Index globální potravinové bezpečnosti (GFSI) vyhodnocuje výzkumná jednotka britského týdeníku the Economist každý rok na základě faktorů dostupnosti, kvality a bezpečnosti potravin. V posledním roce též přidala dimenzi stavu přírodních zdrojů, která reflektuje změny klimatu a jejich dopad na potravinové systémy. Ze 113 zemí se na prvním místě umístilo Finsko. Evropa celkově v indexu obsadila třináct příček z prvních patnácti.
Zatímco Německo skončilo na 13. místě a například Slovensko až na čtyřicátém, Česká republika je v první pětce zemí s nejlepším indexem, hned za Finskem, Irskem, Nizozemskem a Rakouskem.
Čísla globálního indexu provází zajímavý aspekt. Podle Světového ekonomického fóra (WEF) existuje korelace mezi dobrým umístěním v žebříčku a panickým nakupováním obyvatel daného státu na začátku pandemie.
„Mnoho zemí, které si prošly vlnami panického nakupování na začátku pandemie, se v indexu často umisťují na nejvyšších příčkách,“ uvádí WEF. Český případ tuto tezi jen potvrzuje.
Nákupní horečka minulého roku |
Kvůli obavě lidí o dostatek potravin zely některé regály supermarketů s trvanlivými potravinami vloni na jaře prázdnotou. Možný nedostatek se stal okamžitým apelem. Mizející balení těstovin či rýže tak ještě více přispělo k pocitu některých Čechů a Češek, že se musí dostatečně zásobit.
Umístění Česka v žebříčku
Index listu The Economist měří celkem 59 faktorů, zohledňuje i podíl obyvatel žijících pod hranicí chudoby, dopad klimatických změn, genderovou nerovnost nebo i možný ozbrojený konflikt na území daného státu. K umístění v první pětce přispělo například mírné klima, v němž se ČR nachází. Díky němu si země vede dobře v míře předpokládaného zvýšení teploty v nadcházejících desetiletích.
Globální index potravinové bezpečnosti umisťuje Českou republiku na páté místo.
Další ukazatel hovoří o degradaci půdy. Zatímco světový průměr činí 19,7 procent degradované půdy z její celkové rozlohy, Česká republika má podle indexu jen šest procent znehodnocené, erodované či kontaminované půdy. Na rozdíl od jiných zemích zde tolik nehrozí ani proces desertifikace, při němž se ze země stává poušť.
GFSI zdůrazňuje potřebu národní strategie bezpečnosti potravin, díky které by stát lépe rozuměl potřebám populace na úrovni domácností a jednotlivců a dokázal by vyhledat a (alespoň částečně) vyřešit rozdíly napříč socioekonomickými kategoriemi lidí. Podle indexu disponuje takovým zastřešujícím dokumentem 54 států.
Falšování potravin je běžné v každé páté restauraci, zjistila inspekce |
Česká republika plánovala strategii na roky 2013–20, na pokračování teprve čeká. „Navazující dokument ‚Strategie bezpečnosti potravin a výživy do 2030‘ je připraven, prošel meziresortním připomínkovým řízením a do konce března bude předložen ke schválení vládě,“ uvádí k tomu tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
I přes ekologickou katastrofu na řece Bečvě přisuzuje index Česku nízké riziko znečištění vod. K dobrému výsledku přispěl i ukazatel populačního růstu. Zatímco předpokládaný růst světové populace v příštích pěti letech dosahuje průměru 5,1 procenta, v Česku je v záporných hodnotách, na úrovni minus 0,1 procenta. Nadprůměrně výzkumníci zhodnotili i rozmanitost jídelníčků Čechů a Češek.
20. března 2021 |
Potravinové banky hlásí nárůst počtu klientů
V letech 2012 až 2018 se hodnoty indexu neustále zlepšovaly a státy si celkově vedly lépe. Rok 2019 představoval zhoršení a pokles indexu zaznamenal i rok 2020, ačkoli oproti předchozímu roku je jen mírný. Covid-19 tedy zatím neplatí za zásadního hybatele změn k horšímu.
Tržby obchodníků padají k hodnotám z jara, zlepšení je v nedohlednu |
Z lokálního hlediska se však pandemie na potravinové situaci českých domácností podepsala. Vypovídají o tom například čísla České federace potravinových bank. Přesné statistiky organizace teprve připravuje, už nyní však její ředitelka Veronika Láchová mluví o meziročním zhoršení situace.
„V roce 2020 hledalo pomoc potravinových bank o 60 procent víc lidí než v roce 2019. Nárůst se začal nejvíc projevovat až v září loňského roku,“ uvádí Láchová. Zatímco v roce 2019 registrovaly potravinové banky zhruba sto tisíc konečných odběratelů, v roce 2020 se číslo podle Láchové pohybovalo kolem 160 tisíc lidí.
Minulé jaro se neslo v duchu panického nakupování:
