Pod pojmem longevity si dnes většina lidí představí člověka, který užívá doplňky stravy, dochází pravidelně na soukromou kliniku a ideálně využívá moderní technologii k měření tepu a míry stresu. Všechny tyto věci něco stojí, a tak není divu, že si mnozí z nás mohli začít myslet, že zdravé stárnutí je výsadou jen těch nejbohatších.
Pokud se ale podíváme na modré zóny, tedy regiony s mimořádně vysokým počtem lidí starších sta let, objevíme zajímavý paradox. Obyvatelé těchto oblastí často nežijí v luxusu, jejich příjmy bývají nižší než v řadě západních zemí a životní styl je mnohem jednodušší.
Pro představu o ekonomickém zázemí modrých zón jsme připravili ilustrativní modelové příklady, které vycházejí z odhadovaných průměrných nákladů na život v těchto oblastech.
Obsah |
1. Okinawa, Japonsko
Japonský ostrov Okinawa bývá označován za jednu z nejslavnějších modrých zón na světě. Místní obyvatelé se proslavili nejen vysokým věkem, ale také nízkým výskytem některých civilizačních chorob.
Při pohledu na ekonomické odhady však nejde o bůhvíjak luxusní region. Průměrný obyvatel Okinawy má podle odhadovaných příjmů výrazně nižší finanční zdroje než průměrný Čech.
| Čistý příjem | 27 779 Kč |
|---|---|
| Nájem | 8 500 Kč |
| Jídlo | 7 300 Kč |
| Doprava | 1 400 Kč |
| Celkové náklady | 17 200 Kč |
Ačkoliv se konkrétní výše nájmu či příjmu může měnit měsíc od měsíce i v rámci jedné ulice, tato data nám pomáhají ilustrovat jeden zásadní fakt: komunity v modrých zónách fungují v odlišném ekonomickém režimu než západní metropole, přičemž jejich prioritou není maximalizace příjmů, ale optimalizace životního stylu.
Místní jídelníček dlouhodobě stojí na zelenině, luštěninách, rybách a relativně malých porcích. Neméně důležité jsou silné rodinné vazby a aktivní společenský život i ve vysokém věku.
Okinawa (Japonsko)
2. Ikaria, Řecko
Řecká Ikaria je často označována za místo, kde lidé téměř zapomněli na stres. Místní život plyne pomaleji, než jsme zvyklí ve velkých evropských městech.
Odhadované náklady na život nicméně naznačují, že nejde zrovna o oblast, kde by si obyvatelé žili v přepychu.
| Čistý příjem | není k dispozici |
|---|---|
| Nájem | 14 500 Kč |
| Jídlo | 6 000 Kč |
| Doprava | 1 100 Kč |
| Celkové náklady | 21 600 Kč |
Typickým rysem ikarského životního stylu je středomořská strava bohatá na zeleninu, olivový olej, luštěniny a ryby, dostatek přirozeného pohybu a silná komunita. Právě sociální kontakty bývají jedním z faktorů, který může podle odborníků snížit riziko deprese, demence i srdečních chorob.
Ikaria (Řecko)
3. Sardinie, Itálie
Ačkoliv se může na první pohled zdát, že Sardinie patří mezi výjimky, není tomu tak ani zdaleka. Příjmy zde sice dosahují podobné úrovně jako v České republice, ale Sardinie je známá především vysokým počtem dlouhověkých mužů. Historicky zde hrála významnou roli fyzická práce, každodenní chůze v kopcovitém terénu a silné rodinné vazby.
| Čistý příjem | 37 300 Kč |
|---|---|
| Nájem | 15 300 Kč |
| Jídlo | 11 700 Kč |
| Doprava | 1 200 Kč |
| Celkové náklady | 28 200 Kč |
Místní obyvatelé jí velké množství luštěnin, zeleniny a tradičně připravovaných potravin. Moderní ultrazpracované produkty sem pronikaly výrazně pomaleji než do velkých měst.
Sardinie
SROVNÁNÍ Jak si vede Česká republika?
Pokud bychom se dívali čistě na odhadovaná čísla, Česká republika by si vedla velmi dobře. Ve srovnání s Okinawou totiž máme výrazně vyšší příjmy. I přesto však nepatříme mezi regiony, které by byly známé mimořádně vysokým počtem stoletých obyvatel.
