Obsah |
Marmelády, kompoty nebo okurky „nakladačky“ z vlastní zahrady jsou pýchou kdejakého zahrádkáře. Domácí zavařování je skvělou alternativou k průmyslovým výrobkům z obchodu. Přináší totiž nejen kontrolu nad složením, ale také možnost výrazně ušetřit. Pokud k zavařování ještě používáte velké hrnce s litry vody, máme pro vás několik tipů, jak si letos tento proces usnadnit.
Zavařování v horkovzdušné troubě
Klasické zavařování v hrnci s vodou je během horkého léta nejen předraženým luxusem, ale také nechtěným ohřívadlem vašeho domova. Chcete-li ušetřit za elektřinu či plyn, zkuste moderní zavařování v horkovzdušné troubě.
- Zatímco v hrnci musíte ohřát zhruba 20 litrů vody na pět až šest sklenic, v troubě nad sebou bez problémů naskládáte 15 až 20 sklenic najednou.
- Klasické zavařování na plotně je žroutem energie nejen během čekání, až voda dosáhne bodu varu. Při samotném vaření navíc bez užitku uniká do vzduchu pára a teplo, které akorát vyhřívá už tak horkou kuchyň.
- Trouba dokáže díky cirkulaci horkého vzduchu využít celý prostor na maximum.
- Spotřeba elektrické energie přepočtená na jednu jedinou zavařenou sklenici v troubě klesá o masivních 60 až 70 procent.
Vyplatí se zavařovací hrnec?
Zda se investice do samostatného zavařovacího hrnce vyplatí, závisí především na objemu úrody, kterou plánujete každoročně zpracovat. Pro občasné zavařování několika desítek sklenic sezónního ovoce či zeleniny je nákup jednoúčelového spotřebiče ekonomickým nesmyslem, protože moderní horkovzdušná trouba ho plnohodnotně zastoupí bez jakýchkoliv počátečních nákladů.
- Zavařovací hrnec sice nabízí přesnou kontrolu teploty a automatické hlídání času, což oceníte při zpracovávání desítek až stovek kilogramů surovin naráz, ale po zbytek roku se stává rozměrným kusem plastu či nerezu, který zbytečně zabírá místo v komoře nebo ve sklepě.
- Oproti tomu trouba, kterou má v kuchyni k dispozici téměř každý, dokáže díky cirkulaci horkého vzduchu a kapacitě dvou plechů zpracovat celou úrodu až třikrát rychleji, a to s výrazně nižší spotřebou energie, protože odpadá zdlouhavý a nákladný ohřev desítek litrů vody.
| Kritérium | Klasický zavařovací hrnec | Horkovzdušná trouba |
|---|---|---|
| Orientační pořizovací cena | 1 500 Kč až 4 000 Kč | 0 Kč (využijete spotřebič, který již máte doma) |
| Životnost | cca 5–10 let (v závislosti na kvalitě topné spirály a elektroniky) | 10–15 let (běžná životnost kuchyňské trouby) |
| Čas na zavaření 20 sklenic | cca 2 až 3 hodiny Nutné dělat na 3–4 várky kvůli malé kapacitě dna hrnce, do kterého se vejde jen cca 5–7 sklenic najednou. Zahrnuje opakovaný ohřev vody. | cca 45 až 60 minut Vše hotovo v jedné várce. Na dva plechy nad sebou pohodlně naskládáte 15–20 sklenic najednou. |
| Ušetřená energie | 0 % (Základní spotřeba) Vysoké ztráty: ohříváte cca 20 litrů vody, abyste v ní sklenice utopili, a teplo uniká v podobě páry do vzduchu. | Úspora 60 % až 70 % Ohřívá se pouze vzduch a samotné sklenice, teplo je díky horkovzdušnému ventilátoru efektivně distribuováno. |
Jak nastavit troubu na zavaření?
Zavařování v horkovzdušné troubě je překvapivě jednoduché a vyžaduje jen minimální přípravu. Základem je vyskládat naplněné a pevně uzavřené sklenice na hluboký plech s přibližně centimetrovými rozestupy, aby mezi nimi mohl horký vzduch volně cirkulovat a prohřívat je rovnoměrně.
- Do plechu následně nalijte zhruba 2 až 3 centimetry teplé vody, což vytvoří stabilní vodní lázeň a zabrání prasknutí sklenic.
- Plech vložte do spodní části trouby, kterou nastavte na funkci horkovzdušného pečení (s ventilátorem).
- Pro měkké ovoce, jako jsou jahody či maliny, zvolte teplotu 160 °C na dobu 40 až 45 minut, zatímco pro tvrdší plody, kompoty nebo nakládané okurky zvyšte teplotu na 170–180 °C a nechte v troubě 50 až 60 minut.
- Čas začněte odpočítávat až ve chvíli, kdy se uvnitř sklenic začnou objevovat malé bublinky (známka toho, že nálev dosáhl bodu varu).
- Jakmile proces skončí, troubu vypněte, sklenice opatrně vyndejte utěrkou, otočte dnem vzhůru a nechte je na podložce zcela vychladnout, aby se víčka bezpečně přicucla.
Proč praskají sklenice při zavařování?
Každému, kdo někdy zavařoval v klasickém hrnci, se to už stalo. Voda se vaří, bublá, sklenice v ní pod tlakem narážejí jedna do druhé nebo do stěn hrnce. Stačí drobná mikrotrhlina v těle sklenice nebo příliš prudký pohyb a dno praskne. Výsledkem je znehodnocený obsah, střepy v hrnci a zbytečně vyhozené peníze za suroviny i práci.
- V troubě se toto riziko eliminuje na minimum. Sklenice jsou vyrovnané na plechu s mírnými rozestupy, nehýbou se, nikam neplavou a stabilně stojí v klidné vodní lázni na dně plechu. Teplo na ně působí rovnoměrně ze všech stran.
- Méně prasklých sklenic znamená méně odpadu a stoprocentní jistotu, že vaše úsilí nepřijde vniveč.
Tip Spotřebitele: Čas jsou peníze Čas je ta nejcennější komodita, kterou máme. Představte si situaci, kdy vám na zahradě dozraje 20 kilogramů meruněk a vy je potřebujete urgentně zpracovat, než začnou hnít. - V klasickém hrnci budete tuto úrodu kvůli omezené kapacitě dělat nadvakrát až natřikrát. - Celý proces, od ohřívání vody přes samotnou sterilizaci až po chladnutí, budete opakovat několik hodin. Strávíte tak u sporáku celé odpoledne. - V troubě máte hotovo najednou. Díky tomu, že na plechy naskládáte veškerou úrodu najednou, zkrátíte celkovou dobu strávenou prací na třetinu. - Čas, který takto ušetříte, můžete věnovat aktivitám, které vám peníze skutečně vydělají, nebo ho jednoduše proměnit v zasloužený odpočinek s rodinou. |
