BC neboli back country se hodí na nepříliš strmé tuzemské hory, na vysočinu i roviny. Jsou širší než sportovní běžky, bočně vykrojené jako sjezdovky a mají kovové hrany. Vázání se na ně osazuje robustnější než na běžky, ale má volnou patu. Obvykle je prodávají dobře vybavené lyžařské obchody nebo speciální turistické prodejny.
Lyže přijdou na dva a půl tisíce korun, na renomé značky nezáleží. Špičkové modely mohou stát i dvojnásobek. U většiny modelů je možné si vybrat mezi hladkou, mazací skluznicí nebo provedením nowax se šupinami pod nohou, které není třeba na stoupání mazat. Podle výrobců nesou označení Multigrip, Crown, Omnitrak či Posigrip.
Méně nároční lyžaři mohou klasické back country modely nahradit jejich levnějšími dvojčaty, ale bez hran. Nenesou označení BC, ale mají srovnatelné parametry, a hlavně jsou až o polovinu levnější. Zatímco Horizont a Highlander s hranami od českého Sportenu přijdou na tři tisíce korun, Favorit od téže firmy se dá podle délky koupit za třináct set až dva tisíce korun. Podobné je to s modely Vidda a Tyin od skandinávského Madshusu.
| Jak si vybrat turistické lyže Délka: o 5 - 10 cm méně, než je zápěstí zvednuté paže Šířka: univerzální lyže pro stopu i terén jsou široké 50 - 55 mm pod botou a 60 - 68 mm ve špičce. Lyže jen do terénu mohou být širší než 70 mm, a proto se nevejdou do běžecké stopy. Tvar: všechny BC lyže jsou uprostřed vykrojené |
Vázání kategorie BC stojí mezi jedním a dvěma tisíci korun. Na českém trhu se vyskytují tři typy, které nelze zaměňovat. Robustní NN75 s pérem připomíná subtilního běžeckého předchůdce. Vyrábí jej firma Rottefella. Rossignol a Rottefella prodávají ještě moderní NNN BC, které se nezanáší sněhem a je odolné proti rozbití při pádech. Salomon prosazuje své SNS XAdventure. Všechna tato vázání jsou pevnější a spolehlivější než běžecká klasika, byť označená Touring (TR).
Boty na turistické lyže jsou vlastně lehké pohorky s kovovou hrazdičkou ve špičce. Přijdou nejméně na dva tisíce korun a musí vždy přesně odpovídat typu vázání. Pocházejí od renomovaných výrobců lyžařských bot jako Alpina, Alfa nebo Botas, ale lze je koupit i pod značkou výrobce lyží, např. Karhu, Fischer, Rossignol, Salomon nebo Madshus.
Do náročnějších terénů se hodí teleskopické hůlky umožňující krácení i prodlužovaní během túry, na sportovnější vyjížďky stačí běžné běžecké hole s většími talířky proti boření do hlubokého sněhu.
Proč back country? (anketa)
Tomáš Radil, projektant, Praha:
Back country běžky jsem si koupil, abych vyplnil mezeru mezi lehkými a úzkými klasickými běžkami a těžkými skialpovými lyžemi. Byla to dobrá koupě, protože s nimi jezdím po českých a slovenských horách a příliš se nenadřu.
Co jsem na nich absolvoval? Přejel jsem na nich za čtyři dny centrální hřeben Nízkých Tater od Čertovice přes Chopok na Polanu, vyběhl jsem na Sněžku, vystoupal na zledovatělý Ďumbier a letos o Silvestru bojoval se sněhovou kalamitou v Orlických horách. Na Komáří vrch jsem se brodil ve více než metrové vrstvě čertvého prašanu.
|
BC lyže na českém trhu Alpina Tracker - 2490 Poznámky: * orientační ceny na tuzemském trhu, ** v Česku se jedná o starší modely |
Do kopců jsem byl vždycky rychlejší, než moji přátelé na neohrabaných skialpinistických lyžích, proto že mírnější jsem vybruslil a pod prudkými nalepoval stoupací pásy. Sjezdy jsou samozřejmě horší než na lyžích s pevnou patou a ve vysokých přeskáčích.
