Obsah |
Co je to kompostování?
Kompostování je řízený proces přeměny organických zbytků na nejkvalitnější přírodní hnojivo, které zahradě umí dodat sílu a zdraví. Podílejí se na něm miliardy mikroorganismů, hub a drobných živočichů. Aby tento ekosystém fungoval, potřebuje rovnováhu. Zahrádkáři mají často tendenci ke kompostu přistupovat selským rozumem a přidávat všechno, co shnije. Jenže moderní domácnost produkuje odpad, se kterým si příroda v uzavřeném cyklu zahrady neumí poradit.
Nebývalý zájem. Městský kompostér už je na každé druhé brodské zahradě |
Co nesmí přijít do kompostu?
Seznam 15 věcí, které do kompostéru nesmí přijít, pokud si chcete udržet zdravou zahradu:
1. Zbytky masa, kostí a ryb
Tohle je nejčastější začátečnická chyba. Maso se v běžném zahradním kompostu nerozkládá standardní cestou, ale podléhá hnilobě, která šíří silný zápach. Ten funguje jako maják pro potkany, kuny a toulavé kočky. Kromě toho hrozí riziko množení bakterií, jako je Salmonella nebo E. coli, které se mohou v substrátu udržet i několik měsíců.
2. Mléčné výrobky
Sýry, jogurty, máslo nebo mléko mají vysoký obsah tuků. Tuky v kompostu fungují jako izolant. Obalí ostatní materiál a zabraňují přístupu vzduchu a vody. Rozklad se pak zastaví nebo přejde v nechtěné kvašení. Navíc, stejně jako maso, mléčné výrobky spolehlivě lákají hlodavce.
3. Psí a kočičí exkrementy
Zatímco hnůj od býložravců, jako jsou koně, králíci nebo slepice, je pro zahradu požehnáním, výkaly masožravců jsou nebezpečné. Obsahují parazity a choroboplodné zárodky (např. toxoplazmózu), které běžná teplota v domácím kompostu, dosahující maximálně šedesáti stupňů Celsia, nedokáže zničit. Pokud tento kompost použijete k záhonům s mrkví nebo salátem, riskujete vážné zdravotní problémy.
4. Nemocné rostliny
Listy napadené plísní bramborovou, padlím nebo rzí na kompost nepatří. Spory těchto chorob jsou neuvěřitelně odolné a dokážou v kompostu přezimovat. Příští rok, až hotový kompost rozprostřete po zahradě, si infekci sami vysadíte přímo ke kořenům nových rostlin.
Kompostujte. Za trošku práce získáte pro svou zahradu zlatý poklad |
5. Plevel se zralými semeny a oddenky
Kompostovat plevel před květem je v pořádku. Jakmile má ale semena, zahráváte si s ohněm. Většina domácích kompostů nedosahuje dostatečně vysokých teplot po dostatečně dlouhou dobu, aby semena plevelů (např. pampelišky nebo lebedy) zneškodnila. Zvláštní kapitolou jsou vytrvalé plevele jako bršlice kozí noha nebo pýr. Jejich oddenky jsou schopny přežít i v hloubce kompostu a následně zaplevelit celou zahradu.
6. Chemicky ošetřené zbytky rostlin
Koupili jste si v supermarketu krásnou kytici růží? Průmyslově pěstované květiny jsou často ošetřeny fungicidy a retardanty růstu, aby déle vydržely. Podobně jsou na tom i slupky od banánů a dalšího tropického ovoce. Kvůli dlouhým přepravním lhůtám jsou ošetřeny postřiky proti plísním, které v kompostu zabíjejí prospěšné mikroorganismy. Raději je vyhoďte do směsného odpadu.
7. Lakované, barvené a impregnované dřevo
Zbytky z rekonstrukce staré pergoly nebo nábytku do kompostu nepatří, i když jde o přírodní dřevo. Laky, mořidla a impregnace obsahují těžké kovy a syntetické pryskyřice. Ty se v kompostu nerozloží, ale uvolní se do půdy, kde mohou být toxické pro žížaly.
8. Popel z uhlí a briket
Popel z čistého dřeva je v rozumné míře skvělým zdrojem draslíku. Popel z uhlí nebo uhelných briket je ale pravý opak. Obsahuje vysoké koncentrace síry a těžkých kovů, zejména arzenu a olova, které jsou pro půdu i lidské zdraví nebezpečné.
9. Obsah sáčků z vysavače
I když vysáváte převážně prach a drobky, sáček obsahuje obrovské množství syntetických mikrovláken z koberců a čalounění. Do kompostu tak vlastně sypete mikroplasty, které se v přírodě nerozloží stovky let.
