Krátce před startem sezony vás zdobí úsměv. Jdete do nového ročníku optimisticky?
Musíme. Dnešní doba je zvláštní, ale pro každého stejná. Všechny potkají karantény, nemoci, zranění. A až pak se ukáže, jak je který tým silný. My máme vyrovnaný kádr, dobře doplněný, a proto můžeme mít zdravé sebevědomí.
Může být v průběhu sezony klíčová šířka kádru?
Určitě. Tak to máme řadu let. Nikdo si nikdy nezávidí, že ten druhý zrovna hraje. Naopak nás to motivuje v zápase i tréninku, abychom byli ještě lepší. A když dostaneme šanci, tak chceme pomoci týmu.
Před dnešním prvním zápasem ve Zlíně nejste nervózní?
Trošku ano. I na tréninku je to vidět, protože každý ví, jak umí hrát. K našemu vrcholu jsme se ještě nepřiblížili. Tým se ale zvládá připravit na klíčová období sezony. Naopak se občas stává, že pak nevyjde jeden dva zápasy v mezifázi.
Kdo bude s vámi bojovat o přední příčky v extralize?
Lvi Praha, Liberec, Karlovarsko. Překvapit mohou i mladé celky Ostravy a Brna. Nevím, jak jsou na tom ostatní. Těchto šest týmů se podle mě bude prát v horních patrech tabulky.
Vy v Jihostroji začínáte osmnáctou sezonu. Jak se cítíte?
Jsem rád, že zdraví drží a můžu svému týmu pomáhat i nadále. Každý rok je to trošku jiné. Letos byla pauza kvůli předčasně ukončené sezoně hodně dlouhá. První dva až tři měsíce jsem vůbec neměl myšlenky na to, abych šel znovu hrát. Byl jsem unavený, dal jsem si striktní půst bez balonu. Ale odpočinul jsem si a pak jsem brzy musel s míčem do haly. Chuť se mi vrátila a už se zase těším na zápasy.
