Letos můžeme sektům vystavit ještě lepší vysvědčení. Chvály bylo víc než výhrad. Ani o jednom z osmnácti testovaných vín nemuseli porotci říct, že by se už nemělo prodávat, protože je přestárlé, jak tomu bylo v minulosti.
Porota přitom rozhodně nebyla méně přísná - přestože v ní tentokrát zasedli i výrobci hodnocených sektů. Ale jak ukázala bodová tabulka, svým vínům většinou nedávali nejvyšší známky, naopak někdy dokázali vlastní produkt i pěkně zkritizovat. A i kdyby ve slepé degustaci poznali své víno a dali mu víc bodů, krajní známky se do průměru nezapočítávají.
Novinka na trhu
Vítězem testu se stal stejně jako před dvěma lety australský sekt Jacob’s Creek. Odnesl si jedinou zlatou medaili.
Zlato by polovina degustátorů přidělila i druhému vínu v pořadí, tuzemskému sektu Château Valtice Grandioso.
KOMPLETNÍ VÝSLEDKY TESTU SEKTŮ |
"Moc se mi líbil, byla to zvláštní kombinace ovocných a vyzrálých tónů," řekl o něm jeden z porotců, Jan Stávek. Novinka, která se na trhu objevila teprve před několika měsíci, je premiérou i pro výrobce.
"Dlouho jsme hledali pro výrobu sektů partnera, protože nemáme technologii. Našli jsme ho v jednom malém rakouském vinaři," říká ředitel Vinných sklepů Valtice Marek Šťastný. "Víno je však z našich hroznů a dvanáctiměsíční zrání v lahvích probíhá v našich sklepích. On nám poskytuje jen technologii na lahvování."
Freixenet na dalším místě už nepřekvapil, tato cava (španělská varianta šampaňského) již několikrát v testech MF DNES prokázala své kvality.
Další novinkou v testu je naopak Crémant Vinselekt 2006. I ten porotce zaujal, někteří ho hodnotili dokonce nejvýše, ale všichni se ve známkování úplně neshodli, vzorek zaznamenal největší rozptyl bodů. Ukázal, že názory na kvalitní sekt se liší i mezi profesionály, někteří nedají dopustit na klasický styl, jiní jsou spíš zastánci aromatických ovocných sektů.
Růžové neoslnily
"Myslím si, že dnes by se tu optimálních sektů našlo víc," uvedl po testu další z porotců, Martin Křístek. "Mezi bruty se mi nejvíc líbil Château Bzenec a v kategorii demi sec Bohemia Sekt Prestige." Ten získal nejlepší místo mezi polosuchými víny.
"Velmi pěkný sekt, který je důkazem, proč se celosvětově vypije podstatně víc sladších sektů než brutů," řekl o něm slovenský enolog Štefan Ailer.
Ani růžová vína nedopadla špatně, přesto se mezi nimi nenašel žádný skvost. "Mrzí mě, že jsme tu neochutnali žádný výborný růžový sekt," řekl Jan Stávek. Výhrady byly především k barvě, pro některé byla zářivá růžová až nepřijatelná.
"U růžových sektů je důležitá barva, a jak jsme dnes viděli, tak vždycky se nepovede. Některým růžovým sektům barva hodně ublížila. Pokud je hodně výrazná, příliš k pití nepovzbuzuje," uvedl sommeliér Libor Nazarčuk. Je zřejmé, že právě tyto sekty přilákají méně náročné konzumenty.
Šumivé víno v hlavní roliPěna uniká z lahve, sotva vystřelí špunt. Všichni nastavují sklenice, aby jimi pěnící mok zachytili. Začíná oslava... Co se však odehrává ve sklepě, než se šumivé víno stane hvězdou večírku? Nejjednodušší způsob, jak dostat bublinky do lahve, je prosté sycení oxidem uhličitým. Víno pak má velké bublinky, které rychle utíkají ze sklenice, ale nesmí se nazývat šumivé, ale sycené. Další je takzvaná Charmatova metoda (podle francouzského vinaře Augusta Charmata). Druhotné kvašení víno podstupuje v tanku a pak se pod tlakem plní do lahví. Vyrábí se tak většina levných tuzemských sektů, ale třeba i italské prosecco. Přechodem mezi touto a klasickou šampaňskou metodou je takzvaný transferní způsob. Sekundární kvašení se už odehrává v lahvi, ale víno se pak přečerpá do tanku, přefiltruje a naplní do jiné lahve, než ve které kvasilo. Pokud je na etiketě uvedeno "kvašeno v lahvi“, víno nejspíš vzniklo tímto způsobem. Technologicky i časově nejnáročnější je šampaňská metoda, mimo oblast Champagne nazývaná „tradiční“ nebo „klasická“. Celý proces kvašení probíhá v lahvi, ve které se i víno prodává. Do kupáže (směsi) tichých vín se přidá směs kvasinek a cukru, takzvaný tirážní likér. Ten nastartuje nové (sekundární) kvašení v lahvi - cukr se opět přeměňuje na alkohol a oxid uhličitý. Bublinky nemají kam unikat a zůstávají ve víně. Zároveň se začínají rozkládat kvasinky, které se usazují na stěnách lahví šikmo uložených ve speciálních stojanech. Po několika měsících se proto musí kvasniční kaly postupně setřást do hrdla a "odstřelením“ z vína odstranit. Víno, které přitom z lahve "vyšumí“, se nahradí dozážním likérem, směsí základního vína s cukrem. A podle jeho množství tak vznikne výsledná podoba sektu - brut, sec, demi sec... Šumivá vína z aromatických odrůd se vyrábějí i primární fermentací. Probíhá v nerezových tancích přerušovaným kvašením a postupným odfiltrováním kvasinek. Vznikají tak lehčí svěží vína s nižším obsahem alkoholu, drobnými bublinkami a sladkou ovocnou chutí po muškátových hroznech. |
