Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) loni upozornil, že některé látky v rumovém éteru, který dodává charakteristickou chuť a vůni českému tuzemáku, mohou být jako rakovinotvorné zdravotním rizikem. Aroma se přitom používá také při výrobě některých nealkoholických nápojů, pekařských výrobků či cukrovinek.
O výjimku požádaly ČR a Slovensko loni v prosinci. Nyní ji – s pětiletým omezením – potvrdil Stálý výbor Evropské komise pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, přičemž právní finalizace ještě určitou dobu potrvá.
Kde se vzal rumový éterVýroba trestí s užitím rumového éteru spadá do roku 1832, kdy Sebastian Stroh začal vyrábět alkoholický nápoj z potravinářského lihu. Ten tehdy na území monarchie napodoboval nedostatkový zámořský třtinový rum. Použití rumového éteru se poté rozšířilo do škály výrobků – cukrářské a pekařské (např. krémy a náplně, punčové dorty, perníčky, koblihy), džemů, ovocných pomazánek, povidel. Do zmrzlin nebo ochucených mléčných výrobků se někdy přidává k posílení vanilkové příchutě. Pramen: Aroco, výrobce aromat |
„Rumové“ lihoviny patří v Česku v této kategorii tvrdého alkoholu k nejprodávanějším. Loni za ně zákazníci utratili podle údajů společnosti Nielsen zhruba tři miliardy korun. Zároveň jsou to osvědčené výrobky, které obchody využívají na natáhnutí zákazníků do prodejny, a jsou tak součástí skoro každého letáku.
Podle Hynka Strnada, jednatele výrobce aromat Aroco, už dnes dodávají výrobcům lihovin rumový éter se sníženým množstvím furanu a novou „recepturu“ také poslali do Bruselu ke schválení.
Furan je právě látka, kterou loni v polovině roku Evropská agentura pro bezpečnost potravin označila jako potenciálně zdraví nebezpečnou s tím, že může mít rakovinotvorné účinky.
„Tuzemáky od různých výrobců chutnají rozdílně. To je, mimo jiné, dáno i použitím specifických aromat vyrobených individuálně nebo použitím kombinace různých aromat. Každý výrobce má tedy trochu jinou recepturu a aroma je natolik specifické, že jeho alternativa se vyvíjí obtížně,“ popisuje za Palírnu U Zeleného stromu její marketingová ředitelka Zuzana Behová.
Rozhodnutí Komise uvítala. „Dlouhodobě domácí výrobci lihovin plnili všechny požadavky EU. Navíc škodlivé vlivy rumového aroma nebyly prokázány. Zvítězil zdravý rozum,“ uvedla.
Problematické aroma se používá nebo donedávna používalo i v margotkách, sójových sucích, punčových dortech, koblihách nebo rumových pralinkách. Výjimka se však týká jen tuzemáku.
Je to obchodní válka, míní šéf likérky
Jindřichohradecká likérka Fruko-Schulz, po Božkovu druhý největší tuzemský výrobce rumu, se raději předzásobila pro případ, že by Česko výjimku nedostalo. „Udělali jsme tři čtvrtě milionu lahví na tři měsíce, abychom mohli trh zásobovat ještě postaru,“ řekl ředitel firmy Josef Nejedlý.
„Dopadlo to dobře. Nemusíme vymýšlet nové technologie a náhražky. Budeme dělat rum takový, jako ho tady děláme 150 let, nikomu to nikdy nevadilo. Furan, o který se jedná, je obsažený v 90 procentech potravin a bohužel to nejvíc zajímá u rumu, a ne u jiných potravin. Předpokládali jsme, že úředníci v Bruselu budou rozumní a uznají tradiční výrobek, u kterého nebyly prokázané špatné účinky,“ dodal ředitel.
Spor o rumový éter, který tuzemáku dodává chuť a vůni, považuje Nejedlý za obchodní válku, protože „nikdo neprokázal škodlivost rumu“. Rozhodnutí EK ocenil, za pět let bude podle něj možné požádat o další výjimku nebo v mezidobí připravit náhražku.
Podívejte se na plnící linku jindřichohradecké likérky:
12. června 2017 |