Lucie Solfroňková, pracovnice dobročinné nadace, Praha:
Na rozdíl od sjezdovek, na kterých jezdím od sedmi let, moje běžkařská "kariéra" začala teprve před pár lety. Běžkování pro mě byla příjemná změna, a tak mě těšilo klouzat se po stopě na hřebíncích; člověk si zasportoval a ještě navíc k tomu stačil koukat kolem a užívat si krajinky. Stejně jako byly pohodové trasy po hřebeni, stejně tak nepříjemné byly výstupy, ale i sjezdy na hřeben a z něho.
Měla jsem v úmyslu pořídit si konečně vlastní běžky, ale jejich horší ovladatelnost při sjezdech mě pokaždé odradila. Přemýšlela jsem, jak to udělat, abych mohla zároveň jezdit na telemarkách (jednou dvakrát do roka jsem jezdila na výlety na starých kandahárech) a mít při tom tak lehkou lyži a pěkný skluz jako na běžkách.
Kamarádi mi doporučovali skialpy, ale ty se mi zdály příliš těžké; byly sice jakýmsi kompromisem mezi běžkovými a sjezdovými lyžemi, ale blížily se víc sjezdu, a to jsem nehledala. Když jsem se dozvěděla o horských běžkách, moc jsem neváhala a techniku vyzkoušela už na vlastních.
Brzo jsem pochopila, že horské běžky jsou ideální pro mírně pokročilé běžkaře, pro českou horskou krajinu (ne nadarmo se tento typ lyží používá ve Skandinávii, kde také nemají zvlášť vysoké hory), například pro přechod horského pásma typu Jizerské hory.
Zatímco sjezdovky, resp. běžky jsou lyže určené pro téměř jediný typ jízdy na lyžích, na horských bežkách můžete sjezdovat (spádnice) i běhat po hřebeni (vrstevnice), ale také zdolávat převýšení, chcete-li se na kopec dostat vlastní silou nebo ušetřit za lanovku nebo vlek. Ocelové hrany na těchto běžkách umožňují pohodlné anebo v případě ledovatých sjezdovek bezpádové sjezdy.
Ke zdolávání převýšení jsou ideální tzv. tulení pásy, které pasují také na horské běžky, protože mají stejně širokou skluznici jako klasické (rovné) sjezdovky.
Není na škodu pořídit si pásy užší, které ke stoupání stačí, a při některých menších sjezdech si je nemusíte sundávat - nepolepené okraje skluznic vás svezou dostatečně. Na svých lyžích mám ty užší a můžu to doporučit; ne však pro úplné začátečníky s tuleními pásy.
Co se týká úzké běžkařské stopy na hřebenech, je pravda, že širší horské běžky to trochu brzdí, brzo se na to ale dá zvyknout. Ve srovnání s komfortem při sjezdech je to maličkost. Další věc je délka lyží, je přitom důležité si uvědomit, na co si horské běžky pořizujete!
V případě, že chcete lepší běžky na klasickou jízdu po hřebeni, pak asi nevadí klasická délka běžek (10 - 15 cm nad hlavu jezdce). Pokud máte radši přechody, tzn. budete zřejmě střídavě běhat po hřebeni a sjíždět (stoupat), pak doporučuji koupit horské běžky kratší než obvykle, tzn. ideální je stejná výška lyží a jezdce nebo do 10 cm nad hlavu. (Já mám lyže 160 cm a měřím 167 cm.)
K mým nejlepším zážitkům s horskými běžkami patří výstupy na pásech na vrcholky kopců v Orlických horách a dlouhé sjezdy dolů v hlubokém sněhu.
