Češi si myslí, že česká pivní kultura je ta nejvyspělejší na světě. Ukázal to sociologický průzkum. K pivní kultuře ale patří i to, jak se hospodští starají o pivo. A v tom bychom zcela jistě nevyhráli.
Z hospod pořád ještě nevymizelo všelijaké "přecmrndávání" piva ze sklenice do sklenice, stále občas pijeme zteplalé pivo, které až příliš dlouho odpočívalo v trubkách, a někdy dostaneme do půllitru piva méně, než kolik platíme.
InfografikaVýsledky testu čtěte zde |
Přesvědčili jsme se o tom při testu MF DNES, který posuzoval kvalitu čepovaného piva v zahradních restauracích. Absolvovali jsme ho s nezávislým odborníkem na péči o pivo Josefem Krýslem.
Kdybychom chtěli dát zahrádkám celkové vysvědčení, stálo by na něm dvě minus. Někomu se bude zdát, že to není tak špatné, a upřímně řečeno jsme čekali, že to bude horší. Ale pro zemi, která se chlubí, že má nejlepší pivo na světě, je to docela smutná známka. Dalo by se totiž také říct: vypijeme nejvíc piva na světě, ale ještě jsme se s ním nenaučili pořádně zacházet.
Vítěz a propadák
Abychom ale nekřivdili těm, na které se kritika nevztahuje. Při dvoudenním putování jsme navštívili i hospody, kde to naopak s pivem umí velmi dobře. Byla to například restaurace Na střelnici v Rokycanech, která se stala vítězem testu, nebo Plzeňský dvůr v Brně, který nám ukázal, jak by to mělo v našich zahrádkách vypadat.
Naopak propadákem testu se stala smíchovská restaurace Na Václavce v Praze 5, kde jsme dostali nejteplejší pivo a nejhorší míru.
Když je pivo pod míru
Za dva dny jsme navštívili 18 hospod a ochutnali v nich 46 piv (prosím nezáviďte, jen jsme si lokli) a 22 z nich nemělo správnou míru. Přesně matematicky vzato by tedy titulek měl znít "takřka každé druhé". Jenže my chceme být tolerantní a nad rozdílem do čtyř milimetrů ještě zamhouříme oči. Suma sumárum nás za dva dny ošidili asi o 16 centimetrů piva, což dělá zhruba 36 korun. Je to hodně? Je to málo?
"Míra by měla být v každém případě správná, přece si kupujeme celé zboží a ne jen jeho část," říká Josef Krýsl. "Pokud si dám půllitr piva, tak chci půl litru. Výčepní se často vymlouvají, že čepují rychle a nestačí míru sledovat. To je ale všechno otázka zkušenosti a praxe."
Myjte sklo lépe
Ukázalo se, že ještě větší problém je mytí skla. Nejde přitom jen o hygienu, ale i o kvalitu piva. Špatně umytá sklenice totiž může pivo pokazit. Pěna rychle padá a mění se charakter chuti.
"Tady vidíte jasný znak rychlého mytí. Sklenice je čistá, ale zůstaly v ní zbytky mycího prostředku,“ takovou větu jsme slyšeli od odborníka víckrát. To když pěna rychle klouzala po stěnách sklenice nebo se rozpadla ještě dříve, než proběhly kontrolní tři minuty. "Všichni by měli přitlačit na mytí skla. To není zrovna nejsilnější stránka hospod,“ říká Josef Krýsl.
Stejné pivo, pokaždé jinak
Naopak úplně špatně v testu nedopadla teplota. Udělili jsme za ni víc jedniček než pětek. "Teplota byla vesměs dobrá, pokud někde kolísala, tak to bylo spíš tím, že zrovna ten druh piva nešel dobře na odbyt, nebo pivo nebylo řádně dochlazené až do kohoutu, takže mělo logicky vyšší teplotu,“ říká Josef Krýsl.
Test přinesl jednu cennou zkušenost: Pivo jedné a té samé značky může být pokaždé jiné. "Když jsme po trase ochutnávali pivo od stejného výrobce a nejspíš i stejného data výroby, přesvědčili jsme se, že každá hospoda ho dokáže jinak ovlivnit, ať kladně, či záporně," potvrzuje Josef Krýsl.