Je tedy více než jasné, že výše příjmů zdaleka není tím nejdůležitějším faktorem, který dlouhověkost ovlivňuje.
| Čistý příjem | 37 500 Kč |
|---|---|
| Nájem | 15 000 Kč |
| Jídlo | 5 500 Kč |
| Doprava | 550 Kč |
| Celkové náklady | 21 050 Kč |
Největší rozdíl? Více utrácíme
Zdaleka však nejde o to, kolik lidé na Okinawě, Ikarii nebo Sardinii vydělávají, nebo za co utrácejí. Jde totiž o to, za co naopak neutrácejí.
S mnoha výdaji, které jsou pro nás běžnou součástí života, bychom se v modrých zónách vůbec nesetkali. Obyvatelé modrých zón přirozeně chodí pěšky, pracují na zahradě nebo se jen tak pohybují po okolí.
Za co lidé v modrých zónách často utrácí méně?
- fitness centra
- rozvoz jídla
- hotová jídla a polotovary
- jízda autem na krátkou vzdálenost
- alkohol
Paradox dlouhověkosti spočívá v tom, že mnoho návyků, které si spojujeme s delším životem, nás ve skutečnosti nestojí prakticky nic navíc, ba naopak pro nás často znamenají méně utrácení.
Mýtus zón stoletých lidí: věk jim přidávají chyby a podvůdky |
Najdeme modré zóny i v Česku?
Život v modrých zónách může mnoha Čechům připomínat život, na jaký vzpomínají jejich rodiče nebo prarodiče, kteří vyrůstali na venkově. Lidé na Sardinii či Ikarii totiž dlouhé roky fungovali způsobem, který byl ještě v minulém století běžný i u nás:
- více chodili pěšky
- pěstovali část vlastních potravin
- vařili doma z obyčejných surovin
- pravidelně se setkávali se sousedy a rodinou
- méně času trávili u obrazovek
- jedli méně průmyslově zpracovaných potravin
Právě tyto zdánlivé maličkosti se dnes v odborných studiích objevují jako jedny z nejčastějších společných znaků dlouhověkých komunit.
Kolik stojí česká verze dlouhověkosti?
Dobrou zprávou je, že většinu principů modrých zón můžeme dodržovat i v běžných českých podmínkách a často navíc za méně peněz, než kolik velí pomíjivé trendy. Většina návyků spojovaných s dlouhověkostí nevyžaduje vysoké náklady, ale často jde jen o to vypnout a vrátit se k obyčejnému způsobu života.
Více peněz neznamená delší život
Pokud mají obyvatelé modrých zón něco společného, pak to rozhodně není bohatství. Naopak se často jedná o chudé regiony, kde lidé:
- více chodí pěšky
- méně používají auto
- jedí jednodušší jídla
- tráví více času s rodinou
- méně spěchají
- mají silnější vazby na komunitu
Bohatství pomáhá, ale samo nestačí
Peníze bezpochyby usnadňují život. Umožňují nám pořídit si luxusní bydlení, lepší zdravotní péči nebo větší pocit jistoty. Příběh modrých zón ale ukazuje, že mezi bohatstvím a dlouhověkostí neexistuje jednoduchá přímka.
Lidé z Okinawy, Ikarie nebo Sardinie se stali symbolem dlouhého života díky pohybu, jednoduchému jídlu, pevných vztahů a menší míře stresu.
Ani koncept modrých zón se však neobejde bez kritiky. Některé studie upozorňují, že část údajů o stoletých obyvatelích může být ovlivněna nepřesnými historickými záznamy, chybami v matrikách nebo metodikou sběru dat. I přesto však dodnes zůstávají Okinawa, Ikaria nebo Sardinie symboly dlouhověkosti a inspirací pro vědce i veřejnost.
Uvedené částky jsou ilustrativními odhady založenými na průměrných nákladech a příjmech v daných regionech. Slouží výhradně pro účely srovnání životního stylu a nejsou oficiálními statistickými údaji. Skutečné náklady se mohou lišit v závislosti na konkrétní lokalitě, sezónnosti a individuální životní situaci.
