 |
Zatímco přímořské národy dokážou bezpečně rozlišit desítky druhů tuňáků, sleďů, sardinek, šprotů, sardelí, tresek, makrel, lososů a kdovíjakých jiných potvor s šupinami, my si vystačíme s označením ryba. Ti z nás, kteří víc lpějí na detailech, ještě přidají přívlastek mořská čili zdravější než sladkovodní, protože je stejně lehce stravitelná a plná bílkovin, ale navíc obsahuje tělu prospěšné tuky.
„Kdyby Češi rozeznávali ryby podobně, jako se vyznají v houbách, zjistili by, jak velké jsou mezi nimi rozdíly,“ podotýká docent Marek Doležal, který se v Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT věnuje tukům, těm zdravým rybím obzvlášť. Proto se redakce iDNES.cz rozhodla prověřit právě ve zdejší laboratoři vzorky konzervovaných salátů z tuňáků, lososů, makrel či sleďů. A zeleniny, samozřejmě.
Tuňák pruhovaný, který je nejčastější a nejvyhledávanější surovinou na výrobu rybích salátů v konzervě, protože má nekonfliktní chuť a je ke středoevropským chuťovým pohárkům stejně přívětivý jako kuře, dopadl ve srovnání neslavně.
