„Nebyla to žádná ostudná prohra, ale superzápas. Přišlo hodně lidí a byla fajn atmosféra,“ cenila si navzdory porážce domácí hráčka Andrea Kossányiová.
Pro čtyřiadvacetiletou smečařku šlo o povedené utkání, vždyť dokázala posbírat 18 bodů, suverénně nejvíc z celého týmu. Jenže ani to nestačilo na zisk setu, což by Prostějov nepochybně proti loňskému finalistovi Ligy mistryň považoval za úspěch.
„Šly jsme do toho s tím, že se nemáme bát a riskovat, a dva a půl setu jsme se s nimi držely. V koncovkách nám ale asi chybělo malinko i štěstí,“ mínila.
Už jen to, že si domácí považovaly dvou vyrovnaných, ale ztracených setů, ukazuje, že šlo o souboj jiných volejbalových světů. Conegliano letos v elitní pohárové soutěži ještě neprohrálo.
Jeho hráčky na hřišti sršely úsměvy a užívaly si zápas, ve kterém se nedostaly ani jednou do svízelné situace. Když už Prostějov dotahoval, Panterky vycenily zuby a uhrály dva tři míče v řadě. ¨
„Na útoku jsou výš a silnější než my, největší rozdíl mezi námi dělal i blok,“ všimla si Kossányiová, a když měla říct, která ze soupeřek byla nejlepší, dlouho přemýšlela.
„Američanka Hillová je jinde, v šestce odvádí super práci a na to, jak je vysoká (193 cm), nejen super smečuje, ale i přihrává. Mají i super nahrávačku a mohla bych vypíchnout víc hráček,“ nemohla se rozhodnout.
Conegliano si v Prostějově spravilo chuť pokaženou nečekanou víkendovou porážkou 1:3 s Novarou ve finále italského poháru. „Jsem rád, že se nám po té botě podařilo zvítězit. Hráli jsme velmi dobře, jsme zpátky ve formě a předváděli opravdu krásnou hru,“ liboval si kouč Conegliana Daniele Santarelli a jen těžko hledal nějaké nedostatky.
„Ze začátku jsme měli problémy na podání, ale zvedli jsme se a jsem velmi spokojený, že nám to tak vyšlo. A jsem velmi rád, že Silvia Fioriová se takto chytla, byl to pro ni první zápas v našem týmu,“ ocenil výkon jen 162 centimetrů vysokého libera.
Conegliano bylo posledním týmem, který se letos v Prostějově v Lize mistryň představil, základní skupinu uzavře Čadův tým v úterý v Istanbulu.
„Nezklamali jsme. Nemůžu družstvo za nic kritizovat, protože dělaly, co mohly. Jen mě štve, že jsme dostali tak těžkou skupinu, protože letos máme dobrý mančaft. Takový už tady asi nikdy nebude,“ mrzí prostějovského trenéra Miroslava Čadu.
V konkurenci dvou italských týmů a Fenerbahce Istanbul byl Prostějov jako chudá Popelka. Pořád se tak vrací otázka, jestli by v jiné skupině mohl uspět lépe.
„Nejspíš bychom nějaký bod uhrály. Před sezonou jsme odehrály dva zápasy s Rzeszowem a oba vyhrály. Věřily bychom si i na francouzské týmy a další,“ přemítala prostějovská kapitánka Kathleen Weissová.
