Jakou roli může hrát výsledek utkání z psychologického hlediska?
Nechci tomu dávat zase větší důležitost, než ten samotný zápas doopravdy má. Nás teď čeká období dobrých zkoušek, kvalitních soupeřů, takže jsme sami zvědaví, jak si s tím poradíme.
Vy jste volejbalově vyrůstal právě v Českých Budějovicích. Mají pro vás souboje s Jihostrojem zvláštní příchuť?
Mám tam spoustu známých, kamarádů, dá se říct, že i zázemí. Myslím, že jde o takovou zdravou rivalitu, nikdo nechce prohrát. Zápasy Karlovarska a Českých Budějovic mají vždycky ohromný náboj.
V kalendáři vašeho týmu je jen za prosinec a leden celkem sedmnáct zápasů. Projevuje se na vašich svěřencích taková zátěž?
Zatím to drží. Pomáhají tomu i ty výsledky, když se vyhrává, tak je to vždycky snazší. Spíš než únavu zatím sleduji na hráčích, že jim ta vytíženost naopak vyhovuje.
Nechybí vám čas na tréninky?
Něco odtrénovat stihneme, přes týden je to skoro normální, jen nemáme tréninky spojené s jedním zápasem, ale se dvěma. Pak se do toho vloží ještě jedna hrací středa, takže konec ledna bude zajímavý. Už teď jedeme takové svoje play off.
Už na podzim jste řešili problém s dlouhodobým zraněním nahrávače Ticháčka. Je vidět, že Wessel Keemink ho dokázal nahradit.
Wes se úplně bez problémů adaptoval, jako by s týmem žil už delší dobu.
Jak komunikuje s Lukášem Ticháčkem?
Pravidelně spolu hru rozebírají, baví se o různých situacích na hřišti. Cirda (Lukáš Ticháček) řekne, jak to viděl zvenku, Wes zase, jak to vypadalo ze hřiště. Poradí si, dokážou si vyhovět, všechno spolu konzultují.
