Zlozvyky se pak šíří jako lavina a hostovi už ani nepřijde, že by to mělo být jinak.
Led v džusu patří k těm prvním, citron v mattonce je z rodu těch druhých. Ať tak či tak, v každém případě by o nich měli zákazníci vědět. Proto přinášíme malého průvodce zkušeného hosta. Nedělá si nárok na vyčerpávající přehled, pouze upozorňuje na některé problémy, s nimiž se můžete v restauraci setkat.
Je pochopitelné, že jinou úroveň můžete očekávat v luxusním podniku a jinou v obyčejné hospodě. Ale v obou byste měli dostat to, na co máte nárok, to, co si platíte.
Podniky, kde vám číšník místo jídelního lístku nabídne na otázku "Co máte k jídlu" jen odpověď "Guláš a svíčkovou", neobstojí před kontrolou (a neměly by obstát ani před zákazníky). Platí totiž pravidlo, že hostinský musí hosta seznámit s cenami všeho, co nabízí k prodeji. Je přitom jedno, jakou formou to udělá: jestli to bude v jídelním lístku, někde na tabuli na zdi či formou malých stojánků přímo na stole. Podstatné je, aby se zákazník mohl podle ceny rozhodnout.
... jídelní lístek
Jídelní lístek je velmi důležitý. Je to první věc, s níž se host setká a podle které bude porovnávat nabídku s tím, co dostane na stůl. Než se rozhodne, co si objedná, musí dostat správnou porci informací, především o cenách. Pokud mu ji hospodský neposkytne, poruší tím informační povinnost a Česká obchodní inspekce ho za to může pokutovat. A host může odmítnout zaplatit to, o čem předem nemohl vědět.
Je proto dobré jídelníček pečlivě prostudovat, abyste nebyli překvapeni při placení. Na účtu musí být jen ty položky, které jste si objednali a zkonzumovali. Žádné doplatky, třeba za oblohu nebo nové brambory, neexistují. Zakázáno je také do účtu započítávat spropitné.
... tady ten couvert
Takovou objednávku číšník asi neuslyší. Přesto taková položka na mnoha jídelních lístcích stojí, aniž zákazníci tuší, co vlastně obnáší. V českých poměrech se za ní může skrývat cokoliv.
Objednal jste si kuřecí prsa na grilu s hranolky a dal jste si na ně trochu kečupu z lahve, která stála na stole? Měl jste řecký salát a dochutil jste si ho olejem a octem, které vám číšník automaticky přinesl? Dal jste si klobásu s hořčicí a k ní dva krajíčky chleba? Ve všech těchto případech vám možná restaurace připočítala couvert (čti kuvér).
Měla na to nárok? Pravidlo existuje jen jedno: pokud restaurace couvert účtuje, měl by být uveden v jídelním lístku a definován, co zahrnuje. A neměli by vám ho počítat, pokud jste ho "nekonzumovali". Není tedy možné, aby vám v hospodě připočítali couvert automaticky k účtu pouze proto, že jste si dali třeba jen palačinku. Chleba ani kečup jste k ní určitě neměli.
... místo zelí špenát
Na jídelníčku vás zaujal moravský vrabec s bramborovým knedlíkem a se zelím? Nemáte však rád zelí a místo něj byste si raději dal špenát. Vrchní vám může vyhovět, ale nemusí. Je možné, že kuchař má porce hotových jídel přesně spočítané a špenát by mu chyběl k jinému pokrmu.
Jinak by to bylo, kdyby špenát byl na lístku uveden jako samostatná zeleninová příloha vedle různých druhů masa a příloh. Pak byste si klidně mohl objednat dvojitou porci špenátu. Odmítnutí by mohlo být posuzováno jako diskriminace spotřebitele, protože vám odmítli službu, kterou nabízejí.
... pivo a panák becherovky
Spory mezi štamgasty a výčepními o správnou míru piva se v českých hospodách vedou poměrně často.
Je půllitr piva s pěnou, bez pěny? Vězte, že objem 0,5 litru by mělo pivo mít po opadnutí pěny. Míru "panáků" si už zákazníci tak často nehlídají, a právě ta bývá podle inspektorů nejčastěji porušována.
Host musí dostat vždy takovou míru, jaká je uvedena v nápojovém lístku. Tam musí stát třeba: 4 cl Fernet Stock 30 Kč. Nemusí to být přímo v cejchované sklenici, ale míra musí odpovídat. Restaurace musí mít k dispozici cejchované sklenice.
... poloviční porci
Víte, že vaše dítě nesní celý pokrm, nebo sám nemáte velký hlad, a objednáte si tedy poloviční porci? Nemůžete automaticky očekávat poloviční cenu. Dobrý restaurant má v jídelním lístku uvedeny i ceny dětských porcí. Nebo poznámku, že si za dětskou porci účtuje 70 procent ceny.
Jak je to vůbec s velikostí porcí? Tu určuje podnik. Hmotnost pokrmů nemusí být na jídelníčku uvedena, ale pokud je, musí odpovídat. Pokud není, číšník je povinen vám ji na vaši otázku sdělit. Většinou se vztahuje k syrovému masu. Záleží na tom, co má kuchař uvedeno ve své receptuře.
... studenou colu
Je horko, máte žízeň a chuť na něco hodně studeného? Objednáte si colu nebo džus s ledem. Na stole vám přistane třídecová sklenice točené coly, ve které plave spousta ledu.
