Inspektoři každý rok prověří v obchodech něco přes tisícovku vzorků hlavně ovoce a zeleniny, aby odhalili, kde je chemie pocházející z postřiků rostlin přespříliš. Tyto výsledky jsou dobré, ale přibývá směsí tří a více pesticidů, i když každý z nich bývá sám o sobě pod zákonným limitem.
Loni, a podobně tomu bylo i v minulých letech, vyšlo, že přes bezpečnou čáru se dostala jen 2,2 procenta prověřených potravin. Absolutně to znamená 26 hříšníků z celkových 1 186 testovaných. Z toho české byly jen dva, oba byly mák, ostatní byly z dovozu.
Chemie v potravinách
„Příčinou nadlimitních zjištění je použití nepovoleného přípravku na ochranu rostlin nebo nedodržení dávkování. To je buď vyšší, nebo není dodržena ochranná lhůta, což je doba od postřiku do sklizně, kdy se vlivem slunečního záření, vlhkosti, vzduchu mohl snížit obsah pesticidů na přijatelnou hladinu,“ vysvětloval před měsícem na konferenci Bezpečnost potravin Petr Cuhra, šéf Státní zemědělské a potravinářské inspekce Praha.
TEST DNES: Koupená jablka obsahují chemii, do dětské výživy by nesměla |
Zbytky pesticidů pod zákonným limitem se nacházejí v daleko větším počtu případů, loni to bylo celkem v 80 procentech odebraných vzorků. Ve většině případů, jak poukazují třeba ovocnáři, jde ale o množství pod hodnotu 0,01 miligramu na kilogram, což je podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin hranice, která je bezpečná i pro kojeneckou výživu.
Problém je, že přibývá případů, kdy je pesticidů, kterých jsou celkově zkoumány asi čtyři stovky, nalezeno vícero. Z tabulek Státní zemědělské a potravinářské inspekce za loňský rok vyplývá, že zatímco nálezů, kdy šlo o jeden či dva pesticidy, ubývá, když jde o tři a více, jejich počty narůstají. Výjimkou nejsou ani potraviny, kde byly nalezeny zbytky více než dvaceti druhů pesticidů. Počet vzorků s více než osmi nálezy se loni proti předešlému roku více než zdvojnásobil.
Běžně se stravující člověk do sebe v průběhu dne tedy dostane celou sadu chemických látek, i když každá jednotlivá je bezpečná. „Problém je, že se kombinuje příliš mnoho pesticidů z různých potravin v dietě a jejich vliv studován není. Testuje se vždy jen jeden pesticid samostatně. To je slabina systému a riziko pro zdraví spotřebitele,“ vysvětluje Jiří Ruprich, šéf Centra zdraví, výživy a potravin při Státním zdravotním ústavu.
Rekordman kustovnice
„Až třicet šest různých látek nepůsobí pozitivním dojmem, když si představíte, že takový koktejl byl v kustovnici, která je určitým rekordmanem v této kategorii. Ale i u potravin, které se konzumují častěji, jako jablka nebo paprika, bylo poměrně velké množství pesticidů,“ uvedl na zmíněné konferenci Petr Cuhra, šéf pražského inspektorátu. Podle něj by se měla situace do budoucna řešit nějakou regulací.
Všechny zbytky pesticidů obvykle bývají pod daným bezpečným limitem, ale co způsobí tento koktejl po požití, zatím moc odborníci netuší. „Představte si třeba zeleninový salát složený ze tří až pěti druhů zeleniny a každá má jinou směs zbytků pesticidů. Tahle směs může být za určitých okolností zrádná a my to vlastně předem nevíme,“ poukazuje Jiří Ruprich ze Státního zdravotního ústavu.
To, jak tyto dopady vyhodnocovat, se prozatím jen zkoumá. „Pracuje se na způsobu předvídání vlivu různých směsí pesticidů, ale je to nesmírně nákladné a intelektuálně složité. Levnější je asi omezit počty pesticidů ve směsích, aby to vůbec mělo logiku,“ míní Ruprich.
Příčin, proč se na potravině objevují celé chemické koktejly, může být vícero. Podle Cuhry z pražského inspektorátu se třeba kombinují různé přípravky účinných látek, kterých se pak použije méně, aby se vešly pod zákonné limity a účinek měly podobně velký. Může jít i o to, že produkce je někdy řetězci vykupována od malých farmářů, a když se spojí do větších šarží, objeví se pestré kombinace pesticidů. Inspektoři nekontrolují například jedno jablko, ale více z dané šarže.
Škůdci získávají odolnost
„Další možnou příčinou zejména při pěstování ovoce je dodržování tak zvaných antirezistentních strategií, tedy střídání různých účinných látek v ochraně pro zabránění selekce rezistence škůdců k pesticidům,“ vysvětluje František Kocourek z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. S tím souhlasí i pěstitelé, podle kterých šmahem odsuzovat koktejly pesticidů není nutné.
„V prvé řadě by evropské instituce, vědci či kontrolní orgány měli konečně říct, které směsi jsou škodlivé, aby se tomu mohla uzpůsobit technologie a stanovit normy,“ míní předseda Svazu ovocnářů Miroslav Ludvík.
Veřejné mínění skrze obchodníky tlačí, aby bylo pesticidů ve směsi méně. „To povede k tomu, že pěstitel bude používat jen malý počet přípravků, což povede k vytvoření rezistence škůdců na přípravky,“ uvádí Ludvík za ovocnáře s tím, že to je, jako kdybychom člověka chtěli léčit stále stejným antibiotikem, až ztratí účinnost.
„Potřebujeme výrazně posílit výzkumnou činnost. Mnohdy je výhodnější použít nižší dávky a kombinace účinných látek než jen jednu. Snažíme se proto navázat spolupráci s výzkumnými pracovišti a hledat efektivní formy ochrany, abychom omezili rizika na minimum. Zatím nás limitují jak finanční prostředky, tak i nedostatečné zázemí,“ dodává za pěstitele zeleniny předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.
Celkově nižším využíváním pesticidů se chlubí i ministerstvo zemědělství. Za loňský rok bylo využito 11,7 milionu kilogramů přípravků na ochranu rostlin, což je skoro o devět procent méně než před rokem. I sám úřad však přiznává, že to bylo i kvůli suchu.
