Předchůdci vinylových desek se vyráběly z šelaku, což je upravená hmota, kterou produkuje brouk nazvaný červec lakový. Je tvrdý, ale křehký, což je důvodem proč se spousta desek nedochovala a pokud byste si nějaké chtěli pořídit, rozhodně není dobrý nápad nechat si je poslat poštou.
Vyráběly se od počátku dvacátého století, rychlost se standardizovala na 78 otáček za minutu, což vzhledem k šířce drážky a s nejčastějším průměrem desky 25 centimetrů vystačilo na zhruba čtyři a půl minuty záznamu na každé straně. Šelakové desky se vyráběly až do šedesátých let, kdy je vytlačily technicky pokročilejší desky vinylové.
Legendární logo vydavatelství His Master´s Voice a přebal desky s dobovou reklamou.
Šelakové desky se přehrávaly na gramofonech na kliku, kde byl přenos a zesílení zvuku čistě mechanický – drážku snímal kovový hrot, který rozechvíval membránu, přičemž vzniklý zvuk zesiloval typický rozměrný trychtýř. Později je přehrávaly i gramofony elektronické, novější (z dnešního pohledu samozřejmě relativně, bavíme se třeba o gramorádiu Tesla Maestro) měly nejen přepínání rychlostí, ale i snímací jehly a tak mohly hrát jak šelaky, tak vinyly.
Speciální přenoska je nutností
Většina dnešních gramofonů již s šelakovými deskami nepočítá, rychlost lze přepínat mezi 33 a 45 otáčkami a mají přenosku s chvějkou určenou pro mikrodrážku vinylových desek. Jsou ovšem gramofony, které přepnutí na 78 otáček umožňují a jsou v nabídce i přenosky pro snímání šelakových desek, kterou můžete do gramofonu vsadit.
My jsme si od obchodu Audigo.cz zapůjčili gramofon Audio-Technica AT-LP120USB, který umí 33, 45 i 78 otáček a díky vestavěnému AD převodníku jej můžete USB kabelem připojit rovnou k počítači s aplikací pro záznam – my použili osvědčené bezplatné Audacity. Gramofon je osazen přenoskou AT-VM95E, do ní jsme přehodlili chvějku z přenosky AT-VM95SP. Pokud byste chtěli přenosky střídat, nejsnadnější je koupit si druhý headshell a přenosky tak měnit během pár sekund.
Digitalizujeme šelakové desky
Zatímco jmenovaná chvějka pro vinylové desky má eliptický hrot o velikosti 0,3 × 0,7 mil a doporučenou svislou sílu na hrot 2 gramy, chvějka pro šelakové desky má mnohem větší kónický hrot o velikosti 3 mil a doporučený přítlak 4,5 – 5,5 gramu. My jsme nastavili prostřední hodnotu 5 gramů. Pro vinylové desky by to byl pluh, ale pro šelaky, které byly stavěné na přehrávání kovovým hrotem opřeným o membránu zvukovky se svislou silou, která byla schopná téměř propíchnout kůži na prstu, je to velmi šetrné.
Jednotka „mil“Velikost hrotu se udává v „mil“, což je tisícina palce, tedy 0,0254 milimetru. 3 mil hrot pro šelakové desky tak měří 0,0762 mm, hrot pro vinylové desky je ještě o řád menší. |
U gramofonu jsme měli kartáček z uhlíkových vláken na otření prachu z desek a také speciální kartáček na čištění hrotu chvějky. Příliš jsme je nepotřebovali, protože většinu desek jsme čistili jinak.
Čistíme šelakové desky
Šelakové desky se přestaly vyrábět před více než padesáti lety, takže jich většina má za sebou třeba sedmdesát osmdesát let pobytu na gramofonech, v policích, ve sklepích nebo na půdách a za tu dobu nastřádaly spoustu prachu, nečistot a někdy i residua mastné špíny nebo kouře z cigaret. Pro dosažení dobrého výsledku je tedy potřeba je co nejlépe vyčistit.
Zvolili jsme čističku Pro-Ject VC-S3 a čistící tekutinu Wash It 2. Na čistící tekutinu je potřeba dát u šelakových desek pozor, protože nesmí obsahovat alkohol, který šelak rozpouští. To zvolená tekutina splňuje.
Čistička gramofonových desek Pro-Ject VC-S3 je vhodnější na vinylové desky, ale práci odvedla. Na trhu se již objevila významně menší a levnější verze.