Špatně. Když nápoj vypijete, nechal jste se ošidit: coly je méně než tři deci, které platíte. Pokud chcete led, musí vám ho číšník přinést zvlášť. Výjimkou jsou míchané nápoje, kde je led součástí receptury. Sklenice coly nebo džusu s ledem uvnitř je inspekcí posuzována jako nedodržení deklarované míry nápoje, za které následuje pokuta.
... krabí salát
Vybrali jste si v jídelním lístku krabí salát? To, co vám přinesl vrchní, však nemá s krabím masem nic společného, salát je připraven z rybích tyčinek surimi. Poznáte to, protože je sami doma používáte. Nevadí vám jíst salát z náhražky, ale vadí vám, když vás někdo klame. Pak byste se měli ozvat.
I zde platí pravidlo, že musíte dostat to, co je uvedeno na jídelním lístku. Pokud v něm stojí černé na bílém "krabí salát", musí být z krabího masa. Mimochodem, i za takovou záměnu padají pokuty.
... minerálku
Také vás zlobí, když vám přinesou sklenici minerálky, v které plave plátek citronu? Pokud si to nepřejete, nelovte citron ze sklenice, ale vraťte ji. Nikdo vás nemůže nutit, abyste konzumovali něco, co jste si neobjednali.
Servírovat minerálku s citronem patří k těm způsobům, o kterých si restauratéři myslí, že jim zvýší „úroveň“. Opak je pravda. Voda s citronovou šťávou může být v horkých letních dnech příjemným osvěžením, v tom případě by měla být také tak nabídnuta i v nápojovém lístku, jako to dělají třeba ve vídeňských kavárnách.
.... vinný střik
Číšník před vás postavil jednu sklenici. Můžete se jen dohadovat, kolik je v ní vína a kolik vody. Pokud jste si výslovně nepřáli, aby vám nápoj namíchali, vraťte ho. Vinný střik je sice víno smíšené s vodou, ale musí se servírovat zvlášť. Tak to nařizuje vinařský zákon.
V dobrém podniku přinesou ke stolu dvě sklenice a střik smíchají před hostem.
Ve špatném vám sice také dají dvě sklenice, ale obě tak malé, že míchat můžete tak leda v krku.
... jedny marlborky
Objednal jste si krabičku cigaret, číšník vám úslužně přinese na tácku otevřenou krabičku s vysunutou jednou cigaretou, abyste se nemusel zdržovat a mohl si rovnou zapálit. Byl tak zvyklý z dřívějška. Dnes už však něco takového nepřipadá v úvahu a mohlo by to být inspekcí považováno za šizení.
Cigarety a doutníky, tedy veškeré tabákové výrobky, se musí nabízet jen v neporušených kolkovaných obalech a za cenu, která je uvedena na kolku.
.... lahev vína
Objednali jste si lahev vína a číšník vám ji přinesl ke stolu již otevřenou, případně s odstraněnou kapslí, zabodnutou vývrtkou a povytaženým špuntem? Vraťte mu ji a požadujte lahev zavřenou. Upozorníte ho tím, že nepostupuje tak, jak zákon ukládá. Chce to ale notnou dávku asertivity.
Ve špičkové restauraci můžete očekávat dokonalý servis vína, přesně podle sommeliérských pravidel. Číšník vám u stolu víno představí, otevře, nechá přičichnout k zátce, dá vám ochutnat... Teprve když jste spokojen, rozlije do sklenic. Ovšem i v obyčejné hospodě musí dodržet alespoň základní pravidla: víno by mělo být správně vychlazené a lahev musí být zavřená. Číšník ji musí otevírat až před zákazníkem. Nařizuje mu to vinařský zákon.
Dlužno říct, že v mnoha podnicích to nedělají proto, že by vám chtěli podstrčit nějaké "slivky", ale protože otevřít lahev u stolu není tak jednoduché. Vyžaduje to určitý cvik. Otevírání by mělo proběhnout vždy před zraky zákazníka, aby bylo zřejmé, že je to originál. Ostatně to platí i o minerálce nebo džusu v lahvi.
... dvě deci vína
V restauraci si častěji než celou lahev víno objednáváme po "deckách". V tom případě číšník přinese víno ve sklenici nebo ve džbánku a vy se musíte spolehnout na to, že jste opravdu dostal požadované víno. I u rozlévaného máte totiž nárok vědět, o jakou odrůdu se jedná. Na otázku "Jaké máte víno?" se tedy nespokojte s odpovědí "z Moravy".
Pokud číšník neví, donuťte ho, ať se jde na lahev podívat. I když víno rozlévá ze sudu, musí vědět, jaké víno nabízí. Ve správném podniku se tím pochlubí - třeba na tabuli na zdi. Dnes: Svatovavřinecké z Mikulova 2 dcl 30 Kč.
Host by se měl ozvat, když...
* je ubrus špinavý a popelník plný
* mu přinesou malou míru piva nebo jakéhokoliv nápoje
* dostane na talíři něco jiného, než si objednal
* je porce menší, než je uvedeno na jídelním lístku
* je pokrm studený, víno málo vychlazené nebo naopak podchlazené
* mu objednanou lahev vína přinesou otevřenou; číšník musí lahve otvírat vždy před hostem, třeba na baru, ale tak, aby byla vidět
* je na účtu něco, co si neobjednal
