"Jinak jsme ovšem zůstaly stejné. Když nám to tréninkový nebo zápasový režim dovolí, dáme si i pivo," usmívá se o tři měsíce starší Kolocová, jež 1. dubna oslaví 25. narozeniny.
Po hrách v Londýně si přály, aby se částka 1,5 milionu, kolik spotřeboval jejich sport ročně, zdvojnásobila. Podařilo se? "Ne úplně, ale povedlo se ji navýšit. Objevili se noví partneři, takže i tento rok budeme mít pokrytý," pochvaluje si Sluková, podle níž šlo v Kapském Městě, odkud se krásky pod vysokou sítí před pár dny vrátily, o dosud nejvydařenější přípravu aktuálně devátého páru světového žebříčku.
Tomu odpovídají i jejich sportovní cíle před novou sezonou. "V turnajích Světové série bychom se konečně chtěly prosadit do semifinále, z loňska máme čtyři pátá místa. Bylo by prima udržet se ve světové desítce, abychom nemusely absolvovat náročné kvalifikace. A taky bychom chtěly uspět na červnovém mistrovství světa v Polsku a na červencovém evropském šampionátu v Rakousku, což se nám dosud nikdy nepovedlo. Chce to jen prodat zrychlenou hru, kterou jsme v Africe pilovaly, jinak se proti vysokým Ruskám nebo Američankám prosadit nemůžeme," přemítá Kolocová.
A dlouhodobější cíle? "Medaile z Ria, ale to je ještě daleko a slíbit ji nemůžeme. Jde spíš o takový sen," přiznávají.
S rakouským trenérem Simonem Nauschem, který je přítelem Slukové, začaly v Kapském Městě spolupracovat s Africkým sportovním institutem, k ruce měly kondičního trenéra a také psychologa. "Psychologa jsme dosud neměly, tu roli zastával trenér - byl takovým hromosvodem, který tlumil případné třecí plochy, pokud nějaké vůbec nastaly. Psycholog je Švýcar žijící v Jižní Africe a může nám pomoci, zůstáváme v kontaktu," přibližuje Sluková.
Už v pátek volejbalistky vyrazí na tréninkový kemp do Los Angeles, kde se chtějí v zápasech s Američankami rozehrát, a koncem dubna vstoupí do turnajů Světové série v Číně. "Domů se vracíme rády, ale ani v Americe, ani v Číně určitě nebude taková zima, jaká nás zaskočila tady," usměje se Kolocová.
