Když pokoušel had v ráji zvědavou Evu, nabídl jí plod ze stromu poznání. Bible sice nespecifikuje, do čeho se pramáti zakousla, svět se však usnesl, že to bylo jablko. A není divu, kdo by odolal té sladké kulaté radosti plné vitaminu C, vlákniny, minerálních látek a antioxidantů. Hotový elixír mládí!
Podrobné výsledky testu koupených jablek zde |
Jenže intenzivní zemědělství přidává do zdravého koktejlu další příměsi, z nichž nejméně vítané jsou pesticidy a produkty jejich rozkladu, takzvaná rezidua čili zbytky.
Redakce MF DNES se proto rozhodla prověřit, kolik a jaké chemické látky v jablkách spořádáme. Obsah pesticidů zjišťovala laboratoř Ústavu analýzy potravin a výživy pražské VŠCHT, která patří ve vyhledávání pesticidů k nejlepším v Evropě.
„Žádný vzorek nepřekročil maximální přípustné limity podle evropské legislativy, ale i tak jsou testovaná jablka skutečně vydatné ‚koktejly‘,“ stručně shrne výsledky testu profesorka Jana Hajšlová, respektovaná odbornice na pesticidy, která zodpovídala za laboratorní analýzy.
Mezi osmnácti vzorky jablek z farmářských trhů, kamenných i internetových obchodů byly pouze dva, v nichž odborníci nenašli ani stopu po pesticidech. A oba jsou nositeli označení bio.
„Tato jablka se ošetřují jenom přípravky na bázi síry a mědi a jejich množství je i tak velmi malé,“ vysvětluje Lubomíra Chlumská ze společnosti Country Life, jakým způsobem chrání biojablka odrůdy Bohemia jejich dodavatel, východočeský farmář Ondřej Kučera.
Jak připomíná profesorka Hajšlová, ovoce z ekologického zemědělství přitom není zdravější, nemá vyšší obsah vitaminů ani lepší složení, je jen z hlediska chemického zatížení čistší.
„I biozemědělci mohou používat na ochranu rostlin přesně vymezené prostředky a následně se u jejich produktů toleruje obsah reziduí pesticidů do 0,01 miligramu na kilogram,“ zmiňuje odbornice klíčový limit. Ten je závazný také pro průmyslově vyráběné ovocné přesnídávky – proto si výrobci tak pečlivě hlídají, jaká jablka na ně použít.
Do přesnídávek by neprošla
A že je to limit vážně nemilosrdný. Pokud bychom na testovaná jablka vzali stejný metr, jako mají velcí výrobci přesnídávek, kromě bioovoce by prakticky všechna propadla.
„Jablka pro výrobu dětské výživy se totiž pěstují speciálními postupy přímo pro zpracovatele. Pokud si tedy koupíte dětskou výživu, můžete být bez obav,“ ubezpečuje předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Toto mějte na paměti, až budete v obchodě zvažovat, zda a jaké ovoce domů nakoupit. V poměru ke své hmotnosti ho totiž malé děti zkonzumují šestkrát více než dospělí.
„Některé maminky si přitom myslí, že nejlepší je pořídit čerstvá jablka a z nich udělat kaši nebo pyré, protože se bojí, jakou chemii výrobci do hotových přesnídávek dávají. Je to však naopak,“ zdůrazňuje Jana Hajšlová, že do sklenic putují suroviny pesticidy téměř nedotčené.
I vy samozřejmě můžete kupovat pro děti podobně šetrně pěstované ovoce, jenom musíte počítat s tím, že za kilogram si sadaři mohou účtovat místo pětatřiceti korun klidně i dvoj- či trojnásobek. „Ovšem protože je letos jablek velké množství, dají se koupit za pár korun na každé vesnici. A taková nejspíš nebudou stříkaná pesticidy,“ nabízí Jiří Ruprich ze Státního zdravotního ústavu levnější způsob, jak přijít k čistším jablkům.
Koktejl fungicidů a insekticidů
Průměrný Čech ročně spořádá zhruba 24 kilogramů jablek. Z nich asi polovinu nasbírá ve vlastní zahradě nebo koupí ze soukromého sadu. Pro druhou půlku si však musí zajít do obchodu. A jak ukázal test MF DNES, odtud si odnese v ovoci i směs zbytků z rozkládajících se chemických prostředků na ochranu jabloní: fungicidů proti plísním, insekticidů proti hmyzu a akaricidů proti roztočům.
V šestnácti vzorcích laboratoř odhalila dohromady 34 různých pesticidů. Všechna rezidua byla pod limity, které připouští Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 396/2005, jenže to profesorku Hajšlovou příliš neuklidňuje.
Podrobné výsledky testu koupených jablek zde |
„I když jsou tyto látky pod limitem, nikdo neumí s jistotou říct, co dlouhodobá konzumace pro zdraví znamená. Některé pesticidy jsou neurotoxické, jiné ovlivňují funkci štítné žlázy, a když je látek se stejným mechanismem účinku víc, toxicita se sčítá a efekt může být výraznější,“ popisuje rizika odbornice. I proto podle ní Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) usiluje o to, aby se v případě pesticidů hodnotilo kumulativní riziko.
Šéf Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík ubezpečuje, že čeští pěstitelé stále častěji nahrazují pesticidy k přírodě šetrnějšími prostředky. „Ačkoliv sady u nás zaujímají maximálně 0,4 procenta zemědělské půdy, na ochranu spotřebují skoro desetinu všech biopreparátů. Je to nejlepší výsledek ze všech u nás pěstovaných plodin,“ dodává Ludvík.
Odborníci přesto radí jablka z běžného obchodu před jídlem vždy důkladně omýt teplou vodou, případně okrojit slupku kolem stopky a okvětí, kde může být chemikálií nejvíce. Při přípravě přesnídávky pro malé děti je pak dobré oloupat jablko celé.
