Takhle to hrej! Michal Hrazdira (čelem) burcuje spoluhráče Matta Augusta během...

Takhle to hrej! Michal Hrazdira (čelem) burcuje spoluhráče Matta Augusta během tie-breaku zápasu proti Českým Budějovicím. | foto: Viktor Šulc

Pro hráče jsem zlý muž, říká hrající asistent brněnských volejbalistů

  • 0
V extraligovém Volejbale Brno je smečař Michal Hrazdira nejen oporou pro spoluhráče, ale i pro trenéra Ondřeje Marka, kterému začal dělat asistenta.

V unikátní dvojroli bývalý reprezentant zúročuje svoje zkušenosti.

Výrazné osobnosti svých týmů tohle ve sportu dělají často. Když jde do tuhého, vezmou si slovo a „ošéfují“ si, co je potřeba.

Volejbalista Michal Hrazdira jde v Brně ještě dál. Po čtyřech sezonách, kdy mužstvo dovedl jednou do finále a třikrát do play off, si funkci asistenta trenéra vzal oficiálně.

„Na přípravách na zápas jsem se podílel už dřív, práci s videem znám. Od návratu z Itálie (sezona 2015/16) jsem tlačil na to, aby se zavedla statistika, přípravy se zdokonalily. Skautování soupeřů mě i baví. Beru to i jako výuku, protože vidím hodně akcí, hodně volejbalu. Vnímám už i větší detaily, které jsem tak schopen klukům předat,“ popisuje svoji roli 34letý, bez pěti centimetrů dvoumetrový chasník. 

I vzhledem k těmto jeho zkušenostem hledal Volejbal Brno v létě v rámci organizačních změn nového asistenta trenéra jen krátce. Začal netradičně vypsáním inzerátu, leč kandidáti se zrovna nehrnuli. Vedení klubu se tedy rozhodlo pro také netradiční, ale už „jistější“ řešení s hrajícím asistentem.

„Na kluky je přísný přesně tak, jak byl zvyklý ze zahraničí. Když přišel z Itálie, nebylo to tady moc zvykem. Kluci už si ale zvykli. Michal je perfekcionista, to nejlepší požaduje i po ostatních. Já jsem podobný, takže se doplňujeme,“ říká hlavní trenér týmu Ondřej Marek.

Úskalí však tohle kumulování úkolů taky má; při zápasech se Hrazdira potřebuje soustředit hlavně na svůj výkon. To ho musí na střídačce po Markově boku nahradit jiní, například kondiční trenér Ján Namešanský. „Jano je taky dobrý volejbalista, mistr Slovenska v beachi. Snažím se vždy někoho mít k ruce, s kým můžu prohodit slovo, jak to vidí on,“ připouští Marek.

Zápas nechává lavičce, na přípravě se vyřádí

Takhle třeba vypadalo koučování brněnského celku při pondělním vyhecovaném utkání proti mistrovským Českým Budějovicím: na lavičce Marek s Namešanským, na hřišti Hrazdira. Kolikrát na bloku řádil tak, že by celou hru těžko mohl sledovat, i kdyby chtěl.

Na povel si hru bral až v závěrečném tie-breaku, kde naopak Marek stranou mluvil s nahrávačem Luanem Duc Truongem a Hrazdira freneticky burcoval zbytek souboru v hloučku kolem sebe.

K pokoření mistra chyběl kousek, z vedení 2:0 na sety Brňané prohráli 2:3, v tie-breaku nejnižším možným rozdílem 14:16.

Hrazdira se pak vyklusal, o utkání krátce promluvil s klubovým fotografem, pronesl hodnocení zápasu do kamery a zahájil svoje protahovací cviky.

„Někdy mám co říct, a není to jen o taktice. Vyburcovat kluky. Někdy nechám prostor lidem z lavičky, kteří mají přehled o tom, co já nevidím. Tam bych koučování nezvládl,“ shrnul dění kolem týmu jeho lídr.

Příprava, to už je něco úplně jiného. „V úterky míváme technický trénink, kterému se hodně věnuju já. Pro každého hráče si připravím specifické cvičení, beru si to na starost. Pak mám různé další epizodní role vždycky v části tréninku. S Ondrou Markem se takto doplňujeme a já mu můžu pomoct. Není snadné koukat se na trénink jako na celek a zároveň si všímat detailů. To by měl sám těžší. Proto se snažím vnímat všech čtrnáct hráčů, nebo kolik se nás sejde,“ vysvětluje Hrazdira.

O tom, že by jako jeden z členů týmu měl být k ostatním benevolentní, nemůže být řeč. Hrazdira s úsměvem připouští, že ač si teprve dělá svoji první trenérskou licenci a praxi nemá ani od mládeže, vždycky k pozici mezi trenérem a kabinou inklinoval. „Vždycky jsem byl zlý muž, který zajišťoval, aby se na tréninku nic nevypustilo. Kde jsem viděl nějakou technickou nedokonalost, tam jsem se snažil pomoct. To mě baví,“ usmívá se.

Objem práce, přidaný k obvyklým povinnostem profesionálního hráče, nemá přesně spočítaný. „Jeden den jsou to tři hodiny, jiný den půl hodiny. Čas strávený přemýšlením nad volejbalem v autě ani neberu v potaz, to je automatické. Občas je potřeba zařídit nějaký hotel nebo večeři, což taky není nic, co by se zvednutím telefonu nedalo vyřešit. Našli jsme cestu, jak to zvládnout. Tam, kde mezi tréninky ostatní relaxují nebo spí, si já beru práci,“ líčí.

O tom, že by se přesunul do obleku a kravaty natrvalo, jako to udělal třeba jeho loňský spoluhráč, nahrávač Ondřej Boula, a stal se trenérem naplno, ještě Hrazdira neuvažuje.

„Na to mě hraní až moc baví!“ zvolá přesvědčivě.

Navíc pro Brno, pátý tým tabulky, je tohle spojení veskrze užitečné.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž