O tom, zda je dříví připravené do kamen, nerozhoduje stránka v kalendáři, ale vlhkoměr. Když začínáte zakládat novou hranici z čerstvých polen v září, nechystáte palivo na nadcházející sezónu, ale až na tu příští.
Srpen není začátek sušení, ale poslední kontrola před zimou
Mezi českými chalupáři a majiteli rodinných domů koluje zažitá představa, že koncem léta stačí přivézt vlečku z lesa, dříví nařezat a do prvních mrazíků bude připravené. Realita je ale neúprosná. Čerstvě pokácené stromy obsahují podle dat Výzkumného energetického centra VŠB-TU Ostrava přibližně 35 až 60 % vody. Aby palivo efektivně hořelo, je potřeba srazit tento podíl pod 20 %.
Podle odborníků trvá přirozené vysychání v českých podmínkách běžně jeden až dva roky. Výzkumníci z VŠB-TU Ostrava sice v rámci ročního experimentu dokázali dostat polena pod 20% hranici za dvanáct měsíců, šlo však o ideální, velmi teplý rok a dokonale větrané prostředí. V běžném, nahuštěném dřevníku ve stínu proces trvá déle.
Pokud tedy v srpnu nebo září koupíte čerstvý buk, dub či habr, do chladného listopadu vám jednoduše nevyschne. Podzimní měsíce totiž přinášejí nižší teploty, kratší dny, vyšší vlhkost vzduchu a deště, což přirozené schnutí zásadně zpomaluje.
Nejvíc vody odejde na jaře. Proč nenechávat štípání na podzim?
Mnoho lidí dělá chybu v tom, že nechá metrové kuláče ležet celé léto na zahradě a štípat je začne až na prahu podzimu. Přicházejí tak o to nejcennější období vysychání.
- Jarní míza a slunce: Výzkumy jednoznačně ukazují, že k nejrychlejšímu odvodu vlhkosti dochází během jara a v první polovině léta (květen až červenec).
- Plocha odpařování: Rozštípaná polena schnou nesrovnatelně rychleji než celé špalky, protože mají větší povrch. Navíc se syrové dříví obvykle štípe daleko snáze než to částečně vyschlé.
- Rozdíly mezi dřevinami: Dánská odborná studie ukázala, že u větších listnáčů je ideální kácení v zimě nebo brzy na jaře, kdy má strom přirozeně nižší obsah vody. Výjimku tvoří smrk – pokud se pokácí a rozštípe začátkem léta, za velmi dobrých podmínek může hranice 20 % dosáhnout ještě před startem topné sezóny. Spoléhat na to u celosezónní zásoby je ale hazard.
Jak správně sušit dříví? Čtyři zlatá pravidla pro váš dřevník
Chystáte novou zásobu na další roky, nebo dosušujete tu stávající? Aby proces fungoval, držte se doporučení expertů z americké agentury EPA i českých techniků:
- Neležet na zemi: Dřevo nikdy neskladujte přímo na hlíně nebo trávníku. Spodní řada musí ležet na roštu, trámech nebo paletách, aby nenatahovala půdní vlhkost.
- Krytí pouze shora: Střecha či plachta patří výhradně na horní část hranice, aby chránila před deštěm.
- Boky nechte volné: Největší chybou je zabalit celou mokrou hranici neprodyšnou plachtou nebo igelitem. Odpařená vlhkost nemá kudy odejít, uvnitř se sráží a dříví začne plesnivět a hnít.
- Vzduch a vítr: Dřevník nesmí být hermeticky uzavřená bedna. Proudění vzduchu je pro sušení důležitější než samotné přímé slunce.
Jak plánovat přípravu palivového dřeva během roku?
- Od listopadu do února (kácení): Ideální doba pro kácení listnatých stromů. Dřevo má v tomto období přirozeně nejnižší počáteční vlhkost.
- Od března do června (štípání a zakládání): Nejlepší čas na řezání, rozštípání a uložení do větraného dřevníku. Na jaře a začátkem léta schne dříví nejrychleji.
- V červenci a srpnu (kontrola a sušení): Pokračuje přirozené schnutí. Je to ideální moment pro audit dřevníku, přerovnání polen a měření vlhkosti stávajících zásob.
- V září a říjnu (nákup hotového paliva): Na zakládání nové čerstvé hmoty je pozdě. Pokud vám zásoby chybí, kupujte už jen certifikované suché palivo.
Pozor na podzimní nákupy „suchého“ dřevaPokud na podzim kupujete dříví deklarované jako suché, nenechte se odbýt pouhým tvrzením prodejce. Vlhkost si přeměřte hrotovým vlhkoměrem přímo při převzetí dodávky a trvejte na tom, aby řidič jedno poleno před vámi rozštípl a vy měřili uvnitř. Na konci sezóny se běžně stává, že obchodníci prodávají jako „suché“ i takové dřevo, které sice leželo rok na dvoře, ale těsně před expedicí zmoklo na nekrytém prostranství a je nasáklé vodou. |
Proč je mokré dříví drahý hazard a jak změřit vlhkost?
Postoj „však ono to v kamnech nějak shoří“ přijde majitele rodinných domů poměrně draho. Když do topeniště přiložíte vlhké poleno, obrovské množství vzniklé energie se nejprve promarní na odpaření obsažené vody.
Teplota v ohništi prudce klesá a dochází k nedokonalému spalování. Výsledkem je:
- Výrazně nižší výhřevnost (topíte na půl plynu, ale spotřebujete dvojnásobek).
- Hustý kouř, špinění skla krbových kamen a dehtování.
- Rychlé zanášení spalinových cest sazemi a zvýšené riziko požáru komína.
Jak správně změřit vlhkost?Tradiční znaky jako praskliny na řezu polena (na čele) nebo dutý zvuk při poklepu jsou orientační. Kupte si obyčejný hrotový vlhkoměr na dřevo. Vyberte z hraničky několik polen, čerstvě je uprostřed rozštěpte a měřte výhradně na nově odkryté vnitřní ploše. Oschlá kůra nebo povrch polena klamou. |
Co stihnete v srpnu a září a na co si dát pozor při nákupu
Srpnová pohoda je ideální k provedení inventury. Zkontrolujte stávající hranice, přerovnejte polosuché kusy tak, aby kolem nich lépe proudil vzduch, a oddělte suché palivo od vlhkého. Zároveň jde o ideální čas pro objednání kominíka na povinnou roční kontrolu spalinových cest.
Pokud zjistíte, že vám suché dříví chybí, v září již kupujte výhradně palivo označené jako přirozeně vysušené nebo sušené v sušárně. Počítejte ale s tím, že na konci léta a na podzim bývají ceny u prodejců na sezónním vrcholu – na rozdíl od jarních měsíců, kdy se prodejci tradičně snaží vyprázdnit sklady.
Pozor na měrné jednotky a zálohové podvody
Při pozdních nákupech na internetu buďte obezřetní. Policie ČR opakovaně varuje před podvodnými inzeráty na sociálních sítích a bazarových portálech, kde fiktivní prodejci vylákají zálohu předem a dodávka nikdy nedorazí. Nikdy neplaťte neznámým obchodníkům dopředu.
Při objednávce si navíc vždy písemně ujasněte měrnou jednotku, abyste nebyli překvapeni objemem:
- PRMS (prostorový metr sypaný): Polena volně nasypaná do krychle 1×1×1 metr (obsahuje nejméně dřeva a nejvíce vzduchu).
- PRMR (prostorový metr rovnaný): Pečlivě vyskládaná polena v krychli 1×1×1 metr.
- m³ (pevný metr / plnometr / kubík): Čistá hmota dřeva bez mezer (v praxi odpovídá cca 1,4 až 1,5 prostorového metru rovnaného).
Vychutnejte si léto, ale s rozvahou
Až si tedy budete koncem léta užívat zasloužený odpočinek na zahradě nebo u bazénu, věnujte svému dřevníku alespoň krátkou chvíli. Proběhnout zásoby s vlhkoměrem v ruce, přerovnat pár polen pro lepší větrání nebo si včas zamluvit termín u kominíka zabere jen pár minut. Místo podzimního stresu ze shánění předražených a vlhkých polen si pak s prvními chladnými dny vychutnáte to nejlepší – teplo z praskajícího krbu, které vás zahřeje i na účtech za energie.






















