Volejbalově je však Martinovi v Saltě nejblíže jeho otec Antonín Lébl, místopředseda Českého volejbalového svazu a v Argentině navíc i vedoucí české výpravy. Dvě dosavadní prohry trápí asi všechny členy početné české mise v Argentině, největší tíha však pochopitelně leží na hráčích samotných. "Pořád to není ono, nemůžeme se dostat do formy, s jakou jsme v přípravě poráželi i soupeře zvučných jmen. Určitě se na tom podepisuje atmosféra světového šampionátu, máme v týmu skoro polovinu mladých nováčků a nervozita je pochopitelná, ale jen na ni to svádět nelze." snažil se najít příčiny dosavdního neúspěchu českého týmu Martin Lébl po smolně prohrané bitvě s Nizozemskem.
"Přitom oba dosavadní zápasy jsme prohráli velmi těsně, pokaždé nám utekly koncovky důležitých setů - především druhá sada s Holandskem, kde jsme nevyužili ani jeden ze dvou setbolů, čímž jsme mohli již rozloženého soupeře ještě více znervóznit. Atmosféra velké mezinárodní akce však nedolehla jen na mladé, ale na celý tým. Musíme se s tím poprat, jinak bude pozdě - hlavně ať je proti Řecku o co hrát...!" přeje si čerstvá posila nováčka italské ligy z Peruggie, který postrádá větší vyrovnanost výkonů českého týmu.
"Třeba první set s Nizozemím byl z naší strany parádní, ale nejsme bohužel tým, který by dokázal udržet výkonnost na stejné úrovni - nám se buď velmi daří nebo naopak vůbec nedaří... " posteskl si Martin Lébl a odmítl zároveň chválit i své dosavdní výkony. "Je pravda, že moje rychlé útoky středem zatím celkem vycházejí, nemám ale pocit, že bychom je se Zapletalem měli hrát čestěji, zdá se mi to akorát. Katastrofální jsem ale na servisu, takže z týmu rozhodně nijak nevyčnívám."
Martinovi, i celému českému týmu však i nadále věří jeho rodinní příslušníci, kteří jsou v hledišti nepříliš moderní haly Delmi v Saltě opravdu nepřehlédnutelní. "Za Martinem jezdíme kvůli volejbalu pravidelně alespoň jednou do roka, samozřejmě hlavně do zahraničních klubů, kde právě působí. Byli jsme třeba i na loňském finále PMEZ v Paříži, kde hrál Martin ještě v dresu belgického Maaseiku. Podporujeme ho osobně občas i na některém z turnajů Světové série v beachvolejbalu, fandili jsme klukům například v Torontu a samozřejmě jsme si nenechali ujít jeho vystoupení s Palinkem na olympijských hrách v Sydney 2000." prozrazuje rodinnou podporu paní Alena Léblová.
"Mě do Sydney nevzali, takže si to tady užívám opravdu naplno... Z našich návštěv má brácha určitě radost, což se už nedá říci o jehom klubových trenérech - kdykoliv mě vidí, už obracejí oči v sloup a zoufají, že zase bude brácha týden mimo...." směje se Jakub Lébl, který díky svému studiu v Liberci hraje volejbal pod Ještědem, ovšem narozdíl od bratra tvoří hru coby nahravač. Jejich mohutnou podporu budou Martin i jeho spoluhráči potřebovat hlavně v nadcházejícím klíčovém zápase s Řeckem. Pokud jej totiž Češi nezvládnou, namísto dalšího putování po Argentině s vlajkami a bubny si nejen Léblovi budou moci povídat o volejbalovém MS už jen doma v Čechách...
