„Tahle sezona je pro mě zklamání, čekal jsem to jinak. Můžu za to já i svojí hrou, taky nepředvádím, co bych chtěl. Každý musí začít od sebe, jinak to nepůjde. A jestli nebudeme silní v hlavách, nemáme šanci vyhrávat,“ přemýšlel smečař, který se do Ústí vrátil v létě po angažmá ve Francii.
Teď ho ale hodně zbrzdila zranění. „Je to limitující. S jedním tréninkem jsem šel do zápasu s Benátkami, od té doby jsem utahaný, nemám fyzičku, necítím se dobře. Nevím, jestli týmu takhle pomůžu. Snažím se, ale natrénováno nemám a chybí mi to,“ přiznává.
Možná i proto Ústí nedotáhlo slibně rozehraný duel s Příbramí, v němž vedlo 2:1 na sety. Pak ale hosté vyrovnali a ovládli i tie-break. „Měl to být náš zápas za tři body a zase prohra. Pozitiva nemůžu najít. Náš výkon špatný, úplně něco jiného než zápas v Havířově. Možná tam bylo nějaké uspokojení, že sem přijel tým, který má problémy. Měli jsme asi v hlavách, že to půjde snadno a samo,“ vyčítal si hrající asistent Salon. „Nešli jsme do toho úplně naplno v útoku, bylo to od nás slabé a měkké. Vázne souhra, je tam velká spousta chyb.“
Jak z toho ven? „Na tréninku je to dobré, ale v hlavách si to musíme srovnat. Když celou sezonu prohráváte, je tam nějaký blok, že když můžeme vyhrát, asi se bojíme hrát.“
V tuhle chvíli už je téměř jisté, že Ústí nesplní svůj předsezonní sen a bude chybět v play-off. Cílem je teď záchrana extraligy. „My už o nic jiného nemůžeme hrát. Musíme to prostě hlavně zachránit. Když půjdeme bod po bodu, máme šanci,“ věří Salon.
Nejslabší extraligový tým letos čeká baráž, Ústí by se jí rádo vyhnulo. „Pořád jsme na tom jenom stejně jako poslední Havířov. A nemůžeme spoléhat na to, že už nic neudělá. Musíme bojovat a urvat co nejvíc bodů!“
