"Ani jsme nepočítali, že bychom se mohli na světový šampionát dostat. Naštěstí nás tam naše dobré výsledky posunuly," uvedl 22letý Jan Hadrava, který je v šestkovém volejbale oporou Liberce na postu univerzála.
Hadrava s Kufou, jenž hrál za rakouský Klagenfurt, obsadili koncem května 9. místo na grandslamovém turnaji Světového okruhu v Argentině a na největší úspěch společné kariéry v této konkurenci navázali například triumfem na satelitu CEV ve Francii. A formu potvrdili i na satelitním turnaji ve švýcarském Lausanne, kde včera prohráli až ve finále s německou dvojicí Flüggen, Walkenhorst po boji 1:2 na sety.
Jak hodnotíte dosavadní průběh sezony na písku?
V Argentině to byl skvělý start do sezony a jsem rád, že jsme navázali na konec loňské, kdy jsme vyhráli kvalitní turnaj série Masters ve Varně a v Novém Sadu jsme byli druzí. Doufám, že na téhle vlně budeme pokračovat i na mistrovství světa.
Pojďme tedy k šampionátu, jaké máte ambice při vašem prvním startu mezi světovou elitou?
Náš jasný cíl je postup ze základní skupiny. Ten by zajišťoval další vyšší zisk bodů, a tím pádem možnost bojovat na příštích turnajích Světového okruhu rovnou v hlavní soutěži bez nutnosti kvalifikací.
Ve skupině máte domácí Poláky, Nizozemce a pár z Venezuely, jak odhadujete vaše šance?
Nizozemce jsme porazili před rokem právě při vítězství ve Varně, s Poláky jsme prohráli letos o bronz v Badenu, Venezuelce neznáme. Myslíme si, že skupina je hratelná. Můžeme skončit klidně první i poslední. Do play-off postoupí tři páry, ale přímo jen první dva. Ze třetích míst jde dál osm nejlepších z dvanácti skupin podle bodů a skóre. Proto nelze spoléhat jen na třetí pozici, ale musíme bojovat o každý míč, každý uhraný bod může být nesmírně důležitý.
Jak máte na kurtu s Robertem Kufou rozdělené role?
To je jasné. Já jsem braný jako blokař a jako levák hraju na svém kůlu, neboli na "handě", jako šestkové účko. Parťák je polař a hraje na hlavním kůlu.
Jaký máte v sezoně záběr soutěží?
Snažíme se toho hrát co nejvíc. Od světových Grand Slamů s mistrovstvím světa přes evropskou tour, kde jsou Masters a satelity a končí to mistrovstvím Evropy. Hráli jsme i rakouské turné a čeká nás i český okruh s domácím šampionátem.
Turnajů máte hodně, jak zvládáte docela kočovný život s cestováním po světě a trénováním?
Je to dost náročné, trénujeme, jak to jde, ale když postupujeme do konečných fází pavouka, tak toho času na přípravu moc není. Přesouváme se většinou letecky, ale na kratší cesty, jako třeba teď do Švýcarska, máme od sponzora půjčené auto, takže se s Robertem střídáme za volantem.
Jak dlouhá byla příprava na sezonu beachvolejbalu, měl jste vůbec nějaké volno po konci extraligy?
Ne, žádná dovolená nebyla, naposledy vloni. Už pět dnů po zisku bronzu s Duklou už jsem začal přípravu na beach.
Jak zvládáte beachvolejbalový kolotoč finančně?
Podporuje nás Dukla Liberec, máme několik dalších partnerů, třeba co se týče materiálního vybavení, něco samozřejmě hradíme ze svého a je snad příslib určité podpory od Českého volejbalového svazu.
A co prize money?
Když se budeme dostávat na těch špičkových turnajích vysoko, tak se něco vydělat dá. Jenže ty peníze nedostáváme hned na ruku, ale chodí se zpožděním měsíce nebo dvou. A když jdou odměny z evropských akcí přes svaz, tak ten nám to proplácí až najednou po sezoně.
V šestkovém volejbalu jste byl po sezoně ve výběru české reprezentace, proč jste zvolil beach?
Tuhle cestu jsem si vybral z jednoznačného důvodu. A tím je možnost startu na olympijských hrách v Riu. Myslím si totiž, že dostat se tam je pro mě v současné době daleko reálnější přes beachvolejbal. V šestkovém volejbalu je samozřejmě samotná účast na olympiádě obrovská prestiž, ale projít tam je strašně těžké. Když se to klukům povede, budu jenom rád. Třeba před rokem jsem byl nařčený, že jsem odmítl reprezentovat, což není pravda. Vždyť já přece pořád reprezentuju Českou republiku, sice ne v šestkách, ale v beachvolejbalu.
Kdy se zase zapojíte do přípravy na palubovce v Dukle Liberec?
Pro mě končí beachvolejbal zhruba na konci prázdnin, takže tak v prvním druhém týdnu v září. Na přechod na šestkový volejbal tak budu mít asi měsíc, to je dost času.
