"Věděl jsem, do čeho jdu," říká smečař, který do Modeny přestoupil v létě z Odolena Vody. "Chtěl jsem se zdokonalovat, být v kontaktu s nejlepšími hráči na světě a poměřovat se s nimi, i kdyby to mělo být zpočátku jen při tréninku. Pak ale člověk zjistí, že to půjde i do základní sestavy," usmívá se.
V prvních kolech italské ligy Štokr vystupoval jen epizodně a při taktických střídáních pomáhal na bloku. Odehrál třeba jen jeden míč v zápase, a zbytek sledoval z prostoru pro náhradníky. "Poprvé jsem se takhle dostal do hry hned v prvním kole a ani jsem nebyl nervózní," vzpomíná.
Nejlepší hráči z zápas vybojují patnáct, dvacet i více bodů, ale český nováček se v premiéře nedočkal ani jednoho zápisu. "V dalším utkání se mi už podařilo zablokovat, příště jsem získal tři body," rekapituluje své postupné krůčky. "Byl jsem strašně rád i za tuhle zkušenost."
Dnes už má za sebou dva zápasy v základní sestavě a minulou neděli měl proti Padově přidat třetí. Jenže přišlo zranění: "Ve čtvrtek jsem udělal lehký výron v kotníku a chyběl jsem zrovna v utkání, ve kterém se nám podařilo konečně po dlouhé době vyhrát," svěřuje se český reprezentant.
Zranění si přivodil při nácviku hry v poli, tedy činnosti, která pro urostlého smečaře nepatří k příliš oblíbeným. "O to víc to mrzí," poznamená. Hned ovšem dodá: "Nechalo mě to v klidu, zůstal jsem s týmem v kontaktu, chodil jsem do posilovny, a teď už zase můžu skákat. V neděli budu připraven k zápasu," hlásí.
Má však smůlu, proti Padově zazářil jeho konkurent Richard Schuil, a tak na Štokra znovu čeká lavička náhradníků. "Bude to boj, začínám znovu od začátku. Musím zase trénovat a čekat na příležitost. Ale tréninky jsou hodně kvalitní, skoro se rovnají opravdovým zápasům," chválí metody trenéra Velaska.
Velasco jej přeškolil na univerzála
S argentinským odborníkem se seznámil před třemi lety, kdy Julio Velasco vedl českou reprezentaci. "V té době jsem se poprvé dostal do nároďáku, ale nikdy jsem tam pod ním netrénoval. Byl jsem jen na jednom čtrnáctidenním soustředění, které zrovna vedli jeho asistenti," vzpomíná.
V Itálii si však rychle padli do oka. "Vím, že s ním někdo měl problémy kvůli jiné mentalitě, ale mně jeho myšlení a styl práce vyloženě sedí," tvrdí jednadvacetiletý volejbalista.
|
Slavní spoluhráči Jana Štokra Richard Schuil (univerzál, Nizozemsko): vítěz OH 1996, dále účastník OH 2000 a 2004 Amaral Dante (smečař, Brazílie): mistr světa 2002, OH vítěz 2004 Matej Černič (smečař, Itálie): 2. na OH 2004 Andrea Giani (blokař, Itálie): mistr světa 1990, 1994 a 1998, 2. na OH 1996 a 2004, 3. na OH 2000 Paolo Cozzi (blokař, Itálie): 2. na OH 2004 Damiano Pippi (libero, Itálie): mistr světa 1994, 2. na OH 2004 |
Na Velaskovi si cení jeho náročnosti, respektu a rovnému přístupu ke všem hráčům. Všechny úkoly na tréninku musí do posledního bodu splnit i ta největší hvězda. A to jsou mezi Štokrovými spoluhráči i olympijští vítězové a mistři světa.
Argentinský kouč určil Štokrovi novou roli, ze smečaře jej přeškolil na univerzála. "Pořád jen smečuju a strašně mě to baví. Velasco říká, že právě tam je moje budoucnost," jásá Štokr.
Při hře však zatím hodně pendluje. Jako náhradník zaskakoval na bloku, když se prodral do základní sestavy, nechal jej Velasco hrát dva sety univerzála, potom ho poslal na smeč a v závěru zápasu jej zase vrátil na původní místo.
Štokr si na přesuny nestěžuje, je v Itálii šťastný a umí se radovat z každého startu. "Nechci to zakřiknout, ale zatím je všechno nad očekávání. Jen doufám, že už budeme vyhrávat, aby nenastaly nějaké problémy," připomene neúspěšnou bilanci dvou výher a šesti porážek, která mistry z roku 2002 řadí až na 12. místo ve čtrnáctičlenné soutěži.
"Osobně si nemůžu na nic stěžovat. První rok beru, že je na rozkoukání, a když se budu moci rozkoukávat na hřišti, je to jen plus," uzavírá spokojený mladý muž.
