Znáte-li kouzla, která producenti využívají, zvýšíte své šance cítit se ve hře jako vítězové a ne jako poražení, jako se to stalo našim čtenářům. Vždy platí základní pravidlo: před koupí zboží sledujte vedle ceny informace o jeho objemu či hmotnosti a tyto informace porovnejte s dalšími podobnými výrobky v regálu.
1) Hračka a vzduch
„Koupila jsem dětem jogurt Olmík. Uvnitř byla malinkatá hračka v několikanásobně větším kelímku a nad ní jogurt na pár lžiček. Vzhledem k tomu, že jogurt stál skoro dvacet korun, tak mi to za tu cenu přišlo nefér,“ říká Magda z Prahy.
Mlékárna Olma výtku označila za neoprávněnou. V balení jogurtu aktuálně nabízí tři typy hraček různé velikosti. „Každý typ hračky zaujímá jiný prostor, velikost kelímku je tak přizpůsobena této celé velikostní škále, není možné, resp. z hlediska výrobních postupů a nákladů ani realizovatelné, aby velikost kelímku byla pro každý dárek přizpůsobena zvlášť,“ uvedla vedoucí útvaru řízení jakosti Dana Dvořáková.
Tomáš Bučina z marketingové firmy Provocado však zákaznici dává za pravdu. Podle něj šla hračka k jogurtu přibalit řadou jiných způsobů, aniž by se tak komicky navyšoval objem balení. „Tady je dobře vidět, že pokud spotřebitel vidí onen „vzduch“, který si za peníze koupil, tak bude kvůli tomu zklamaný a může se cítit podvedený,“ říká expert na reklamu.
Vzhledem k tomu, že výrobce jogurtu uvádí na obale hmotnost výrobku, neporušuje zákon. Podle Bučiny však všichni výrobci, kteří prodávají vzduch, což je u rychloobrátkového zboží časté, balancují na hraně problémů s věrností zákazníků, jejichž oddanost značkám je velmi vrtkavá.
2) Gratis, ale menší pasta
„V regále mě zaujala pasta Colgate s přívěskem. Sáhl jsem po ní, že budu mít pastu a přívěsek zadarmo dám dceři. Pak jsem si všiml, že pod touto pastou je ještě jedna stejně velká krabička bez dárku. Byla za stejnou cenu, ale tuba v ní obsahovala mnohem více pasty. Musel jsem se smát, že jsem se málem nechal nachytat na něco zadarmo, co zadarmo není,“ uvedl další čtenář.
Olga Sehnalová, poslankyně Evropského parlamentu zabývající se obalovými kouzly, tento příklad za trik považuje. „Dárek musí spotřebitel v konečném důsledku zaplatit,“ říká a vysvětluje, že podle směrnic EU by to tak být nemělo.
Společnost Colgate - Palmolive Česká republika však upozorňuje, že jde o dvě odlišné pasty: Colgate Max White One a Colgate Max White One Optic (pasta s přívěškem). „Colgate Max White One Optic nabízí pokročilejší benefit okamžitého bělení a jeho cena za mililitr je proto také vyšší,“ namítá mluvčí Pavel Vycichlo.
3) Vypadá větší než konkurence, ale není
Test antiperspirantů, který Test DNES vydal v lednu, ukázal, že dva výrobky mohou mít stejný objem, ale velikostí se mohou výrazně lišit. Garnier Men Mineral Invisible je vyšší a širší než Nivea Men Stress Protect a zákazníkovi se tak může zdát logická jeho vyšší cena.
Když si však srovná objemy obou výrobků, je překvapený. Marketingový expert Bučina chápe, že se kupující mohou cítit po takovém srovnání nepatřičně, ale o žádné šizení se podle něj nejedná. „Jde o klasický způsob zvýšení pocitové hodnoty produktu tím, že je větší objem. K dojmu vyšší hodnoty paradoxně přispívá i cena. Tím, že Garnier stojí více, tak se snaží vytvořit dojem, že je i hodnotnější a kvalitnější,“ vysvětluje expert.
„Vždy bereme v potaz potřeby zákazníků a zároveň zcela respektujeme předpisy a pravidla,“ uvedla Tereza Law z firmy L’Oréal Paris.
4) Stejná velikost, menší hmotnost
Podobným dojmem jako antiperspiranty působí na některé kupující opačný případ, kdy dva velmi podobné výrobky o shodné velikosti a stejné ceně mají mnohem nižší hmotnost - Ramou Classic tak v praxi namažete 50 chlebů, zatímco Ramou Nadýchanou jen 32.
„Normálně kupuji klasickou Ramu, ale chtěl jsem vyzkoušet i tu nadýchanou. Doma jsem zjistil, že je vlastně o třetinu lehčí. Vzhledem k tomu, že za obě platím stejnou cenu, cítil jsem se mírně ošizený,“ říká Jiří.
Šárka z Prahy se však ošizená necítila. Rozdílu si všimla už v obchodě. „Ramu jsem chtěla vyzkoušet. Kdyby mi nechutnala, tak ji příště kvůli ceně v přepočtu na gramy nekoupím. Chutnala mi, takže si klidně připlatím.“
„Vzhledem, k tomu, že výroba našlehaného produktu je technologicky složitější, jsou i náklady na výrobu vyšší. Maloobchodní cena jejich balení tak může být stejná,“ uvedla Veronika Kúšiková ze společnosti Unilever, která Ramu vyrábí.
Právě tento příklad podle Bučiny ukazuje, jak tenká je hranice pro obchodní triky a kouzlení s obaly. „Dokud spotřebitel hru výrobci toleruje, je to v pořádku. Problém nastává, když získá pocit, že byl obelhán či podveden. To pak manažeři značek kráčejí po ostří nože a jejich postupy mohou vést k tomu, že se kupující od značky odvrátí,“ říká expert Bučina.
