Je to prakticky nová kategorie sluchátek. Bezdrátová in-ear (vkládají se do uší) sluchátka se na trh ve větší míře dostala až letos, přičemž jim v popularitě výrazně pomohl trend mizících sluchátkových výstupů.
Hned zkraje je třeba říci, že nemá cenu kupovat si bezdrátová in-ear sluchátka ve chvíli, kdy chcete nebo potřebujete ušetřit a zároveň chcete co nejlepší zvukovou kvalitu. U těchto sluchátek je totiž vše dvakrát - akumulátory, komunikační elektronika, antény, signálové obvody s D/A převodníky a zesilovači, ovládací logika - což znamená, že za danou cenu kupujete větší množství elektroniky, tím pádem oproti klasickým bezdrátovým sluchátkům (levé a pravé sluchátko je propojené kabelem) elektroniky lacinější. Zároveň se všemi srovnávanými sluchátky automaticky kupujete i pouzdro s integrovaným batterypackem, ve kterém sluchátka nabíjíte.
Velikostní a hmotnostní limit sluchátek (jednotky gramů) se samozřejmě nejvíce podepsal na kapacitě akumulátorů, které tak sluchátka v průměru uživí zhruba tři hodiny. Díky nabíjecímu pouzdru se tak v přestávkách, kdy neposloucháte, automaticky dobíjí a minimalizují tak riziko, že dojde během poslechu energie. Připojení kabelem nebylo u žádných testovaných sluchátek možné.
Na druhou stranu je toto zcela bezdrátové řešení uživatelsky nejkomfortnější - nikde se nemotá žádný kabel, což je zejména v zimním oblečením se šálou a kabátem fajn. Vždy je potřeba zjistit, které sluchátko komunikuje s telefonem (nebo jiným zdrojem zvuku) a na stejné straně nosit i přístroj. Z levé kapsy u kalhot do pravého ucha totiž signál ne vždy snadno projde (zejména u mohutného redaktora ne) a reprodukce může trpět výpadky.
V balení vždy najdete řadu měkkých adaptérů pro přizpůsobení velikosti zvukovodu, případně i další pomůcky pro lepší stabilizaci v uchu. Teoreticky by svoji optimální kombinaci měl vždy najít každý, ale pokud bude někde možnost, je lepší si sluchátka nejdříve vyzkoušet, jak drží. Pro tyto experimenty doporučuji desinfekční ubrousky, například Sanytol, se kterým je střídání in-ear sluchátek přece jenom hygieničtější.
Všechna sluchátka jsme zkoušeli s telefonem Sony XPeria Z5 a streamovací službou Tidal a předplatným Hi-Fi.
Apple AirPods
Bezdrátová sluchátka od Apple se výrazně liší o ostatní konkurence. Nejde totiž o „in-ear“ model a neutěsňuje tedy zvukovod gumovým těsněním. Díky tomu je v uších téměř necítíte a zároveň navzdory tomu překvapivě nemají tendence z uší vypadávat ani při prudkých pohybech hlavy (tedy alespoň v mých uších).
Tato koncepce sice potěší ty, kterým je utěsňování zvukovodů gumovými adaptéry nepříjemné, má to však jeden velmi nepříjemný logický důsledek - posluchač není nijak izolován od okolního hluku, což poslech v hlučnějším prostředím, například dopravním prostředku, výrazně komplikuje.
Sluchátka je možné používat nejen s telefony, tablety a počítači Apple, ale i s jinými zařízeními s Bluetooth, tedy i s telefony s Androidem. Musíte ale počítat s tím, že některé funkce budou dostupné právě jen ve spojení s přístroji Apple. Například snadné párování a připojování - sluchátka spárujete s jedním ze svých Apple zařízení a v tu chvíli jsou připravená na připojení ke všem zařízením se stejným Apple ID. Nebo infračervené senzory, díky kterým sluchátka poznají, že opustila uši a vypnou přehrávání pro úsporu baterií.
Ve spojení s Apple produkty lze dobře využívat hlasové povely pro asistentku Siri, díky čemuž hlasem uřídíte vše myslitelné, včetně přesunu na další skladbu (i když zrovna tento povel bych raději zadával jinak, než hlasově). S Androidem dvojím „tapnutím“ na sluchátko pouze pozastavíte/obnovíte reprodukci hudby, případně přijmete/položíte telefonní hovor.
