Vystřídali se Zbyněk Sýkora, Jana Fesslová, Jan Šíp, Vláďa Pešek a Jiří Němec. Proti nim si oba sporty ve vozíčku vyzkoušeli fotbalisté Petr Benát, Jan Svátek a Fernando Hudson, řečený Ferda, volejbalisté Petr Michálek a Vojtěch Zach i basketbalista Lukáš Linhart.
"Ti, co nevěděli, jak vozíčkáři válí, jen zírali,“ říkal masér volejbalových mistrů z Jihostroje Filip Hoch. "Dohodli jsme se, že nebudou hrát naplno, ale stejně to byl fofr,“ ujistil.
V basketbalovém utkání měli vozíčkáři jasně navrch. Za pár minut nastříleli několik košů. Soupeř se trefil jednou.
"Oni někdy vypadali, jako že vletí do lavičky u zdi,“ popsal Filip Hoch. "A najednou vzali za kolo a otočili se, zastavili.“ Bylo jasné, že mají sílu v rukou. Perfektně technicky zvládali i dovednostní soutěže, slalom i další zkoušky.
"Oceňuji, že si na vozík sedli a zkusili si to,“ chválila paralympička Jana Fesslová sportovce, kteří si zahráli florbal i basketbal.
"Neměli šanci, ty jim dali,“ hodnotil souboj v basketbalu fotbalista Petr Benát. "Byl tam jeden volejbalista, jeden baskeťák a Ferda. Dostali snad o deset,“ pousmál se nad výkonem kolegů v basketbalu.
Sám hrál florbal. Na vozíku seděl poprvé a chvílemi prý jen zíral. "Nejprve jsme si zkusili slalom. Bylo to těžký, nešlo to vůbec ovládat,“ dodal.
"A taky jsme se o florbalu vozíčkářů leccos dozvěděli.“ Zjistili, že si zahráli s mistry republiky.'
Že českobudějovický tým také jezdí za florbalovými zápasy po celé republice, že hraje své domácí zápasy v Třeboni nebo že v týmu smí mít i jednoho zdravého hráče.
"Ten jezdil,“ dodal Benát. "Nikdy jsem si nemyslel, že se na vozíku dá udělat klička. Před brankou mě během vteřiny obkroužil a zavěsil.“ Poprvé si na invalidní vozík sedl i Jan Svátek a také pochopil, že je to dřina. "Hlavně na ruce,“ podotkl.
"Ovládat vozíček a ještě při tom držet hokejku. Dá se jen smeknout.“ "Hokejku musí mít hráči zavěšenou na prstech a palcem ovládají kolo,“ přiblížil ještě Benát. "A ovládání vozíčku při basketbalu? To je strašně těžký,“ dodal Svátek.
Kromě jiného se hráči také dozvěděli, co může pro handicapované sport vůbec znamenat. "Bavil jsem se s jedním klukem, který říkal, že tohle ho po úrazu drží nad vodou,“ povídal Svátek. "A když si člověk uvědomí, že se kdykoliv může komukoliv něco stát, je dobře, že existují takovéhle možnosti.“
"Ti, co nevěděli, jak vozíčkáři válí, jen zírali,“ říkal masér volejbalových mistrů z Jihostroje Filip Hoch. "Dohodli jsme se, že nebudou hrát naplno, ale stejně to byl fofr,“ ujistil.
V basketbalovém utkání měli vozíčkáři jasně navrch. Za pár minut nastříleli několik košů. Soupeř se trefil jednou.
"Oni někdy vypadali, jako že vletí do lavičky u zdi,“ popsal Filip Hoch. "A najednou vzali za kolo a otočili se, zastavili.“ Bylo jasné, že mají sílu v rukou. Perfektně technicky zvládali i dovednostní soutěže, slalom i další zkoušky.
"Oceňuji, že si na vozík sedli a zkusili si to,“ chválila paralympička Jana Fesslová sportovce, kteří si zahráli florbal i basketbal.
"Neměli šanci, ty jim dali,“ hodnotil souboj v basketbalu fotbalista Petr Benát. "Byl tam jeden volejbalista, jeden baskeťák a Ferda. Dostali snad o deset,“ pousmál se nad výkonem kolegů v basketbalu.
Sám hrál florbal. Na vozíku seděl poprvé a chvílemi prý jen zíral. "Nejprve jsme si zkusili slalom. Bylo to těžký, nešlo to vůbec ovládat,“ dodal.
"A taky jsme se o florbalu vozíčkářů leccos dozvěděli.“ Zjistili, že si zahráli s mistry republiky.'
Že českobudějovický tým také jezdí za florbalovými zápasy po celé republice, že hraje své domácí zápasy v Třeboni nebo že v týmu smí mít i jednoho zdravého hráče.
"Ten jezdil,“ dodal Benát. "Nikdy jsem si nemyslel, že se na vozíku dá udělat klička. Před brankou mě během vteřiny obkroužil a zavěsil.“ Poprvé si na invalidní vozík sedl i Jan Svátek a také pochopil, že je to dřina. "Hlavně na ruce,“ podotkl.
"Ovládat vozíček a ještě při tom držet hokejku. Dá se jen smeknout.“ "Hokejku musí mít hráči zavěšenou na prstech a palcem ovládají kolo,“ přiblížil ještě Benát. "A ovládání vozíčku při basketbalu? To je strašně těžký,“ dodal Svátek.
Kromě jiného se hráči také dozvěděli, co může pro handicapované sport vůbec znamenat. "Bavil jsem se s jedním klukem, který říkal, že tohle ho po úrazu drží nad vodou,“ povídal Svátek. "A když si člověk uvědomí, že se kdykoliv může komukoliv něco stát, je dobře, že existují takovéhle možnosti.“
