Spotřebitelské testy
Sledovat další díly na iDNES.tvDáváte do košíku pokaždé stejný bílý jogurt, nebo stojíte bezradně u regálů, kde jsou jich na výběr desítky? Test 14 bílých jogurtů s obsahem tuku tři až deset procent ukázal, že neuděláte velikou chybu, ať sáhnete po jakémkoliv. Alespoň co se chuti i ceny týče. Uspět v testu totiž dokázaly jogurty, jejichž 100 gramů stojí tři koruny stejně jako ty, které jsou čtyřikrát dražší.
Horší už je to z hlediska množství zdraví prospěšných jogurtových kultur. Tam už se vyplatí vybírat.
Naprostá většina vzorků chutnala odborníkům zastoupených v senzorické porotě velmi dobře, tedy na známky 1,5 až 2,4. Takto dobré známky vycházejí při degustaci vzorků v testech MF DNES zřídkakdy.
„Všechny jogurty kromě jednoho mi chutnaly. Viděla jsem mezi nimi malé rozdíly. Záleželo na tom, zda pocházely ze zahuštěné suroviny, nebo ne, zda zrály v tanku, nebo v obalu, ale všechny byly přiměřené danému výrobku chutí, vůní i konzistencí,“ uvedla Irena Němečková z Výzkumného ústavu mlékárenského. Podobně se vyjadřovali i další členové poroty.
Některé vzorky byly podle nich kyselejší než ostatní, jiné řidší, v některých se uvolňovala syrovátka (trocha uvolněné syrovátky ovšem není chybou) a v jiných ne, ale kromě občasných hrudek drhnoucích na jazyku jim nešlo výrazněji nic vytknout. Až na jogurt z Krasolesí z prodejny Sklizeno. Ten porotci označili jako chuťově prázdný a nejhorší ze všech.
Výrobce, Mlékárna Krasolesí, se jejich verdiktu brání. „Senzorické hodnocení je subjektivní. Náš jogurt neobsahuje zahušťovadla jako například sušené mléko, které se ve většině jogurtů na trhu objevuje. My jsme s konzistencí a chutí tohoto produktu spokojeni,“ uvedl David Kolman z mlékárny s tím, že se však pokusí dosledovat, zda během výroby nedošlo u tohoto konkrétního výrobku k něčemu mimořádnému. „Také nemůžeme ručit za způsob a podmínky skladování v místě nákupu, což může mít vliv na konzistenci a chuťové vlastnosti,“ dodal.
Pětině jogurtů hrozí pokuta
Ačkoliv v chuti obstály jogurty dobře, v hlavním technologickém parametru - počtu živých jogurtových kultur, jež jsou tvořeny dvěma druhy bakterií Lactobacillus bulgaricus a Streptococcus thermophilus - tři jogurty propadly a dostaly tak v této kategorii pětku. Podle vyhlášky pro mléko a mléčné výrobky totiž musí jogurt podle definice obsahovat minimálně deset milionů těchto bakterií na jeden gram výrobku. Pokud je nemá, jogurtem se nazývat nemůže.
Zott Natura jich však měl jen necelých pět milionů, jogurt finského typu Moravia přes dva miliony a výrobek z Krasolesí pouze necelých sedm tisíc, tedy o čtyři řády méně než je nutné.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) taková provinění trestá. „Nižší obsah prosymbiotických mikroorganismů by byl posuzován jako nesplnění jakostních požadavků stanovených ve vyhlášce. Za jakostní prohřešek se může sankce vyšplhat do 10 milionů korun,“ uvedl Radoslav Pospíchal z tiskového oddělení SZPI.
Konkrétní výši pokuty však podle něj ovlivňuje řada věcí, které inspekce před jejím udělením zkoumá. Například to, kolik nevyhovujících výrobků se objevilo na trhu či zda se výrobce či prodejce v minulosti podobného provinění dopustili. V tomto případě by podle Pospíchala dosahovala případná pokuta patrně spíš jen desetitisícové či statisícové výše.
Krasolesí a Moravia Lacto zváží změnu výroby
Výrobce výsledek testu zaskočil. Producent polského jogurtu Zott Natura podle svého vyjádření provádí v továrně v Opole každý měsíc náhodné kontroly a navíc ročně posílá své výrobky do nezávislé akreditované laboratoře, jež našla v jogurtech v poslední den spotřeby 100 milionů živých jogurtových kultur na jeden gram.
„Je pro nás tedy překvapením, že podle vašeho testu je obsah nižší než 10 milionů,“ uvedl šéf kvality Zott Rudolf Kaiser s tím, že výsledky závisí na použité analytické metodě či dalších faktorech jako je kultivační medium, teplota a čas zrání či typ použitých jogurtových kultur.
Jan Pivoňka z akreditované laboratoře Eurofins, která analýzy pro MF DNES prováděla, to však odmítá. „Byla použita zcela stejná norma ISO 7889. Nevidím důvod k tomu, aby dosahovali jiných výsledků,“ řekl.
Mlékárna Krasolesí přistoupila k výsledkům konstruktivně. „Nedostatečný obsah živých mikroorganismů nás nemile překvapuje a musíme jej ověřit vlastním laboratorním testem. Pokud se tato skutečnost prokáže, pak bude nutné přistoupit k úpravě technologického procesu výroby,“ řekl David Kolman s tím, že výrobek patří k nejprodávanějším produktům firmy.
Úpravu výroby zváží i Moravia Lacto, podle níž se však muselo jednat o ojedinělý případ. „Můžeme například upravit dávkování bakteriálních kultur do mléka nebo technologický proces, teplotu nebo dobu fermentace,“ uvedl Petr Tichovský, vedoucí inovací, technologií a řízení kvality.
Nízký obsah laktózy
Podle Jiřího Kopáčka z Českomoravského svazu mlékárenského, který seděl v degustační porotě, je škoda, že jogurt Moravia v počtu bakterií pochybil. „Senzoricky byl výtečný a jeho bonusem je to, že se jako výrobek s nízkým obsahem laktózy hodí pro spotřebitele, kteří na ni mají alergii,“ uvedl. Podle Kopáčka by stačilo, aby výrobek změnil i kvůli specifické, spíše tekuté konzistenci název a může být na trhu úspěšný, protože takových výrobků je málo.
Mlékárna však o něčem takovém nepřemýšlí. „Obchodní název výrobku vychází z marketingového konceptu našeho podniku. O změnách neuvažujeme,“ uvedl Tichovský.