Sluchátka samozřejmě fungují i jako telefonní handsfree, přičemž hlas sejmutý mikrofony je výrazný a dobře srozumitelný. Výhodou je, že v tomto režimu můžete sluchátka střídat a telefonovat s jedním, zatímco se druhé v pouzdře nabíjí. Pokud si v takovéto situaci pustíte hudbu, jsou do jednoho sluchátka smíchány oba stereofonní kanály, takže hudbu sice uslyšíte jen v jednom uchu, ale kompletní (ne pouze jeden z kanálů).
Apple ke sluchátkům dodává maličké pouzdro s vestavěnou powerbankou, kterou můžete sluchátka zhruba čtyřikrát dobít. Pouzdro pak dobijete buď pomocí kabelu s Lightning konektorem, v budoucnosti i bezdrátově z nabíjecí podložky (až ji Apple v roce 2018 uvede).
Hodnocení zvuku musíme rozložit na dvě části. První je poslech v tichu (doma, v kanceláři ...), kdy se nám projev sluchátek docela líbil, druhou pak poslech v hluku (v autobusu, metru ...) kde jsme skrze do uší pronikající hluk prakticky nic neslyšeli. Tím, že sluchátka sedí plastovou částí na kraji zvukovodu a nijak jej neutěsňují proti průniku ruchů z okolí, je rozumný poslech v dopravních prostředcích prakticky nemožný, v ruchu města nepříjemně rušený.
V tichu pak jsou AirPods docela příjemným překvapením, zejména v porovnání s běžnými EarPods. Nabízejí příjemný a vyvážený zvuk s výrazným vokálem, nepříliš pevnými ale hutnými basy a trochu nesmělými výškami. Faktem ale zůstává, že Sony a Bang&Olufsen za podobnou cenu hrají o poznání lépe.
Závěr: Pokud chcete do kanceláře pohodlné handsfree, využijete komunikaci s asistentkou Siri a chcete při práci hudební kulisu, kterou nebudete rušit kolegy, ale zároveň je uslyšíte, jsou AirPods dobrou volbou. Chcete-li na cestách poslouchat muziku, sáhli bychom jinam.
Cena: 4 990 Kč (Apple AirPods do testu zapůjčila společnost CZC.cz)
Bang&Olufsen BeoPlay E8
Provedením jednoznačně nejluxusněji působící sluchátka v testu. Oblé pouzdro potažené koženkou působí spíše jako krabička na šperk než nabíjecí pouzdro na bezdrátová sluchátka. Z vestavěného akumulátoru je dovedou nabít dvakrát, což při výdrži zhruba 3 hodiny na nabití znamená devět hodin (přerušovaného) poslechu bez přístupu k elektrické síti (nebo batterypacku).
Ergonomicky tvarovaná sluchátka pohodlně zahučí do uší a během poslechu je prakticky nevnímáte. Někdy se mi stávalo, že se při prudším pohybu hlavy uvolnily ze zvukovodu, z ucha ale nevypadly nikdy. Velmi dobře izolují od okolního hluku.
Výjimečnou vlastností je způsob ovládání sluchátek - celé vnější plochy ozvučnic jsou totiž citlivé na dotek. Jedním dotekem na pravé sluchátko spustíte/zastavíte reprodukci, dvěma dotyky posunete na další skladbu, třemi dotyky vyvoláte hlasové ovládání (např. Google Assistant), délkou stisku regulujete hlasitost směrem nahoru ... a na levém sluchátku naopak. Chce to trochu si zvyknout, ale nakonec to jde moc dobře. Jen když si chcete sluchátko posunout hlouběji do zvukovodu, zpravidla si zastavíte reprodukci.
Jedním „tapnutím“ na levé sluchátko pak aktivujete „transparentní“ režim, při kterém sluchátka hrají to, co vnější mikrofony zachycují - pokud vás ve vlaku osloví průvodčí, můžete s ním komunikovat bez nutnosti vyndavat sluchátka z uší. Tuto funkci lze nastavit v aplikaci v telefonu (o ní budeme mluvit dále) a vybrat, zda uslyšíte jen své okolí, nebo okolí míchané s hudebním podkresem, nebo hudbu s trochou okolního hluku pro větší bezpečnost při pohybu.
Mimochodem, mikrofony výborně zachycují i váš hlas, druhá strana telefonního hovoru (VOIP) si čistotu a srozumitelnost hlasu pochvalovala.
