrou zprávou je, že rádio Dechovka plánuje na frekvenci 1260 kHz zahájit vysílání z vysílačů Líbeznice-Bořanovice a Davle. Nejvyšší vysílaný výkon je ale 20 kW, což je proti 750 kW vysílače Liblice zlomek.

CES 2022 - největší veletrh spotřební elektroniky

Veletrh CES je největší událost v oblasti spotřební elektroniky a IT každoročně pořádaný v lednu v Las Vegas.

Další témata: Koronavirus  Omikron  Sonda Parker Solar Probe Dalekohled Jamese Webba 

  • Nejčtenější

Prázdná letadla nad Evropou. Proč létají, i když na tom všichni tratí?

Tisíce poloprázdných nebo úplně prázdných letadel přeletěly v uplynulých měsících nad Evropou a svým způsobem zcela...

Geopolitické šachy: Německo potřebuje F-35 k nesení jaderných zbraní

V Německu se opět rozhořela debata o možném nákupu amerických víceúčelových nadzvukových taktických letadel páté...

Počítač vypnout, uspat nebo hibernovat? Poradíme, co, kdy a proč zvolit

Premium Tuto situaci zná asi každý. Pokud chci přestat používat počítač s operačním systémem Windows, je možné ho vypnout,...

Konec cesty. Nový vesmírný teleskop dosáhl mety 1,5 milionu kilometrů od Země

Cesta vesmírného teleskopu do místa svého operačního prostoru je u konce. Dosáhl pozice 1,5 milionu kilometrů od Země....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Třicet tisíc mil pod mořem. Japonské styky s nacisty byly plné nebezpečí

O zvláštním spojenectví Německa s Japonskem v druhé světové válce se obecně soudí, že mělo jen politický charakter a...

Naši zemi by neubránila ani desetkrát větší armáda, říká armádní generál Opata

Premium Přes tři roky šéfuje armádě a nejvíc mu pije krev byrokracie. Když je nejhůř, oblékne maskáče a vyrazí z kanceláře...

Situace se obrací. Dřív byl vstřícný západ, dnes vyrazte s obytňákem na východ

Premium Nemám rád kempy s jejich davovou atmosférou, hlukem a stísněným prostorem a hotely jsou pro mě nenávratně statické,...

Recept na dlouhověkost? Chirurg Pafko vysvětluje, čím si zkracujeme život

Premium Profesor Pavel Pafko o tom, proč si u televize neotevře lahváč, o malém štěstí pro každý den a taky o poučném úrazu na...

  • Další z rubriky

Přehrávač iPod slaví dvacet let. Podívejte se, jak vypadaly všechny modely

V sobotu 23. října uplyne dvacet let od chvíle, kdy šéf Applu Steve Jobs představil na pódiu nový hudební přehrávač se...

Apple versus zbytek světa. Sedmero novinek přineslo nejedno překvapení

Premium „Už jsi slyšel ty nový AirPody?“ Tato otázka přicházela tak často, že jsme se rozhodli pustit do dalšího testu...

Maličké hi-fi do maličkých bytů. Vyzkoušeli jsme česko-britskou kombinaci

Moderní, elegantní a velmi dobře hrající. Vyzkoušeli jsme maličký streamer se zesilovačem Arcam Solo Uno a regálové...

Jak vybrat ideální televizor? Řešte využití i umístění

Advertorial Moderní televizory se nesou ve znamení špičkové obrazové techniky, spousty chytrých funkcí a také rostoucích...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mysleli, že mám miliony. A já žila na ubytovně, vzpomíná Nicol Lenertová

Premium Na biologického otce si Nicol Lenertová už nevzpomíná, jen říká, že byl pro ni i její mámu nebezpečný. Během dětství...

Survivor: Nahota i pomlouvání Pazderkové za jejími zády, že je labilní

Po odstoupení zpěváka Vojtěcha Drahokoupila kvůli psychickým potížím ze show Survivor se diváci dočkali i prvních...

Do Česka poprvé připlula loď naložená uhlím z Austrálie. Má pomoci Ostravsku

Do Děčína v sobotu ráno poprvé připlula po Labi loď naložená černým uhlím z Austrálie, informovala Česká televize a...

Devadesátky: Hlavně nehraj jako já, řekl Vetchý Bartošovi o společné postavě

Postavu Tomáše Kozáka v Případech 1. oddělení hraje Ondřej Vetchý. V mladší verzi policisty v Devadesátkách se proměnil...

Tereza Ramba prozradila pohlaví i jméno druhého miminka

Herečka Tereza Ramba (32) a tanečník Matyáš Ramba (32) se před pár dny stali rodiči. Novinku se jim podařilo utajit a...