Start do soutěže bývá podle něj nevyzpytatelný. „Příbram je nebezpečná, to nám tady loni ukázala. Výhoda prvního zápasu ale je, že do toho hráči vletí a chtějí začít vítězně,“ dodává kouč Karlovarska. V uplynulé sezoně vyhrál jeho tým základní část, v předčasně ukončené sezoně však nedostal šanci zaútočit na titul, další mistrovský atak tak chystá účastník Ligy mistrů na právě zahájený extraligový ročník.
V přípravě jste odehráli pouhých pět duelů. Stihli jste všechno, co jste si naplánovali?
Bohužel, vinou téhle doby jsme to nestihli. Měli jsme toho naplánovaného víc, ale týmy okolo nás začaly odpadávat. Vypadl turnaj v Liberci, stejně tak dva domluvené zápasy s Českými Budějovicemi. Ale některé týmy jsou na tom hůř, já jsem rád aspoň za těch pět zápasů. Ne každý zápas se nám povedl, ale příprava se těžko hodnotí, teď teprve přijde určitý tlak na výsledek.
Odehráli jste domácí Velkou cenu porcelánu a pak už jen dvě přípravná utkání. Co ukázala konfrontace s jinými mužstvy?
Ukázala, že se potvrdila stará pravda: bez příjmu to nepůjde. A kdo bude dobrý na servisu, vyhraje. Některé týmy ale nenastupovaly kompletní. Jak jsem říkal, ne každý zápas se povedl, ten tlak na výsledek teprve přijde a může se občas projevit i svázanost v domácím prostředí.
Liší se v něčem herní pojetí vašeho týmu od loňské sezony?
To uvidíme později, až půjdeme na ostré bojiště. Přivítal jsem to, že tým zůstal pohromadě, že jsme nevyměnili třeba polovinu sestavy. V přípravě jsme zdokonalovali některé prvky a zkoušeli je v zápasech.
Má v současné době Karlovarsko největší sílu v ofenzivě?
Zatím to nedokážu posoudit, když jsme neodehráli v přípravě tolik zápasů. Síla každého hráče se stejně pozná, až o něco půjde. Loni jsme se snažili praktikovat ofenzivní volejbal s různými kombinacemi, smečaři nám zůstali. Počkejme si několik kol a uvidíme.
Jak se projevují nové posily Karlovarska?
Levoruký Patrik Indra je hráč mladší generace s velkým potenciálem, kterému chceme dát čas na hřišti. Určitě bude potřebovat pomoct, a tak jsme se rozhodli vzít relativně zkušenějšího Švéda Fredrica Gustavssona. Ten nás přesvědčil v tom, že odehrál už pár sezon v různých evropských ligách, vsadili jsme na jeho zkušenosti a severský klid. Na pozici druhého nahrávače jsme se brzy po skončení sezony rozhodli hledat českého hráče. A na trhu nám z toho vyšel Martin Kočka, který je sice menšího vzrůstu, ale je to bojovník a obrovský dříč na tréninku, což nám naprosto vyhovuje.