Ke sluchátkům náleží i již zmíněná aplikace BeoPlay pro chytré telefony (zkoušeli jsme verzi pro Android), pomocí které lze mimo „průzvučnosti“ sluchátek upravit i jejich hudební přednes - posouváte „kuličku“ v rámci polí hřejivý/rozzářený a uvolněné/vybuzený. Většinu času jsem poslouchal v režimu „off“, tedy bez úprav, u některé hudby ale pomůže drobný posun k vybuzený (a mírně k rozzářený).
Čímž se dostáváme ke zvuku. Ten je velmi civilní, vyrovnaný a příjemný - v dobrém i špatném slova smyslu. V dobrém tak, že můžete poslouchat dlouho bez únavy sluchu, ve špatném proto, že například u rocku trochu chybí energie a dynamika, zejména na bicích a kopáku. Zvukové ekvalizace fungují v širokém rozsahu a leccos lze jimi kompenzovat. Celkově se nám ale zvuk líbil, zejména pro klidnější žánry. Vokál je výrazný, příjemně prokreslený, výšek je dostatek, jsou ale spíše měkčí.
Závěr: Povedená sluchátka, jejichž vlastnosti se mohou postupně i zlepšovat, jen během testování výrobce vydal dvě firmwarové aktualizace, ve které vylepšil dotykové ovládání a odemkl některá nastavení. Pokud nejste rocker, mohou vás uspokojit i zvukově. Zároveň, jako většina produktů s logem B&O, působí jako luxusní doplněk. Nevýhodou je pak nepříjemně vysoká cena.
Cena: 7 990 Kč
Erato Apollo 7S
Apollo 7S jsou nejmenší sluchátka v testu, ozvučnice nevyplňuje prostor boltce, ale pokračuje rovně v ose adaptéru zastrčeného ve zvukovodu. Pokud by někomu nedržela, může ještě navléknout gumové „ploutve“, které zapřením o vnitřní záhyb boltce sluchátka stabilizují. Ačkoli je jich v příslušenství několik velikostí, nevyhovovala mi ani jedna, a tak jsem nosil sluchátka bez nich. Z testovaných sluchátek jsem jejich přítomnost v uchu vnímal asi nejvíce.
Veškerou obsluhu musíte zvládnout jedním tlačítkem na každé ozvučnici, stejně jako u B&O záleží na počtu stisknutí a délce držení. Vzhledem k nutnosti silněji mačkat jsem si zpravidla při ovládání sluchátko povytáhl, na druhou stranu nelze (nrozdíl od B&O) žádnou funkci nechtěně aktivovat letmým dotykem. Přepínání zvukových režimů vyžaduje čtyři rychlá stisknutí, a to se mi zpravidla nepovedlo.
Sluchátka se nabíjejí ve vysouvacím pouzdře s vestavěným akumulátorem, na jedno nabití vydrží necelé tři hodiny, bez jiného zdroje energie je v pouzdře dobijete dvakrát. Sluchátka oznamují některé operace - zapnutí, vypnutí, nízký stav baterie - ženským hlasem, bohužel velmi hlasitým.
Nezalekněte se zvuku čerstvě vybaleného kusu, je potřeba je rozehrát a po prvotní akustické katastrofě se dostaví poměrně dobrá reprodukce. Zvukově jsou sluchátka Erato trochu opak B&O. Zvuk je mírně „navoněný“, což je opět zároveň dobře i špatně - dobře proto, že v ruchu města se atraktivní reprodukce může s některými žánry výborně doplňovat, špatně proto, že se trochu vzdaluje zásadám věrné reprodukce a při delším poslechu může unavovat uši. Zvuk díky lehce dunícím basům působí mohutně, basy by ale mohly by mít lepší kresbu i důraz, výšky jsou poměrně výrazné ale trochu sypké. Citelně chybí prostor a vzdušnost nahrávek, vokál a část středů díky tomu působí mírně zastřeně. Při vyšších hlasitostech se vyšší středy stávají ostřejšími. Potěší důraz na detaily.
Jak jsme zmínili u ovládání, k dispozici jsou dva režimy ekvalizace, respektive 3D zvuku - ten zvuk zmohutní a zvýrazní (a opravdu vyvolá pocit prostoru), ale na nás to už bylo přece jenom moc. Pokud ale posloucháte elektronickou hudbu, nejspíš budete nadšeni.
Testovanému vzorku se občas odpojovalo pravé sluchátko - povely z tlačítka předávalo, ale zvuk nešel.
