Označení potravin na obalech ve státech Evropské unie často neodpovídá skutečnému složení jídla. Výrobci klamou jak slovy typu domácí, řemeslný nebo celozrnný, tak i obrázky na etiketách. Zjistila to celoevropská organizace na ochranu spotřebitelů BEUC, která posbírala údaje od spotřebitelských organizací v jednotlivých státech. Za Česko je poskytla organizace dTest.
BEUC na základě svého průzkumu požaduje, aby se pravidla označování potravin zpřísnila. Zatímco na zadní straně obalu musí výrobci přesně udávat obsah soli, cukrů a tuků, na přední stranu si mohou napsat, co chtějí, upozorňuje britský The Guardian.
Další falšování potravin. Řetězec prodával šizené konzervy z Polska |
Evropská organizace spotřebitelů vytipovala tři oblasti, ve kterých výrobci zákazníky uvádějí v omyl. První je označování produktů jako „tradiční“, „řemeslný“ nebo „přírodní“. Kupující z toho mohou nabýt pocit, že jde o živnostenskou malovýrobu, přitom jídlo se vyrábí v továrně. „Potraviny, které obsahují průmyslová barviva nebo přísady, nemohou být takto označovány,“ říká zpráva BEUC.
Uvádí i příklad z Česka, kde se podle zjištění dTestu mnoho pečiva prodává s označením „jako od babičky“. Z údajů o složení je však zřejmé použití aditiv a emulgátorů. Průměrný spotřebitel očekává, že jeho babička takové látky do těsta nedává.
Ovoce viděla potravina jen z rychlíku
Kupující jsou klamáni také obrázky ovoce. Zatímco podle obalu by člověk řekl, že jídlo je z jahod nebo třešní, ovoce v něm může být jen v malém množství či pouze ve formě barviva a aromat.
Synonymem zdravého životního stylu je také výraz celozrnný. Ovšem o tom, z jaké části je potraviny skutečně vyrobená z celozrnné mouky, se zákazník dozví až z malého písma na zadní straně obalu. Pečivo nebo těstoviny s 55procentním obsahem celých zrn tak mohou vypadat stejně jako ty, které jsou celozrnné celé.
Zpráva BEUC uvádí příklad z Norska, kde „přírodní krůtí řízek“ obsahoval jen 55 procent krůtího masa. Zbytek bylo kuřecí a aditiva. Artyčoková polévka v Itálii, která se chlubila „přírodními ingrediencemi“, zase obsahovala artyčok jen z 2,7 procenta a byla v ní aromata. Výrobce mléčných potravin v Belgii a Nizozemí vyšperkoval „jogurtový nápoj z červeného ovoce“ obrázky jahod a malin, přitom ve složení člověk najde jen dvě procenta šťávy z tohoto ovoce. Zbytek je levnější jablko.
Česko je ovšem trochu napřed. Loni v červenci tu vstoupila v platnost novela vyhlášky, která zpřísnila označování potravin jako „domácí“ nebo „čerstvé“.
