REDAKČNÍ NEZÁVISLÝ Test Dnes
Kečupy prožívají boom. Regály s kečupy v obchodech jsou určitě delší než třeba ty s marmeládami. Chcete kečup ve skle, nebo v plastu? Malou skleničku, nebo velkou litrovou lahev? Český, nebo zahraniční? Výběr je veliký.
Jak si v tom množství vybrat? Záleží na tom, co vám chutná. Kdo má rád hladký, jemný kečup, který v ústech nedrhne a z obalu pěkně vytéká, měl by vybírat mezi kečupy v plastu. Musí však počítat s tím, že jsou chemicky konzervovány. Kdo dává přednost hustým kečupům s výraznou rajčatovou chutí, které jazyk nepohladí, protože jsou drsnější i kyselejší, měl by vybírat mezi výrobky ve skle. Ty se obejdou bez konzervačních prostředků, jsou ale dražší.
Takový je závěr testu 18 kečupů, který pro MF DNES zpracovali na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.
Chuť lepší než kvalita
Chuťově nedopadly kečupy až na výjimky vůbec špatně. Porotci, kteří posuzovali jejich vzhled, konzistenci a chuť, častěji udělovali dvojky než čtyřky a pětky, myšleno školní stupnicí.
Horší je to s kvalitou. Výrobci šetří na rajčatech, o to více používají škrobu. " Odpovídá to obecnému trendu v potravinářství. Většina kečupů je s přídavkem škrobu, mají hladkou a dobrou texturu, postrádají ale výraznou rajčatovou chuť," říká Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické.
Z 18 testovaných kečupů jen sedm mělo předepsaných sedm procent rajčatového podílu. Pět mělo dokonce rajčat méně než šest procent, což je hranice, kterou potravinářská inspektoři ještě tolerují.
Nutno říct, že sedmiprocentní limit platí jen pro kečupy vyrobené v České republice. Kečupy vyráběné například v Polsku musí odpovídat polským předpisům a ty rajčatový podíl nijak nelimitují. Jenže test ukázal, že předpis nedodržují čeští výrobci. Kromě bulharského kečupu, který skončil na posledním místě, byly těmi dalšími hříšníky ve všech případech tuzemské výrobky.
Příznivou zprávou je, že umělá barviva, která nejsou v kečupech povolena, neobsahoval ani jeden výrobek. A konzervační látky byly jen v těch výrobcích, které se k nim přiznávaly na obalech, a vždy jen v povoleném množství.
Méně rajčat - více škrobu
Jisté je, že výrobci (ne však všichni) používají stále méně rajčat. Zatímco při posledním testu MF DNES před pěti lety nesplnilo "rajčatový limit" 21 procent kečupů, tentokrát to bylo 61 procent.
Rozdíl v množství rajčat mezi jednotlivými výrobky je víc než výmluvný. Zatímco k výrobě jednoho kila ostrého kečupu Kand Extra použil výrobce 1,7 kilogramu rajčat, k výrobě bulharského Philiconu stačilo o kilo méně.
Množství rajčat není ještě zárukou úspěchu a neplatí rovnice čím více rajčat na startu, tím kvalitnější výsledek. Nižší obsah rajčat nemusí znamenat špatnou chuť. Chuť je otázkou vkusu a zejména děti dávají přednost jemným hladkým "pudinkovým" kečupům, naopak pravé kvalitní kečupy jim připadají drsné a kyselé.
Problém však je, že zákazník v obchodě nepozná, jaký výrobek kupuje. Množství rajčatového podílu výrobci na obalech většinou neuvádějí, třebaže je to u potravin, které v názvu nebo na obrázku zdůrazňují nějakou složku - v tomto případě rajčata -povinnost.
Zatím se tedy může orientovat jen podle ceny. Kečupy s nízkým obsahem rajčat jsou pochopitelně levnější, protože nejdražší složkou kečupu je rajčatový protlak. Kvalitnější kečupy jsou tedy dražší. Ale ani tato rovnice neplatí pro český trh zcela. Kečup ARO, který prodávají v Makru za 23 korun za kilo, skončil mezi těmi nejlepšími a vysloužil si titul Výhodný nákup. Naopak na opačném žebříčku mezi levnými kečupy horší kvality se ocitla prémiová značka Hamé Babice - Otma, která patří k dražším. Na druhou stranu je to jediný kečup v plastovém obalu, který není chemicky konzervován, je totiž vyroben novou moderní technologií. Nicméně u porotců ani v laboratoři neuspěl.
O testu
Do testu bylo vybráno 18 jemných i ostrých kečupů jak českých, tak zahraničních. Vzorky byly zakoupeny koncem února v pražských hypermarketech.
V Ústavu konzervace potravin a technologie masa Vysoké školy chemicko-technologické v Praze stanovili na základě několika analýz obsah rajčatového podílu, který představuje odhad, z jakého množství rajčat byl kečup vyroben. Zjišťoval se také obsah konzervačních látek a umělých barviv.
V senzorické laboratoři VŠCHT pak odborníci hodnotili kečupy smyslově. Jejich vzhledu, konzistenci a chuti přidělovali známky jako ve škole. Známka za smyslové hodnocení je uvedena za poznámkami hodnotitelů (2,1).
Součástí testu bylo i posouzení obalu - jak snadno kečup z lahve vytéká a kolik ho v lahvi zůstane po spotřebování obsahu.
Celková známka (vedle názvu) je výsledkem posouzení rajčatového podílu (40 %), smyslového hodnocení (50 %) a obalu (10 %). Výsledky se vztahují pouze k testovaným výrobkům. Ceny za kilogram jsou přepočítány z ceny balení, ve kterém byly kečupy zakoupeny. Test hradila redakce ze svého rozpočtu.
|
Více o testu kečupů |
