Únor má v sobě asi tolik přitažlivosti jako pondělí po návratu z dovolené. Jaro, slunce a teplo v nedohlednu, zato pošmourna na export, tudíž se pocity blaženosti limitně blíží nule. Proto když se přesně v půli měsíce převalí přes květinářství barevná záplava valentýnských růží, měli by pookřát i nejzatvrzelejší škarohlídi.
Jenže jak ukázalo několik zahraničních studií a potvrdil i aktuální test iDNES.cz, ani na růže už není spolehnutí.
Aby totiž na farmách v Latinské Americe či Africe rostly květiny do krásy, nestaly se kořistí škůdců a plísní a vydržely dlouhou cestu za zákazníky, pomáhají si zemědělci při pěstování pesticidy. Mnohdy i takovými, jejichž používání unijní legislativa nepovoluje. Na cestu do Evropy tak vyrážejí květiny s výbavou pozůstatků po jejich rozkladu, takzvaných reziduí pesticidů.
Holýma rukama vázala květiny a přikusovala sušenku. Příště by to chtělo aspoň rukavice, protože v zářivě žlutých růžích se našlo 43 různých reziduí pesticidů.




















