V dubnu jsme vás ve článku „Chcete si koupit televizor? Teď není ta nejvhodnější chvíle“ varovali, že mnohé v současné době prodávané televizory si neporadí s budoucím českým vysílacím standardem DVB-T2 s kódováním HEVC, takže opravdu není ideální chvíle ke koupi nového televizního přijímače. Nyní se tato doba chýlí ke konci, technici českých radiokomunikací testují první dávku televizorů a ve druhé půlce září by měl být zveřejněn první seznam přístrojů, které všechny požadavky na příjem českého DVB-T2 vysílání splní.
|
Technici testují zhruba dvacet přístrojů, které výrobci spolu s certifikační přihláškou dodali v „deadline“ do konce srpna. Zatím jde prý zejména o tradiční přední výrobce televizorů, menší a supermarketové značky (tj. zejména „brandovaná“ čínská produkce) zatím prý své přístroje nedodaly. Což jinými slovy znamená, že přinejmenším v první várce certifikovaných přístrojů budou chybět zástupci nejlevnější kategorie.
Výsledky budou zveřejněny najednou, aby tak nebyla žádná značka upřednostněna.
Bez certifikace nebude jistota
To, že výrobce ve specifikaci uvede, že si přístroj poradí s DVB-T2/HEVC vysíláním, bohužel neznamená, že televizor (nebo set-top-box) dobře přehraje i chystané české vysílání. „Kodek HEVC umožňuje velké množství různého nastavení a ne všechny přijímače si se všemi kombinacemi poradí. Schopnost správně reprodukovat české DVB-T2 vysílání proto ověřujeme reálnými testy,“ uvedl na tiskové konferenci ředitel regulace ČRa Martin Procházka.
Televizory jsou testovány přímo v budově Českých Radiokomunikací v Mahlerových sadech.
Pokud přístroj není na české vysílání správně připraven, může u diváka nastat několik komplikací. Pokud si přístroj s kodekem neporadí, divák uslyší pouze zvuk, ale neuvidí obraz. Pokud nemá přijímač dostatek výkonu pro zpracování obrazu se složitějším kódováním, může se různě zasekávat a zamrzat. A pokud nesplňuje jen některá nastavení z české specifikace, může se stát, že bude zlobit jen v některých režimech, nebo nebudou dostupné některé funkce, například doplňkové titulky.
Co se zkouší?
Součástí procesu certifikace je ověření shody s platným D-Bookem (minimální závazné požadavky pro přijímač českého DVB-T2 vysílání, které vydal ČTU), kompatibilita s kodekem HEVC s nastavením, se kterým se v Česku bude vysílat (včetně funkčnosti v celé šířce pásma, autodetekce vybraných modulačních formátů, test PLP módů atd.), ověření správné funkce interaktivních HbbTV funkcí a ověření české lokalizace (menu, EPG, teletext, podtitulky).
Oproti D-Booku mají zatím přístroje v testech několik úlev. Dostatečná je kompatibilita s HbbTV verze 1.5 (D-Bookem vyžadovanou „aktuání“ verzi - nyní 2.0 - ještě drtivá většina přístrojů nemá, poměrně rozšířená 1.1 již pro získání certifikace nestačí). Další úlevou je, že Set-top-boxům může chybět CI slot pro kódovací karty - byla by to diskvalifikace nejlevnějších přístrojů.
Test probíhá v pěti fázích:
Generátor DVB-T2 signálu Rohde & Schwarz, na kterém jsou televizory testovány.
- Test výrobce: soulad s aktuálním D-Bookem ověří výrobce zařízení a dále za něj ručí. Od ČRa má navíc k dispozici testovací DVB-T2 streamy, s jejichž pomocí mohou kompatibilitu s budoucím vysíláním ověřit, aby do placeného certifikačního testu ČRa neposílali jednoznačně nekompatibilní zařízení.
- Žádost o certifikát: výrobce vyplní formulář žádosti o certifikát, ve kterém potvrdí shodu s D-Bookem, a uvede seznam shodných zařízení. ČRa totiž nemusí testovat každý konkrétní model, ale vždy konkrétní platformu, kterou sdílí více televizorů. Jednu a tu samou elektroniku a firmware totiž zpravidla sdílejí televizory různých úhlopříček a designových provedení a bylo by zbytečné testovat každý zvlášť.
- Odeslání zařízení do ČRa: televizor je doručen k certifikačním testům, testuje se vždy s aktuálním firmwarem, jehož číslo poté je uvedeno na protokolu a především v seznamu certifikovaných produktů. Může se tedy stát, že přístroj s certifikátem bude mít po aktualizaci firmware dříve nezjištěné problémy, nicméně je předpoklad, že by je výrobce rychle odstranil (ale nikdo mimo výrobce to předem nemůže garantovat).
- Test ČRa: zde dojde k vyzkoušení plné kompatibility s budoucím vysíláním, ČRa k tomu používají připravené testovací signály z generátoru DVB-T2 signálu. Dojde i k vyzkoušení všech sledovaných funkcí, vše ručně s ovladačem v ruce technika. Pokud zařízení splní všechny povinné požadavky, získá certifikát (výrobci/prodejci jej mohou nalepit na dotčené přístroje) a výsledky budou publikovány na webu www.dvbt2overeno.cz (ve chvíli vydání článku na této doméně nic nebylo), kde si může vybraný model televizoru zákazník ověřit.
- Vrácení zařízení: otestovaný přístroj se vrací zpět zapůjčiteli. Celý proces certifikace by měl v budoucnu podle odhadů ČRa trvat v řádu jednotek dnů, nyní je „úvodní nával“, a proto jsou lhůty delší. Předpokládáme, že úvodních návalů bude více.
Jak jsme již uvedli, výsledky první vlny certifikačních testů by měly být ve druhé polovině září tohoto roku, průběžná certifikace „kdo dřív přijde, bude dřív certifikován“ bude zahájena příští rok. Certifikace pro výrobce není povinná, ale pro zákazníka je zatím poměrně důležitá. Výrobce za účast zařízení v certifikačním procesu zaplatí (i v případě neúspěšnosti), cenu ale zástupci ČRa nechtěli upřesnit.
Silueta Marcela Procházky se sumarizací tiskové konference k DVB-T2 certifikaci.
4K není povinné
Schopnost správného příjmu vysílání ve 4K rozlišení není podle D-Booku povinnou vlastností, proto není součástí certifikačních testů. Podle Michala Bureše z ČRa, který má testy technicky na starosti, tuto vlastnost pro interní potřeby zkoušejí a podle jeho zkušeností nejsou se 4K příjmem u modelů, které jinak testem úspěšně projdou, žádné problémy. Což je dobrá, byť nijak oficiální (a tedy závazná), zpráva.
Pokud si koupíte přístroj s DVB-T2/HEVC tunerem bez certifikace od ČRa, nemusí to nutně znamenat, že na něm české DVB-T2 vysílání nebude možné sledovat. Možná ano, možná ne. Certifikát má ale přinést jistotu, že u daného přístroje bude vše fungovat tak, jak má.
