Skvěle sehráli volejbalisté VK ČEZ Karlovarsko koncovky úvodních dvou setů proti Tiikeritu Kokkola. V až nečekaně vyrovnaném duelu druhého kola Poháru CEV dokázali finského mistra pokaždé přetlačit a natřískaná Hala míčových sportů u KV Areny nedočkavě vyhlížela další porci napínavé podívané ve třetím setu.
K té už však nedošlo. Ani ve třetím, ani ve čtvrtém, ani v pátém - rozhodujícím setu. Karlovarsko totiž úplně odpadlo a na konci duelu mohli před v té době už ztichlou halou jeho hráči jen bezmocně rýt očima do palubovky. Prohráli 2:3 (25:23, 28:26, 25:20, 25:16, 15:12) a do odvety - hraje se za dva týdny 17. ledna, budou muset vrhnout všechny své síly, jinak se mohou v letošní sezoně s pohárovou Evropou rozloučit.
Dostatečná kvalita i zkušenost na soupisce Karlovarska pro otočení situace nepochybně je, do té doby ale musí hráči na ní vepsaní nalézt přes vánoční přestávku poztrácenou souhru. Co se dalo vzhledem k vývoji duelu v prvních dvou setech lehce přehlédnout, už pak totiž ve zbývajícím vývoji zápasu přímo bilo do očí. „Chybí nám rytmus, u týmu i jednotlivců. Celé je to rozházené,“ zlobil se také po utkání Jiří Novák, kouč Karlovarska. Jak těžké to proti Tiikeritu bude, to zjistil hned po svátcích. To když přivítal své svěřence na prvním tréninku. „Hned bylo cítit, že to nešlape,“ říká Novák. A to se až do zápasu s Kokkolou bůhvíjak nezlepšilo.
Stačilo jen, aby se Finové ve svém výkonu o něco zlepšili, a Karlovarsko na to už nebylo ve stávající formě schopné dostatečně zareagovat. O to víc pak vynikala daleko rychlejší souhra Tiikeritu na síti i jeho dvě účinná smečovaná podání. „Za normálních okolností bychom si s nimi určitě poradili,“ ví Novák. Na místo toho se však do servisu jeho tým netrefoval vůbec a kazil i podání volená téměř bez rizika. Úroveň vyžadující pohárové utkání na evropské scéně mělo i podle trenéra Nováka jen pár servisů ze strany jeho týmu.
Servis ale neměl být tím hlavním, na čem chtěli trenéři Karlovarska stavět proti Tiikeritu svou taktiku. Takhle Jiří Novák rozebral hru Finů před utkáním pro svazový web. „Sledovali jsme hru finského celku, a je vidět, že jsou velmi solidní v útoku, hrají poměrně rychle a mají výbornou hru v poli. Určité rezervy jsme ale našli na bloku, kterých budeme chtít využít a útočně se prosadit.“
Jestli se to Karlovarsku v utkání podařilo, to pak mohli posoudit diváci sami. Ještě v prvních dvou setech taktika Karlovarska na rozbor svého trenéra poměrně solidně seděla, když ale povolilo Finům dostat se o něco víc do hry, rázem se rozpadla. V době, kdy Karlovarsko nemohlo pořádně trefit servis a Finové měli ulehčený příjem až natolik, že finální nahrávky pro útok jen svištěly vzduchem, vypadalo rozložení sil na palubovce celkem jednoznačně. „Že nehrajeme dobře, to kluci cítili už v prvních dvou setech, které jsme vyhráli. A pak se nám tam navíc vkradla taková ta zdrženlivost,“ ví Novák.
Vzít „to“ na sebe je jedním z úkolů týmového lídra, podle trenéra Karlovarska se ale v té době nikdo takový na palubovce nenašel a to byla také jedna z příčin, proč se ve zbytku zápasu vezlo jako na finském kolotoči. A je pak už celkem jedno, jestli si po odehraném mači na vysvětlenou protistrany řekly „neměli jsme už co ztratit (vítězové)“, nebo „už jsme si mysleli, že to máme v kapse a přestali jsme hrát (poražení)“.
A vymlouvat se na pohárovou nezkušenost? Byť se kostra týmu letos přes léto znovu z části proměnila, své v Evropě si odehrála i řada posil, v čele s někdejším kapitánem národního týmu a francouzským mušketýrem Ondřejem Hudečkem. Jako tým má Karlovarsko za sebou v letošní sezoně navíc už postup přes estonský Tallin. „Tam bych to ještě pochopil, kdyby hrál někdo zadrženě. Tady pro to už ale nebyl důvod,“ uvědomuje si kouč Novák a na vysvětlenou přidává jiný důvod. „Jak se každý z hráčů sám připravoval přes Vánoce, to si teď musí sáhnout do svědomí. Od toho jsou profesionálové.“
Pravda, od posledního duelu Karlovarska uteklo už čtrnáct dní a pro mnohé z nás „jako voda“, to samé by mohli ostatně říct i volejbalisté Karlovarska o svých šesti dnech volna, která za odměnu za podzimní výkony od klubu dostali. „Uhráli si to, proč ne. Neznamená to ale, že budu jen doma ležet na gauči, pít pivo a jíst cukroví,“ zlobí se Novák. Ukazovat ale po prohraném utkání na chyby jednotlivců, to nemá podle něj cenu. „Hráči se musí naučit vyhrávat i prohrávat jako tým,“ říká.
Teď se stalo to druhé a zrovna v jednom z pro klub nejdůležitějších utkání sezony, na které navíc bezmocně zírá natřískaná karlovarská míčovka. „Samozřejmě, udělali jsme chybu. Bylo by to sice pěkné, ale nemůžeme pořád jen vyhrávat. Důležité je se z téhle porážky poučit. Musíme dál pracovat v tréninku a jsem si jistý, že na odvetu v Kokkole budeme připraveni,“ slibuje Novák.
Stále totiž platí, že kdo vyhraje v odvetě, postupuje dál. Karlovarsko tedy alespoň nemusí počítat, jaké varianty výsledku mu zaručí postup do další fáze Poháru CEV. Prostě musí vyhrát. A to může být při určování taktiky a snad ještě víc v přístupu hráčů k zápasu paradoxně i jeho výhoda. „Výsledek prvního zápasu teď toho až tolik neřeší,“ souhlasí kouč Novák. I když se jeho týmu podaří přetlouct Tiikerit na pět setů, bude rozhodovat „zlatý set“ a pokud se to stane, může mrzet fanoušky Karlovarska snad jen to jediné. Že ve dva tisíce kilometrů vzdáleném Oulu nemohli být u toho.
