Nejviditelnějším prvkem vystavované sestavy Super Dragon byl pětipásmový reprosystém, který využívá takzvané hornové konstrukce – na modul s reproduktorem je upevněn zvukovod ve tvaru trychtýře, který skvěle vede a směřuje vyzářenou akustickou energii.
Reproduktory jsou v případě ESD Acoustic poměrně neobvyklé, protože vedle permanentních magnetů (tj. dnes v konstrukci reproduktorů zcela obvyklého prvku) využívají v pohonném systému i elektromagnety. Výrobce zdůrazňuje vysokou účinnost takto koncipovaných měničů a schopnost rychleji reagovat na změny v signálu. Magnetická část je tvořena ze slitiny supermendur s extrémně vysokou magnetickou hustotou – magnetická indukce je až 2,4 tesly.
Membrány středových a výškových měničů jsou z berylia, v basové sekci jsou membrány titanové. Zvukovody jsou z uhlíkových vláken, jejich vnitřní struktura má minimalizovat rezonance a vibrace.
Basová sekce podle výrobce hraje od 22 Hz výše a výškový měnič dokáže vyzářit až 52 kHz. Mimochodem, jen modul s basovým měničem váží 140 kilogramů.
 |
V rámci rozsáhlého výstavního prostoru byla sestava doplněna subwooferem víceméně klasické koncepce z řady Phoenix, který podporoval energii kmitočtů kolem 20 Hz.
Monstrózně vypadala i sestava komponentů, které signál pro reprosoustavy připravovaly. Většinu „stěny“ tvoří výkonové zesilovače a signálové výhybky, zdrojem byl během našeho poslechu CD přehrávač, jehož mechanika plave v magnetickém poli, a tak je odizolována od vibrací a chvění okolí.
Výkonové zesilovače pro basové sekce a subwoofery mají výkon 450 W na kanál při 8 ohmech, přičemž jejich napájecí zdroje mají výkon 3500 W. Každý tento zesilovač váží 150 kilogramů, protože jeho masivní hliníkové šasi musí odvádět enormní množství tepla.
Případný (málem jsme napsali hypotetický) zájemce si tak musí připravit nejen pevnou podlahu a velmi prostornou poslechovou místnost, ale také dostatečně dimenzované napájecí okruhy.
Ve webové prezentaci jsou komponenty nabízeny v grafitově šedých povrchových úpravách, trychtýře reprosoustav jsou pak v provedení „karbon“. Sestava na mnichovském výstavišti však byla v nejvyšší (a dramaticky nejdražší) verzi s lakováním opravdovým tradičním čínským lakem ze stromů Toxicodendron vernicifluum (lidově „čínský lakovník“), který je po vytvrdnutí extrémně lesklý, ale také tvrdý a odolný. Základní barva laku je hnědá, ale na reprosoustavách i komponentech je (v souladu s tradicí) míchána s červenými a černými pigmenty.
Cena sestavy je 3,5 milionu eur.
Ano, zvuk byl ve všech kladných smyslech slova působivý. Ale zvukem danou cenu určitě vysvětlit nejde.