Desku položíme na talíř, upevníme magnetickou pokličkou (která zároveň chrání etiketu), a spustíme otáčení. Ve vhodném množství nakapeme tekutinu a pomocí přibaleného štětce z kozích chlupů ji rovnoměrně rozprostřeme po celém povrchu desky. Změnit můžeme i směr otáčení, aby se tekutina dostala opravdu všude. Necháme pár sekund působit, otočíme rameno vysavače, spustíme odsávání a podtlakem dostaneme tekutinu s rozpuštěnými nečistotami z drážky ven. Otáčku až dvě jedním a otáčku až dvě druhým směrem. Necháme chvilku doschnout a můžeme na druhou stranu desky.
Použitá myčka skvěle funguje u vinylových desek, které jsou pružné a při podtlaku se maličko prohnou a jsou přicucnuty na odsávací rameno. Šelaky jsou pevné, proto bylo zejména u zvlněných desek lepší vynechat magnetickou pokličku a pro otáčení trochu pomoci prstem na etiketě. Není to elegantní, ale fungovalo to velmi dobře.
V tomto světle by stálo u šelaků za zvážení použití jiné konstrukce čističky, například modelu SpinClean.
Nahráváme
Samotné nahrávání je už prakticky bez záludností. V Audacity si nastavte záznamovou kvalitu na 44,1 kHz a 16 bit, odpovídá to výstupu gramofonu a tak se nebudou řešit žádné konverze, navíc s těmito parametry budete výsledné soubory i exportovat. Ačkoli jsou šelakové desky monofonní, záznam jsme pořizovali tak, jak z přenosky šel, tedy na oba kanály – může se to hodit při dalším zpracování.
Přenoska Audio-Technica AT-VM95SP.
Desku položíte na talíř, nastavíte 78 otáček, spustíte otáčení. Raménko přiblížíte nad desku tak, aby chvějka byla nad zaváděcí drážkou. Doporučujeme co nejblíže k začátku hudebního záznamu, kraje desek jsou někdy zakulacené a pokud dáte jehlu příliš na kraj, může sklouznout dolů – což jí opravdu neudělá dobře.
V aplikaci spustíte záznam a páčkou spustíte přenosku na desku. Víko gramofonu můžete nechat otevřené, jednak si tak do záznamu „nebouchnete“, jednak za 3–5 minut budete zase přenosku na konci desky zvedat. Doporučujeme na tento moment počkat, koncová „parkovací“ drážka je u šelaků někdy dost divoká.
Někdy se stane, že je deska nešikovným skladováním zvlněná nebo prohnutá. Zpravidla stačí ji položit na rovný povrch, zatížit dalšími deskami (nebo jinou zcela plochou zátěží) a nechat v pokojové teplotě týden ležet a srovná se sama. Pokud přece jen nějaké zvlnění zůstane a je takové, že by měla přenoska tendenci odskakovat, poslouží pro nahrávání jednoduchý trik. Spusťte přehrávání nižší rychlostí, buď 45 nebo 33 otáček a pak takto pořízený záznam „napravte“ funkcí „Change speed and pitch“ v Audacity – k dispozici jsou rovnou i předvolby na jednotlivé rychlosti desek, takže to nemusíte nijak přepočítávat.
Co se záznamem?
Prvním krokem je oříznout vše před a vše po tom, co hraje hudba, zejména ticha mezi spuštěním záznamu a položením přenosky a zvednutím přenosky a ukončením záznamu. Druhým krokem je uložení projektu v syrovém stavu pro pozdější zpracování.
Pokud chcete nechat záznam tak, jak je, stačí jej pomocí „Uložit zvuk do jiného formátu“ exportovat jako WAV (vhodné pro další zpracování), FLAC (bezztrátová komprese, v případě šelaků zbytečně kvalitní), nebo MP3 (ztrátová komprese, 320 kbit/s je pro tyto účely plně dostačující).
Pokud chcete zkusit záznam vylepšit, můžete přímo v Audacity opatrně použít funkce pro odstranění praskání a snížení šumu. Vždy to zkuste na kousku a poslechněte si výsledek a dejte pozor, aby se zpracování negativně nepodepsalo na zaznamenané hudbě – trochu šumu a praskání je lepší než zkreslený záznam. Až budete s nastavením spokojení, aplikujte jej na celý záznam.
Pro lepší výsledek je lepší nepoužít čistící funkce v Audacity, ale sáhnout po specializovaných nástrojích, které odvedou lepší práci.
Výsledný zvuk je hodně ovlivněn jak samotnou deskou, u těch novějších už byl záznam pořízen elektricky, ale u starších mohl být ještě i mechanickou cestou. A také na tom, na jakém gramofonu a kolikrát byla deska přehrána. U gramofonů na kliku s mechanickou reprodukcí se totiž deska poměrně rychle opotřebovala.