Třídění odpadu se zhoršilo. V běžných popelnicích končí zbytky z kuchyně |
10. Lesklý a barevný papír
Klasický karton nebo černobílé noviny kompostu nevadí. Problémem jsou barevné časopisy, letáky a křídový papír. Obsahují syntetické pigmenty a plastové potahy, které brání rozkladu a kontaminují výsledný substrát chemikáliemi.
11. Velké kusy dřeva a silné větve
Technicky vzato do kompostu patří, ale bez drtiče je to chyba. Velké poleno se bude rozkládat deset let. Během té doby bude z okolního materiálu odčerpávat dusík, který potřebují mikroorganismy k práci. Pokud nemáte drtič větví, raději je využijte jako základ pro vyvýšený záhon nebo je spalte.
12. Slupky z vlašských ořechů a listí ořešáku
Listy a slupky ořešáku obsahují látku zvanou juglon. Ta funguje jako přírodní herbicid: ořešák se tak brání konkurenci ostatních rostlin. V malém množství juglon nevadí, ale pokud tvoří základ, může hotový kompost brzdit růst rajčat, paprik nebo brambor.
13. Kůže a syntetické textilie
Staré kožené rukavice nebo vlněný svetr se sice časem rozloží, ale proces trvá roky. Navíc kůže bývá činěna chromem a textilie obsahují umělá vlákna, která v kompostu zůstanou jako nerozložitelné zbytky.
14. Tuky a oleje po smažení
Vylít použitý olej do kompostu je jistá cesta k jeho znehodnocení. Olej vytvoří na organické hmotě neprodyšný film. Kompost přestane dýchat, začne zahnívat a odpudivě zapáchat. Pro oleje existují speciální sběrné nádoby u popelnic.
Lógr si sušte. Na zahradě funguje jako hnojivo, vylepšovač půdy i repelent |
15. Plasty s označením bioplast
Tady zpozorněte. Výrobci často lákají na kompostovatelné složky výrobků. Mnoho sáčků od čaje, kávových kapslí či kelímků označených jako kompostovatelné (PLA) se ale rozloží pouze v průmyslových kompostárnách při teplotách nad 70 stupňů Celsia a ve specifické vlhkosti. V domácím kompostéru zůstanou v nezměněném stavu dlouhé roky.
Kompostovatelné jen na oko. Britský úřad zakázal reklamy na kávové kapsle |
Průvodce kompostováním
| Kategorie odpadu | Patří do kompostu? | Proč? / Na co si dát pozor? |
|---|---|---|
| Zeleninové odřezky | ANO | Ideální zdroj dusíku a vlhkosti. |
| Posekaná tráva | ANO | Pozor na silnou vrstvu (může zahnívat, je třeba míchat). |
| Kávová sedlina | ANO | Skvělá pro žížaly, mírně okyseluje. |
| Exkrementy masožravců | NE | Riziko parazitů a nebezpečných bakterií. |
| Citrusové slupky | RADĚJI NE | Rozkládají se pomalu, nutno nejdříve omýt. |
| Časopisy a letáky | NE | Obsahují barviva a plasty. |
| Popel ze dřeva | ANO | Zdroj draslíku a vápníku (sypat v tenkých vrstvách). |
| Kosti a maso | NE | Zápach a lákadlo pro potkany. |
Jak napravit chyby v kompostu?
Pokud zjistíte, že jste do kompostu omylem vyhodili něco, co tam nepatří, nezoufejte. Menší množství nevhodného materiálu (např. slupky z nestříkaných banánů) kompost zpracuje. Pokud jste ale vyhodili něco nebezpečného, jako je popel z uhlí nebo nemocné rostliny, pokuste se danou vrstvu mechanicky odstranit.
Pamatujte, že zdravý kompost by měl vonět jako lesní půda po dešti. Pokud zapáchá nebo se v něm nic neděje, je to známka nerovnováhy. Často pomůže proházení, provzdušnění a přidání materiálu jako je suché listí, sláma nebo natrhaný karton, které vyrovná přemíru vlhkosti a dusíku.
Špatný kompost Úspora, která se prodraží
Zahrádkáři často kompostují proto, aby ušetřili za drahá průmyslová hnojiva. Jenže jeden kbelík kontaminovaného substrátu dokáže vytvořit finanční dominový efekt. Podívejte se na jednoduché srovnání:
| Cena při správném postupu | Cena při kontaminaci kompostu | |
| Hnojivo na sezónu | 0 Kč (vlastní kompost) | 500 – 1 500 Kč (nákup nového substrátu) |
| Likvidace plevele/škůdců | 0 Kč (zdravá půda) | 400 – 1 200 Kč (herbicidy, pasti, postřiky) |
| Nová sadba | 200 Kč (semena) | 1 000+ Kč (náhrada za uhynulé sazenice) |
| CELKEM | 200 Kč | až 3 700 Kč |