Závěr: Navzdory mnoha výhradám dokážou na cestách poměrně dobře zahrát a pokud vám dobře sednou do ucha, odvedou dobrou službu. Jen s nimi nechtějte telefonovat, druhá strana mnoho neuslyší. Nevýhodou je výsledky testu neopodstatněná vyšší cena.
Cena: 7 390 Kč
Sony WF-1000X
U WF-1000X si nevybíráte pouze adaptér do zvukovodu, ale také maličké gumové opěrky na boltec. Díky tomu sedí perfektně v uších a nemají tendence vypadávat, ale oproti B&O nejsou tak pohodlné - nejde o diskomfort, ale jejich přítomnost v uších vnímáte.
Ovládání je stejně jako u Erata vyřešeno dvojicí tlačítek, funkce tedy vyvoláváte počten a délkou stisku. Jsou jemnější než u jmenované konkurence, a proto jsme s výběrem funkcí neměli větší problém (tedy potom, co jsme se ovládací „kódy“ naučili). K dispozici je i obslužná aplikace, ta však při pokusu o připojení sluchátek hlásila chybu a spojení se nám nepodařilo - vzhledem k jejímu hodnocení v aplikačních obchodech jsme v tom ale nebyli sami, zde by měl výrobce přidat.
Nabíjecí pouzdro je největší, které jsme v testu viděli, nicméně jej považujeme za praktické. Jeho součástí je i NFC čip pro rychlé párování sluchátek s telefonem. Výdrž na baterie se prakticky neliší od konkurence, samotná sluchátka vydrží tři hodiny, v pouzdru je lze dvakrát nabít bez připojení jiného zdroje.
Ojedinělou funkcí je aktivní potlačení okolního hluku, které jsme chválili už u skvělých náhlavních MDR-1000X. V případě in-ear sluchátek není efekt tak velký, protože hodně odhlučnění zařídí samotné utěsnění zvukovodu, ale zároveň zaručí klidný a nerušený poslech prakticky v jakémkoli prostoru. Pokud trávíte více času v MHD, pak to oceníte. Stejně jako u B&O lze mikrofony využít naopak i pro přenos zvuku z okolí.
Mikrofony velmi slušně snímají i hlas posluchače, lze s nimi velmi dobře telefonovat. Jejich citlivost oceníte i při komunikaci se Siri nebo Google Asistentem.
Zvukově jde o jednoznačného vítěze testu. Jejich projev je vyrovnaný, detailní, plný, nechybí mu detaily a dynamika. V rámci ceny a bezdrátové koncepce mu nemáme mnoho co vytknout. Snad jen mírný šum, stejný, který známe i ze zmiňovaných MDR-1000X, ale který je bohatě vykoupen dalšími vlastnostmi sluchátek - a všimnete si jej jen ve velmi tichých pasážích v tiché místnosti.
Závěr: Podle nás ideální sluchátka na každodenní dojíždění hromadnou dopravou (v letadle může být limitem výdrž akumulátoru, a proto bychom si raději přibalili MDR-1000X). Výborný zvuk doplňuje skvělá aktivní izolace od okolního hluku a solidní mikrofony pro telefonování. Vzhledem ke kvalitám i konkurenci považujeme za povedenou i cenu.
Cena: 5 490 Kč
Když chcete ušetřit ...Jak hrají bezdrátová sluchátka za 1 490 Kč? Všechna uvedená sluchátka mají poměrně vysokou cenu. Na trhu je ale i levnější alternativa. Energy Sistem Earphones 6. Musíte se u nich obejít bez nabíjecího pouzdra, respektive bez jakéhokoli pouzdra. K nabíjení slouží kabel s dvojicí konektorů, ke každému připojíte jedno sluchátko a nabíjíte je najednou. Energy Sistem Earphones 6 Na akumulátor vydrží bezmála čtyři hodiny, což je dáno zejména tím, že jsou podstatně větší a těžší než ostatní sluchátka - tím je v uších více vnímáte a při prudších pohybech mají tendence vypadnout (pokud je nedoplníte hokejkami za uši z příslušenství). Jako handsfree fungují uspokojivě, hlas je srozumitelný, ale nepříjemně praská a šustí. Ostatně pazvuky elektroniky pronikají i do reprodukovaného zvuku, byť jsou patrné jen v tišších pasážích. Jejich zvukový projev jinak není špatný, rozhodně je lepší, než jsme čekali. Problematické jsou zejména nepříjemně zkreslené výšky, tak jak jsme u Bluetooth přenosu byli zvyklí dříve. |