Před pár desítkami let existovaly v podstatě jen základní potraviny - chléb, mléko, maso, zelenina, ovoce, tvaroh, jogurt... Když matka připravovala dítěti svačinu, vzala úplně obyčejný tvaroh, nakrájela do něj čerstvé ovoce nebo přidala dvě lžičky domácího džemu a bylo hotovo, zamýšlí se Václava Kunová nad tím, jak se změnily dětské svačiny v průběhu let.
"Později se začaly objevovat v obchodech výrobky na způsob pribináčka, které už sice byly sladší a tučnější, ale děti je dostávaly jednou dvakrát za týden. Z původních nutričních výhod zůstaly kvalitní bílkoviny z tvarohu a množství tuku a cukru bylo ještě únosné."
TestPodívejte se, jak obstály výrobky pro děti |
A čeho jsme svědky dnes? "Pribináček je ,zavřen‘ do pseudočokoládové krusty, která vytvoří nepříliš chutný povlak na patře, ale hlavně přináší do organismu nežádoucí látky tukové povahy. Z původního zdravotního přínosu nezbývá skoro nic, je ,přebit‘ zdravotními riziky plynoucími z vysoké energetické hodnoty, nezdravých druhů tuků a přehršle cukru. To vše je o to horší, že v mnoha lidech přetrvává falešný pocit jistoty, co dělají skvělého pro své dítě, když mu dávají tvarohovou nebo mléčnou pochoutku," dodává Kunová.
Má smysl dávat dětem dětské mléčné výrobky?
Nedá se říci, že by měly nějaké výhody oproti běžným produktům pro dospělé. Většinou je tomu spíše naopak. Vyšší cena neznamená vyšší kvalitu nebo větší přínos pro dítě, jsou v ní zahrnuty náklady na reklamu a křiklavé grafické zpracování.
Takže je dětem vůbec nekupovat?
Záleží na frekvenci - pokud na nás dítě vyškemrá některý z těchto dětských výrobků jednou týdně, nic se neděje. Ale dávat dítěti takovou svačinku dvakrát denně každý den... to je trochu moc. Mnohdy je v tom pohodlnost rodičů nebo snaha babiček podbízet se dětem výrobky, které znají z televizních reklam.
Čemu by se rodiče měli skutečně vyhnout?
Rozhodně rádoby mléčným tyčinkám, taveným sýrům a průmyslově vyrobeným pudinkům. Místo toho volit raději jogurty a tvarohy, třeba ochucené, ale ne lentilkami. Takové skutečně jen občas, jako mls.
Jaké sýry, když ne tavené? Jsou praktické, dobře se mažou na chleba.
Termizované sýry typu lučina se také dobře roztírají a většinou jsou méně slané a vápník, který obsahují, organismus lépe využije. Do tavených sýrů se většinou přidává vápník a na obalech je pak zdůrazňován jako přednost. I tak je ho mnohem méně než třeba v tvrdých sýrech, ale i kdyby ho tam bylo ještě víc, tak je to jedno, protože organismus ho nedokáže tak dobře využít jako z jiných zdrojů. Třeba z mléka, tvarohu nebo jogurtů.
Jak by měla podle vás vypadat optimální dětská svačinka?
Může to být bílý jogurt nebo tvaroh s ovocem, chléb s tvarohovou pomazánkou - klidně typu lučiny - nebo koktejl z rozmixovaného ovoce, jogurtu a třeba jen lehce doslazený, a to nejlépe medem.
Dětem bychom měli dávat plnotučné, nebo polotučné mléko a jogurty?
Pokud má dítě sklony k nadváze, postačí úplně polotučné výrobky, tedy mléko s 1,5 procenta tuku, jogurt se 3 až 4 procenty a polotučný tvaroh. Dítě totiž přijímá ze všech ostatních potravin tuků spíš více než méně. Polotučné výrobky proto může dostávat i dítě s normální váhou, na druhou stranu děti s nadváhou by raději měly jíst jen výjimečně výrobky smetanové nebo plnotučné mléko se třemi procenty tuku.
Energetická denzita stravyEnergetická denzita neboli hustota je výraz, který znamená energetickou hodnotu vztaženou k objemu potraviny. Lidský organismus totiž reaguje takto: větší objem na talíři spustí signál k pocitu nasycení. Naopak čím menší má jídlo objem, tím více máme pocit, že bychom měli v jídle pokračovat, a tím více sníme v následujícím jídle. Velké nebezpečí tedy představují potraviny, u nichž je hodně energie koncentrované do malého objemu. Některé z „mléčných“ tyčinek (Kinder Maxi King, Pribináček...) sní dítě na tři kousnutí a má pocit, že vlastně nesnědlo nic. Přitom kdyby ve stejné energetické hodnotě snědlo například 100 gramů bramborové kaše se 100 gramy pečeného kuřecího masa (také 750 kJ), neměl by rodič zřejmě nutkání mu předložit ještě další oběd. |
