Probiotika a prebiotika: Jaký je mezi nimi rozdíl?
Na první pohled vypadají podobně, jejich úloha v těle je ale odlišná.
Probiotika jsou živé bakterie nebo další mikroorganismy, které mohou mít při pravidelném užívání v dostatečném množství příznivý vliv na zdraví. Mezi známé skupiny patří například bakterie rodu Lactobacillus a Bifidobacterium nebo kvasinka Saccharomyces boulardii.
„Probiotika jsou živé, dobré bakterie, které podporují rovnováhu střevní mikroflóry. Najdeme je třeba v kefíru nebo jogurtu. Prebiotika jsou vláknina, která slouží jako potrava právě pro tyto bakterie. Najdeme je v cibuli, česneku nebo banánech,“ uvádí MUDr. Tomáš Kaštovský. |
Prebiotika naopak žádné bakterie neobsahují. Jde především o druhy vlákniny, které lidské tělo nedokáže úplně strávit. Dostávají se proto až do tlustého střeva, kde slouží jako potrava pro některé prospěšné bakterie.
Jednoduše řečeno:
| Probiotika | Prebiotika |
|---|---|
| živé mikroorganismy | potrava pro střevní bakterie |
| dodávají tělu konkrétní bakterie | podporují růst prospěšných bakterií |
| najdete je v některých doplňcích a fermentovaných potravinách | najdete je hlavně v potravinách bohatých na vlákninu |
Kdy mohou probiotika skutečně pomoci
Střevní bakterie nejsou důležité jen pro trávení. Společně tvoří takzvaný střevní mikrobiom, tedy soubor všech mikroorganismů, především bakterií, které přirozeně žijí v našem trávicím traktu. Tyto bakterie pomáhají tělu využívat některé živiny a podílejí se také na fungování imunitního systému.
U probiotik ale neplatí, že jedno funguje pro každého stejně. Každé obsahuje jiné bakterie a může se hodit pro jinou situaci. Jiný typ může být vhodný například při průjmu spojeném s užíváním antibiotik a jiný při některých trávicích obtížích, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS). Neexistuje tedy jedna univerzální kapsle, která by fungovala pro každého.
Smysl mohou mít například v těchto situacích:
Pět důvodů, proč si dopřát probiotika. Lepší pleť, imunita i trávení |
- po léčbě antibiotiky, která mohou narušit rovnováhu střevních bakterií
- při některých typech průjmu
- u vybraných lidí se syndromem dráždivého tračníku (IBS)
- při cestovatelském průjmu podle konkrétního přípravku
Pro běžnou podporu střev ale není nejdůležitější pouze užívání doplňků. Základem je především pestrá strava s dostatkem vlákniny, protože právě ta slouží jako potrava pro prospěšné bakterie ve střevech.
Kde získat probiotika a prebiotika přirozeně
Základem zdravého střevního mikrobiomu je především pestrý jídelníček. U většiny zdravých lidí není potřeba začínat drahými doplňky stravy. Mnohem důležitější je pravidelně zařazovat potraviny, které poskytují střevním bakteriím vhodné podmínky pro jejich fungování.
| Probiotika (živé mikroorganismy) | Prebiotika (vláknina pro střevní bakterie) |
|---|---|
| jogurt s obsahem prospěšných bakterií | cibule a česnek |
| kefír | pórek |
| nepasterizované kysané zelí | čekanka |
| kimchi | chřest |
| kvašená zelenina | ovesné vločky |
| některé druhy sýrů s živými bakteriemi | luštěniny |
U fermentovaných potravin, tedy potravin upravených pomocí činnosti mikroorganismů, je důležité sledovat způsob výroby. Například pasterizované kysané zelí už nemusí obsahovat živé bakterie, protože tepelná úprava je může zničit.
Recepty pro zdravá střeva: Co si dát ke snídani, obědu a večeři
Jak zařadit více probiotik a prebiotik do jídelníčku? Podívejte se na infografiku:
 |
Pokud člověk není zvyklý na větší množství vlákniny, je lepší přidávat ji postupně. Náhlé zvýšení příjmu luštěnin, cibule, celozrnných výrobků nebo jiné vlákniny může krátkodobě způsobit nadýmání či plynatost, než si trávení zvykne.
„Pro zdravého člověka nemá podle mého názoru žádný větší význam užívat probiotika. Pestrá strava a zdravý životní styl člověku, který neužívá opakovaně antimikrobiální léky a má normálně fungující imunitní systém, stačí a nepotřebuje trvalé doplňování střevních mikrobiotů podávanými probiotiky,“ řekl v rozhovoru pro redakci iDNES.cz Milan Lukáš, přednosta kliniky a primář klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE.
Jak poznat kvalitní probiotický doplněk
Pokud člověk zvažuje probiotika ve formě doplňku stravy, neměl by vybírat jen podle ceny nebo podle toho, kolik miliard bakterií výrobce uvádí na obalu. Vyšší počet bakterií totiž automaticky neznamená lepší účinek. Důležité je především to, jaké konkrétní bakterie přípravek obsahuje a zda byly u daného typu zkoumány jejich účinky.
Při výběru se vyplatí sledovat hlavně:
1. Přesné označení bakterií
Na kvalitnějším přípravku by nemělo být uvedeno pouze například Lactobacillus nebo Bifidobacterium. Důležité je také označení konkrétního kmene, tedy přesnější identifikace bakterie.
