Veletrh IFA je jedna ze dvou největších a nejdůležitějších akcí v oblasti spotřební elektroniky na světě. Konkuruje jí pouze CES ve Spojených státech, který se koná vždy v lednu. Zatímco dříve tyto veletrhy trendy určovaly, poslední dobou je spíše reflektují. Ještě před pár lety stačilo vyrobit větší televizor nebo přidat funkci na videopřehrávači (kde je jim dneska konec) a výrobci měli o tržby postaráno.
Dnes je spotřebitel, alespoň v některých ohledech, mnohem náročnější a nevyzpytatelnější. Podle toho také veletrhy jako berlínská IFA vypadají. Najdete zde vše, od kazetových magnetofonů za dvě stě korun až po 80palcové OLED televize za několik set tisíc.
Mimochodem, právě tyto dva extrémní případy skutečně dobře odrážejí současné trendy v oboru. Nikdo totiž přesně neví, co se doopravdy chytne. Proto, když se teď po vinylových deskách „zázračně“ vrátila i audio kazeta, menší výrobci okamžitě zareagovali a v jejich nabídkách se už letos o Vánocích opět objeví walkmany nebo kazetové přehrávače na doma. Vše v cenách nepřesahujících několik stokorun.
Tohle není pohled na poličku v bazaru, ale na zcela nové kazetové přehrávače značky Crosley. Ta se obecně specializuje na retro audio přístroje. Cena za kus, 65 dolarů.
Ačkoliv je velmi pravděpodobné, že tento módní trend rychle opadne, protože pro návrat kazety (na rozdíl od vinylu) není žádný kvalitativní důvod, reagují na něj už i samotní interpreti a někteří nová díla uvádí právě i na kazetách.
Velká a ještě větší
Na pomyslném druhém pólu jsou pak televizory s obří úhlopříčkou a minimálně 4K (UHD) rozlišením. Ačkoliv standardem je dnes u nás zatím stále jen full HD (1080p) rozlišení, online video služby jako Netflix nebo Amazon už naprosto běžně nabízejí velkou část obsahu právě ve 4K (tedy čtyřnásobném rozlišení oproti full HD).
Televizory s úhlopříčkou přes 65 palců pak budou hlavním nákupním tahákem i letošních Vánoc. Navíc s popularitou rostoucích úhlopříček výrobci koketují ještě s vyšším rozlišením, které se označuje 8K a oproti full HD nabízí šestnáctkrát vyšší rozlišení.
Nejvyšší řada OLED televizorů značky Panasonic, které pro doladění obrazu používají i některá studia v Hollywoodu, na veletrhu IFA 2018 v Berlíně.
8K QLED od Samsungu hned po oficiálním představení na IFA 2018 zamíří do obchodů. Snímek z řetězce Saturn.
Jako první výzvu přijal korejský Samsung a už letos uvede na trh první 8K televizor s maximální úhlopříčkou 85 palců (216 cm). Protože obsahu v takto dokonalém rozlišení je pro koncového uživatele (filmy jsou v tomto rozlišení natáčeny běžně) pramálo, zapojil umělou inteligenci, která kvalitativně jakýkoliv obraz přepočítá a upraví na 8K.
Výsledky jsou obdivuhodné, protože nejde jen o nějaké mechanické doplňování obrazu o chybějící pixely, ale o kompletní analýzu na úroveň jednotlivých textur, které procesor televizoru v reálném čase do videa dodává. Pokud tedy divák sleduje například trávu natočenou v nízkém rozlišení, algoritmus televize se podívá do obrazové databanky, v ní vyhledá odpovídající texturu trávy v rozlišení 8K a dodá ji do videa.
Zatím nejlepší televizor, jaký u Samsungu vyrobili. Zkusili jsme nový Q9Recenze špičkového QLED televizoru Samsung  |
Nabízí se samozřejmě otázka, zda rozlišení 8K nepřichází příliš brzy. Důvody, proč si myslíme, že tomu tak není, jsme shrnuli v tomto článku. Zda se skutečně prosadí, je otázka jiná.
Souboj se odehraje mezi OLED technologií a vylepšenými LCD LED televizory s označením QLED. Ačkoliv se mnoho výrobců shoduje, že právě OLEDu patří budoucnost kvůli neoddiskutovatelně špičkovému obrazu s vysokým kontrastem (černá je skutečně černá) a věrnému podání barev, na sériovou výrobu OLED panelů si z ekonomických a technických důvodů troufá zatím jen LG a ostatní výrobci OLED televizorů jako Sony, Panasonic nebo Philips je od nich nakupují.
Na straně QLED pak stojí Samsung. Jeho technologie kvalitu OLED panelů v něčem již téměř dohání a například v maximálním jasu dokonce výrazně předhání. A také, zdá se, nemá problémy s vypalováním obrazu, s čímž OLED televizory, navzdory přesvědčování výrobců, stále trochu bojují.
Legenda o nejlepší televizi končí. Porovnali jsme plazmu a OLEDRecenze špičkového OLED televizoru Panasonic v porovnání s plazmovou technologií.  |
Zákazník se tak musí rozhodnout, zda bude televizor sledovat především za denního světla (zvolí QLED), nebo v noci (zvolí OLED), nebo ušetří a pořídí si některou z běžně dostupných a cenově velmi přijatelných 4K LED LCD televizí. Každopádně 4K rozlišení je něco, co byste při nákupu nového zobrazovače rozhodně neměli opomenout. Stejně jako vysoký dynamický kontrast HDR – i v něm je budoucnost.
