Hráče pro nadcházející ročník domácí nejvyšší soutěže a další starty v elitní Lize mistrů si vybíral ještě s pomocí svého předchůdce Andrzeje Kowala. Extraliga Jihostroji začne prvním kolem ve čtvrtek 26. září ve Zlíně.
Máte za sebou zkušenosti z rakouských soutěží, z českého nároďáku, ale i z domácí extraligy. Nyní vedete nejlepší český tým, jedenáctinásobného mistra republiky. I přes takovou kariéru se nemohu nezeptat, bude to pro vás jako trenéra svazující?
Určitě to pro mě svazující není, nicméně k trenéřině v Budějovicích přistupuji s největší zodpovědností a pokorou. Zkušenosti jsou jedna věc, ale druhá věc je pak vědomí, že vám vedení svěří takovýto špičkový tým. Samozřejmě, že to člověka naplní různým očekáváním a zodpovědností. Ale aby mě to dopředu psychicky nějak svazovalo, to ne.
Zdeněk Šmejkal62 let Pochází z České Třebové. Jeho trenérská kariéra je z největší části spjata se sousedním Rakouskem, kde ušel s týmem ze Zwettlu neuvěřitelnou cestu z krajského přeboru až do nejvyšší rakouské soutěže. V české nejvyšší soutěži trénoval Kladno, Benátky nad Jizerou či Ostravu. Mezi lety 2013 až 2015 vedl národní tým jako hlavní trenér. Jako trenér je dvojnásobným mistrem republiky – s Kladnem (2010) a s Ostravou (2013) a jednou pak mistr nejvyšší rakouské soutěže s Waldviertelem (2022). Má také řadu českých i rakouských stříbrných a bronzových medailí. Letos na jaře podepsal s Jihostrojem dlouhodobou spolupráci. |
V Jihostroji jste měl původně působit už před minulou sezonou. Nakonec to nevyšlo a rychle vás na lavičce nahradil polský trenér Andrzej Kowal. Na jih Čech jste nakonec zamířil po roce. Myslíte, že vám byla práce pro budějovický klub trochu předurčená?
Jak jsem se vloni bavil s panem Divišem (Jan Diviš, prezident klubu – pozn. red. ) a oznamoval mu, že to nepůjde, tak jsem už popravdě vůbec nečekal, že by se mohl tento rok Jihostroj ještě ozvat. Protože takovou šanci mockrát nedostanete. Já jsem musel vloni odmítnout kvůli těžkým rodinným záležitostem, i proto jsem si v sobě věci ohledně Jihostroje už zabalil. Tým si jel po titulu dál svou cestou a pak mě to i překvapilo, že mi znovu volali. Na druhou stranu jsem si také říkal, že tu asi o mě hodně stojí, asi víc než o kohokoliv jiného. Samozřejmě, že jsem byl moc rád. Beru to tak, že bylo asi někde nahoře napsané, že mám do Budějovic jít.
V Rakousku jste působil od roku 2001 do roku 2008 a od roku 2017 do letošního května, takže tamní volejbal znáte velice dobře. Lze vůbec něco z něj převést do české nejvyšší soutěže?
V halovém volejbalu ne. Oni nehrají v evropské špičce žádné první housle a myslím si, že rakouský volejbal se spíš více soustředí na beachovou sezonu než na tu halovou – šestkovou. Je ale pravda, že v týmu Waldviertel, kde jsem teď byl, byly profesionální podmínky. To se však v Jihostroji samozřejmě také očekává. Že bych si tedy měl něco odnést z rakouského volejbalového kumštu do našeho prostředí, to ne.
Kádr Jihostroje je na nadcházející sezonu zase namíchaný zčásti cizinci a zčásti z domácích hráčů. Předpokládám, že vám tohle problémy dělat nebude.
Svou trenérskou práci mám primárně zaměřenou na tom, aby tým pod mým vedením udělal za sezonu co největší progres, aby se co nejvíce zlepšil. Nemám to tak, že bych vedení řekl, že potřebuju mít na kurtu dvacet hvězd, abych to dobře ukočíroval. S tím, že je v týmu polovina kluků z ciziny a polovina odchovanců klubu, nemám žádný problém. To v Rakousku bylo také tak, měl jsem v týmu skoro samé cizince. Na tento styl práce jsem zvyklý.
Budějovičtí volejbalisté se v Lize mistrů střetnou s Perugií, Ankarou a Saint-Nazaire |
Když jste přišel k týmu, dělal jste nějaké změny v přípravě či organizaci tréninků a podobně?
Máme nového kondičního trenéra, který už s týmem spolupracuje, a já jsem rád, že si navzájem kluci sedli. Do toho já jim ani nemluvím. Například pro Jihostroj tradiční výšlap na Kleť jsme si také dali, ale ne kvůli tréninku, jako spíš abychom se dobře navzájem poznali. Takže volně nahoru, tam oběd a volně dolů, byla to taková poznávačka (směje se). Jinak ani pořádně nevím, co tu bývalo zvykem, takže jsem po svém příchodu nic extra neměnil.
I když to v Jihostroji bude vaše trenérská premiéra, díky svým zkušenostem jste nešel úplně do cizího. Divácké prostředí tu bývá zejména v play off bouřlivé. Ani to vás tuším nerozhází?
Já už zažil takových tlaků. Ale teď vážně, všechno tu beru s pokorou. Tlak na svou osobu vnímám, nicméně se vám vždycky lépe jde do klubu, kde to takhle funguje. A to, že v hledišti sedí tři sta trenérů, na to jsem si zvykl a tady to určitě jiné nebude (směje se). Pro Budějovice jsem se rozhodl i proto, že si jedou svojí cestou od mládeže až po chlapy. Nenechají si nic diktovat a to mi vyhovuje. Věřím, že společně s Vojtou Zachem (šéftrenér klubové mládeže) a i s dalšími lidmi u mládeže jsme nastavili společnou, dobrou cestu, a co si o tom myslí ostatní, není až tak důležité.
Kapitánem je klubová legenda Petr Michálek V klubu zahajuje už svou sedmnáctou sezonu. Na české sportovní poměry nevídané číslo patří k volejbalistovi českobudějovického Jihostroje Petru Michálkovi. A teď se stane jeho kapitánem. „Když jsem jako mladý začínal v A-týmu, byli tam skvělí lídři jako Standa Pochop, Michal Sukuba nebo Radek Mach. Osobně jsem si ale nikdy nezakládal na tom, že musím být kapitánem zrovna já. Beru to nyní tak, že jsem v týmu nejzkušenější a jsem na tuhle roli připravený. Celou kariéru oblékám dres Jihostroje a je pro mě velká pocta být kapitánem,“ říká Petr Michálek. Neustále dobře naladěný a usměvavý hráč Českých Budějovic patnáct let působil na postu smečaře. Teď začne druhou sezonu jako libero. Ve svých 35 letech je to nejstarší a nejzkušenější hráč týmu Jihočechů. Příklad klubové věrnosti. „S Jihostrojem vyhrál sedm titulů, čtyřikrát zvedl nad hlavu Český pohár a dlouhá léta oblékal také dres české reprezentace. V sezoně 2024/25 se dočká další velké pocty, když bude mít na dresu kapitánskou pásku. Naváže na své kamarády a velké jihostrojácké srdcaře Radka Macha a Martina Kryštofa. Právě Kryštof byl dosud jediným hráčem na pozici libera, který byl kapitánem týmu,“ zmiňuje se o Michálkovi mluvčí volejbalového klubu Matěj Mayer. |