Test probiotik: Zavádějící údaje, nejisté účinky. Svou zoo ve střevech hýčkejte jinak |
Dvě probiotika mohou obsahovat bakterie stejného druhu, ale přesto se jejich účinky mohou lišit. Je to podobné jako u léků. Nestačí vědět jen skupinu látky, důležité je i její přesné složení. U probiotik proto nestačí údaj „obsahuje laktobacily“. Kvalitnější výrobek uvádí také přesné označení konkrétního kmene.
2. Počet živých bakterií neboli KTJ (CFU)
Na obalu najdete často údaj o počtu živých mikroorganismů, například v miliardách, nebo zkratku KTJ či CFU. Tento údaj označuje, kolik živých bakterií obsahuje doporučená denní dávka přípravku.
Vyšší číslo ale automaticky neznamená, že je probiotikum účinnější. Důležité je také to, jaké konkrétní kmeny obsahuje a zda výrobce garantuje jejich množství až do konce doby použitelnosti.
3. Informace o skladování
Jak vybrat kvalitní jogurt: Co jsou probiotika a co jen marketing |
Některá probiotika vyžadují uchovávání v lednici, jiná jsou navržena tak, aby vydržela při pokojové teplotě. Vždy je dobré řídit se pokyny výrobce, protože nevhodné skladování může snížit množství živých bakterií.
4. Datum minimální trvanlivosti
U probiotik je důležité, aby výrobce garantoval množství živých mikroorganismů nejen při výrobě, ale ideálně až do konce doby použitelnosti. Počet bakterií totiž může během skladování postupně klesat.
Důležité je ale vědět, že neexistuje jedno nejlepší probiotikum pro každého. Jiný typ může být vhodný například po užívání antibiotik a jiný u některých lidí s opakovanými zažívacími obtížemi. Pokud člověk neví, jaký přípravek zvolit, může se poradit s lékařem nebo lékárníkem.
Nejen probiotika: Co znamenají podobné pojmy? Název probiotika pochází z řeckých slov pro a bios, která znamenají „pro život“.
|
Kdy probiotika užívat, aby měla co největší účinek
U probiotik není nejdůležitější přesná hodina užití, ale hlavně pravidelnost a správné načasování. Většině lidí bude vyhovovat užívání během jídla nebo těsně před ním, protože potrava může pomoci zvýšit šanci, že se živé mikroorganismy dostanou až do střeva. Vždy se ale řiďte také doporučením výrobce, protože jednotlivé přípravky se mohou lišit.
„Aby se projevil léčebný efekt probiotik, denní dávka pro dospělého by měla být 10 až 20 miliard živých bakterií,“ uvádí PharmDr. Radka Procházková. |
Zvláštní pozornost si zaslouží užívání probiotik při léčbě antibiotiky. Antibiotika působí proti bakteriím a kromě škodlivých bakterií mohou ovlivnit také část prospěšných mikroorganismů ve střevě. Pokud užíváte probiotika současně s antibiotiky, je vhodné dodržet časový odstup. „Doporučený odstup mezi antibiotikem a probiotikem je 4 hodiny, minimálně alespoň 2 hodiny,“ uvádí Mgr. Sabina Lazorová.
Na superbakterie antibiotika nestačí. Hrozba větší než rakovina, varují vědci |
Po skončení antibiotické léčby může mít smysl pokračovat v užívání probiotik ještě několik dní až týdnů. Přesná délka závisí na konkrétním přípravku a důvodu užívání, proto je vhodné řídit se doporučením výrobce, lékaře nebo lékárníka.
Jak na probiotika a prebiotika v praxi
Pokud chcete podpořit zdraví střev, nemusíte začínat drahými doplňky stravy. Základem je především pestrý jídelníček s dostatkem vlákniny. Probiotika mohou být užitečná v určitých situacích, ale nejsou náhradou zdravého životního stylu.
- Začněte u stravy. Pravidelně zařazujte potraviny bohaté na vlákninu a podle možností také fermentované potraviny, například kefír, jogurt s živými bakteriemi nebo nepasterizované kysané zelí.
- Myslete na bakterie i jejich potravu. Prospěšné bakterie ve střevech využívají hlavně vlákninu z rostlinných potravin. Dobrou volbou jsou například luštěniny, ovesné vločky, cibule, česnek, pórek nebo některé druhy ovoce.
- Při užívání antibiotik dodržujte odstup. Probiotika užívejte nejdříve s odstupem alespoň 2 hodin od antibiotik, podle doporučení některých odborníků ideálně 4 hodiny. Po léčbě může mít podle konkrétní situace smysl pokračovat ještě několik dní až týdnů.
- Nevybírejte jen podle počtu miliard bakterií. Vyšší počet KTJ nebo CFU automaticky neznamená lepší účinek. Důležitý je také konkrétní bakteriální kmen a to, pro jaký účel byl zkoumán.
- Buďte trpěliví a pravidelní. Probiotika nejsou jednorázová oprava střev. Pokud mají pomoci, je důležité užívat je podle doporučení a zároveň dlouhodobě pečovat o jídelníček.
Probiotika a prebiotika: Jaký je rozdíl a proč fungují nejlépe společně? |