Na přístroj nesaháme, ale mluvíme
Trendem, který se rozhodně nezdá býti krátkodechým, jsou hlasoví asistenti. V Česku máme tu nevýhodu, že zatím žádný z hráčů, jimiž jsou především Google a Amazon, zatím neuvedl umělou inteligenci v češtině. Letos se však podle všeho již dočkáme a celosvětově aktuálně nejrozšířenější Google Assistant promluví ještě před Vánoci i Česky. Integrace těchto virtuálních společníků do všemožných přístrojů od pračky, přes televizor až třeba po vysavač je nejen na berlínském veletrhu všudypřítomná.
A má to logiku. Ovládání tímto způsobem opravdu může být velmi pohodlné. Místo abyste například museli jít k přehrávači, vybrat si příslušné CD nebo naťukat na klávesnici jméno požadované písničky ze Spotify, stačí jednoduše nahlas říct: „Hey Google (nebo Alexo), zahraj mi.“
Alexa začíná na Google Assistant razantně ztrácet. Vyrobci chytrých spotřebičů ji však stále v hojné míře integrují do svých výrobků.
Chytrým asistentem už jde ovládat i robotický vysavač. Ten na snímku lze slovním povelem zatím jen zapnout, ale vývojáři Neato už prý pracují na tom, aby inteligenci Google Assistant využil stroj naplno a bylo možné aktivovat zónový úklid například jen v kuchyni.
Stejně tak dáte povel vysavači, aby vyčistil kuchyň, nebo kávovaru, ať připraví espresso. Masivní strojové učení a umělá inteligence (AI) v pozadí těchto služeb se pak postará o to, že se vás kávovar přirozeně zeptá, zda si i dnes svou kávu dáte bez mléka nebo uděláte výjimku. To není utopie, ale technicky možná realita. Obě zmíněné umělé inteligence totiž už umí rozpoznat, kdo z rodiny s nimi hovoří, a podle toho i rozlišovat nabízené úkony.
Takzvaná chytrá domácnost je trend, který se na technologických veletrzích i v regálech obchodů objevuje už několik let. Zatím je však teprve v počátcích a většinu řešení za chytré označit opravdu nelze. Nicméně právě nástup zmíněných virtuálních asistentů s umělou inteligencí v zádech dává tušit, že bychom se skutečně chytrých ledniček a další spotřební elektroniky mohli dočkat již brzy.
Ano, i takové věci se prodávají - spací robot vám pomůže s usínáním. Dýchá jako člověk a když ho k sobě přivinete, usnete prý lépe a rychleji.
Hodinky?
Zhruba před pěti lety si výrobci elektroniky mnuli ruce. Mysleli si, že mají po smartphonech další zlatou žílu. Zpočátku to navíc vypadalo nadějně. Chytré hodinky budily velký zájem a první prodejní čísla vypadala nadějně. Po zhruba pěti letech je však situace poněkud jiná. Prodeje stagnují a koncept hodinek s velkým displejem místo klasických ručiček si zjevně nenašel cestu na každé zápěstí. A vypadá to, že tržní potenciál se přes stále klesající ceny pomalu naplňuje.
Přesto veletrh v Berlíně ukázal cestu, která by mohla být pro chytré hodinky spásou. Takzvané hybridy kombinují klasické hodinky a chytré funkce. Nejsou sice tak chytré či vybavené jako plnohodnotné chytré hodinky, ale to kompenzují především designem. Displej na zápěstí si prostě plno lidí nikdy nevezme, ale když se chytré funkce schovají dovnitř, nebo třeba do řemínku, tak to bude jenom plus navíc, které nikomu vadit nebude.
Je to i příležitost pro klasické hodinářské firmy, jak zvýšit prodeje a proniknout na trh, který jim původně zmizel pod hodinářskou lupou. Hybridní chytré hodinky mohou být i luxusní automaty s cenou vysoko nad 100 000 korunami. Když se o takto drahé chytré hodinky pokoušel kdysi Apple, pohořel. U hybridních však mohou uspět jak hodinky za dva tisíce stejně jako modely za desítky či stovky tisíc.
Hybridní chytré hodinky prosazuje koncern Fossil, který vyrábí hodinky pod mnoha licencovanými značkami. V podstatě pro každou má klasické chytré hodinky s displejem a hned několik variant hybridních s klasickými ručičkami. Oproti Sonyjsou ale všechny bateriové, automaty jsme na stánku nenašli.
Na veletrhu hybridní hodinky vystavovalo například Sony, a to v mnoha variantách. Chytrý je u nich řemínek, což výrazně zvyšuje možnosti rozšiřování nabídky. V té jsou i automatické, ale i mnohem levnější malé modely. Některé hybridní hodinky vedle sledování fyzických aktivit umí upozorňovat na události nebo i hovory. Umí i ovládat některé funkce smartphonů jako třeba hudební přehrávač nebo se promění v dálkovou spoušť fotoaparátu.
