Srovnání osmnácti druhů balených neperlivých vod společnost uveřejnila už v roce 2009. V článku opatřeném titulkem „Opravdu víte, co pijete?“ vycházela z údajů Státního zdravotnického ústavu, který na její objednávku vody otestoval na obsah mikroorganismů, různých žádoucích i nežádoucích prvků a zdravotně závadných látek.
Akciovka Karlovarské minerální vody, výrobce vody Aquila Aqualinea, která z testu nevyšla se zcela čistým štítem, následně vydavatele časopisu zažalovala s tím, že poškodil její dobrou pověst. Mimo jiné jí vadilo, že množství sodíku označil černým trojúhelníkem, i když naměřená hodnota těsně nepřekročila maximální povolenou hodnotu stanovenou právními předpisy.
Zatímco pražský městský soud žalobě vyhověl a uložil vydavateli povinnost se omluvit, odvolací Vrchní soud v Praze ji zamítl s tím, že na straně vydavatele stojí právo na svobodu projevu a šíření informací. Podobně případ zhodnotil i Nejvyšší soud, když dovodil, že text nevybočil z přípustných mezí přiměřené kritiky a nebylo jeho primárním cílem výrobek očernit.
Výrobce minerálky se následně obrátil na Ústavní soud (ÚS). „Soud prvního stupně si zjednodušil práci, když smísil skutková tvrzení a hodnotící soudy. Vrchní soud považoval většinu testu za hodnotící projev, který není potřeba přezkoumávat. Tohle hodnocení podle něj sice vykazuje nedostatky, ale nemohlo společnost poškodit, natož vážně,“ uvedl soudce zpravodaj Ludvík David.
Ústavní soud se k názoru Nejvyššího soudu přiklonil a stížnost výrobce zamítl. Vydavatel časopisu se tak výrobci definitivně nemusí omlouvat v médiích. „Kvantum a povaha nedostatků vyslovených vůči konkrétní vodě není nijak velká. Kritika nevykázala vady, které by nesly znaky protiústavnosti,“ doplnil David. Zdůraznil, že kvalitu testované vody ÚS neřešil.
Nejen data, i komentář musí být odborný
Ústavní soud konstatoval, že účelem podobných testů je ochrana spotřebitele, který je vůči výrobci slabší stranou. Upozornil však, že v případě podobného testování by k odborně zjištěným datům měl být připojen také patřičně odborný komentář.
„Věcně jde o poměrně neobvyklý případ a něco podobného je před Ústavním soudem poprvé. Čistě hypoteticky by však v budoucnu mohla uspět obchodní společnost, kdyby prokázala a vyčíslila dopady podobného testu na prodeje a prokázala mezi nimi příčinnou souvislost, což je obtížné,“ doplnil soudce zpravodaj.
V řediteli obecně prospěšné společnost dTest Martinovi Černém to však žádné obavy nevyvolává. „Myslíme si, že v testech nedostatky nemáme. Vždy spolupracujeme s odbornými laboratořemi a v tomto ohledu máme za sebou silného partnera, který nám vypomáhá i se zpracováním testu. A jak uvedl Ústavní soud, právě komentáře jsou tím, co by rozhodovalo,“ uvedl.
Dodal, že se vždy snaží přistupovat k testování objektivně a nezabíhat do přílišných podrobností. Už vůbec pak prý není jejich záměrem někoho poškozovat.
Výrobce ve čtvrtek uvedl, že chce záležitost hnát až Evropskému soudu ve Štrasburku. „S rozhodnutím soudu se absolutně neztotožňujeme, stále jsme přesvědčeni, že v daném případě byly odborné výsledky testů interpretovány zavádějícím způsobem tak, aby zaujaly laické publikum, čímž poškodily dobré jméno naší společnosti,“ sdělil iDNES.cz ředitel Karlovarských minerálních vod Alessandro Pasquale.
Společnost dTest aktuálně vede několik podobných sporů. Tento je však první, který doputoval až k Ústavnímu soudu. Hodnotící systém společnost od roku 2009 podle jeho slov nijak zásadně neměnila. „Systém testování se napříč celou škálou výrobků nemění. U každého se vždy nastavují kritéria hodnocení výrobků či určování pořadí, ale vždy po konzultaci s laboratoří. Měnilo se to mírně graficky, ale nikoli v návaznosti na tento spor,“ uzavřel Černý.
