Blokařka české reprezentace Ela Koulisiani se raduje z bodu na mistrovství světa volejbalistek. | foto: Jiří Seidl, MF DNES

Volejbalistka Koulisiani má řecké kořeny, ale řecky s trenérem nemluví

  • 4
Arnhem (Od našeho zpravodaje) - Má v sobě řeckou krev, ale s řeckým trenérem českých volejbalistek Jannisem Athanasopulosem si reprezentantka Ela Koulisiani v jeho mateřštině nepovykládá. „Řek je můj dědeček a řecky mluví taťka, ale já umím jen několik slovíček jako každý turista – kaliméra, kalispéra,“ směje se Koulisiani a přidává pozdravy dobrý den a dobrý večer. „Na rozhovor s trenérem to není.“

Zdravit by ho ale řecky mohla... „Ještě jsem to neudělala, ale je to dobrý tip. Můžeme to někdy zkusit i s ostatními holkami.“

Dodává, že ani nevnímá, že trenér je z Řecka, jelikož komunikují anglicky a Jannis Athanasopulos občas použije i česká slova. „Řecko mám ale moc ráda. Hodně tam jezdíváme na dovolenou, i když teď to kvůli covidu bylo složitější,“ podotýká blokařka.

To, že se dostala na světový šampionát do nizozemského Arnhemu, vnímá jako poctu. „Kdo by si pomyslel, že skoro ve dvaceti mohu být na mistrovství světa,“ říká. „Všechno je pro mě nové. Zápasy jsou těžké. Trošku je to křest ohněm.“

Argentina - Česko

Utkání MS volejbalistek sledujte v podrobné online reportáži

Leč o to větší, že má místo v základní sestavě. „To je super. Jsem moc ráda, že tady mohu sbírat zkušenosti, zahrát si s nejlepšími hráčkami české republiky proti nejlepším týmům světa. Jsem nadšená.“

Jet na šampionát z české extraligy je pro ni obrovský skok. „Třeba zápas s Japonkami...“ připomněla blokařka KP Brno prohru 0:3 za 69 minut. „Nikdy jsem nehrála rychlejší volejbal.“

Vnímá, že poznává mnohem svižnější hru, než na jakou byla zvyklá. „Nahrávačky soupeřek jsou zkušené, takže vidí, kam se posunu, vidí, kam nahrát. Pro mě je těžší docházet bloky. K tomu proti mě smečují hráčky silnějšího kalibru, dávají mnohem větší rány, útočí s obrovskou razancí.“

Jak tedy obstát? „Musíte mít rychlé nohy, přesah nad sítí a pevné ruce. To je to, co tady potřebuju.“

Přiznává, že před každým zápasem bývá docela nervózní, že s nervozitou bojuje těžce. „Ale pan trenér mi vždycky říká, ať pořádně dýchám, a o to se snažím. K tomu mě hodně podporují starší holky. Pomáhá mi i to, že hodně mluvím s ostatními.“

Ela Koulisiani (číslo 8) se snaží s Kateřinou Valkovou zablokovat brazilský blok.

Nervozita z ní spadne po několika úvodních bodech. „Většinou s mým prvním dotekem s balonem a obzvlášť, když dám první bod. Ale snažím se šampionát si užívat. Je to jiné než jsem zatím znala, ale musím to nějak zvládnout.“

Český tým potřebuje uspět dnes od 18.00 s Argentinou a v sobotu s Kolumbií, aby se dostal mezi nejlepší čtyři celky šestičlenné skupiny D a postoupil do další fáze turnaje.

Koulisiani věří, že se to reprezentantkám podaří. „Musíme ale předvést bojovný volejbal, vyšvihnout naši nejlepší hru,“ říká. „Musíme hrát tak, že i kdyby nám to nevyšlo, tak abychom si mohly říct, že jsme do toho daly všechno a odešly se vztyčenými hlavami.“

A teď na Argentinu. Výhra udrží naději českých volejbalistek na postup

Ela Koulisiani letos maturovala a před sebou má kromě volejbalu i první ročník Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Jak vidí svou budoucnost? „Pořád jsem mladá, takže uvidím, kam mě volejbal zavede, ale ráda bych se někdy podívala do zahraničí.“

Vysněný klub ani zemi nemá. „Ale špatné by nebylo Španělsko a láká mě i Francie, hrát někde u moře. Mou nejlepší kamarádkou je Magda Bukovská,“ zmínila brněnskou spoluhráčku. „A s ní jsme si říkaly, že bychom na první zahraniční angažmá chtěly někam spolu.“

Chvíli se zamýšlí a dodává: „Také bych se někdy ráda s volejbalovou reprezentací probojovala na olympijské hry...“


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž