Na koho Češi narazí ve skupině?
Čekají je domácí Nizozemci, mistři světa z Polska, Ukrajinci, Estonci a výběr Černé Hory. „Skupina je hratelná, ale musíme podat bezchybný koncentrovaný výkon,“ říká Janouch.
Jaká je v týmu nálada před startem šampionátu?
Nálada je dobrá. První zápas už je v pátek, tak věřím, že budeme dobře připraveni a že budeme od prvního míče bojovat o vítězství.
Předloni jste si z mistrovství Evropy přivezli sedmé místo. Můžete ho ještě vylepšit?
Ze dvou důvodů to bude strašně těžké. Ten první je, že je vždycky těžké obhájit úspěšné umístění. Druhý pak že se změnil systém, je tam poprvé v historii 24 týmů, což znamená víc zápasů ve skupině. Může a nemusí to být výhoda, to je diskutabilní.
Systém MENa evropském šampionátu volejbalistů (12. - 29. 9.) se poprvé v historii představí hned 24 týmů. Turnaj pořádají čtyři země - Francie, Belgie, Slovinsko, Nizozemsko - a každá hostí jednu z šestičlenných základních skupin. Z nich postoupí do osmifinále čtyři nejlepší celky, pak se pokračuje systémem play-off. ME vyvrcholí zápasy o medaile v Paříži. |
Pět utkání ve skupině, bude to náročné?
Důležitá bude regenerace mezi zápasy. I když máme mladý tým, každý ví, co potřebuje. Někdo bude hrát víc a jiný míň. Jsme ale hodně vyrovnaní, základní šestka se střídáním může měnit a nemyslím, že to nějak ovlivní naši hru.
Sledujete cestu českého basketbalového týmu na mistrovství světa? Je to pro vás inspirace?
Neminulo nás to, ale v těch časech, kdy oni hrají, my trénujeme. Kluci každopádně hrají výborně, momentálně jsou nejúspěšnější z českých kolektivních sportů. Může to pro nás být motivace někde vzadu v hlavě, ale i tak se musíme soustředit hlavně na náš vlastní výkon.
Dají se týmy z let 2017 a 2019 porovnat?
Největší obměna byla na pozici blokaře, tři hráči se zkušenostmi z tehdejší doby už na soupisce nefigurují. Ještě chybí libero Kryštof, to byl důležitý článek, protože podle mnohých odehrál nejlepší šampionát.
Bude proto letos tým sázet na něco jiného než tenkrát?
Nemáme blokaře vysokého 210 centimetrů, což je strašná výhoda pro týmy, které je mají. Takový blokař v obraně osahá spoustu balonů. My musíme hrát tvrdě od servisu, odtáhnout soupeře od sítě, aby neměli možnost hrát středem. To bude zásadní.
Máte v hlavě papírové pořadí skupiny? Mistři světa Poláci platí za největší favority, ale co dál?
Těžká otázka. Poláci jsou asi jasní, nemusíme chodit kolem horké kaše, jsou favority na celkové vítězství. S Holandskem jsme hráli loni Světovou ligu a možná jednou z šesti zápasů jsme je porazili, jsou proto proti nám mírným favoritem. Černá Hora bude mít zkušený tým, s Ukrajinou jsme letos jednou vyhráli a prohráli, Estonsko má věkově zkušenější tým, zkušeného nahrávače a obrovskou věž na smeči Olivera Vennoa. Ale určitě je v našich silách postoupit.
Jakub Janouch (uprostřed) slaví se spoluhráči z české reprezentace.
Jak důležité bude dobře začít?
Každý zápas je důležitý, ale samozřejmě ten první je hodně důležitý. Jak do turnaje vstoupíme, tak se to pak s námi může vézt. Na první utkání se soustředíme, ale kdyby se nám nezadařilo, tak můžeme těžit z výhody, že je skupina šestičlenná a můžeme to napravit. Ale teď chci přemýšlet pozitivně a do úvodního zápasu vlítnout.
Loni jste prožil dost turbulentní rok. Kromě sňatku jste z Liberce po letech zamířil do německého Friedrichshafenu. Už jste jednička mezi nahrávači?
V průběhu sezony jsme se střídali, ale já jsem odehrál víc zápasů i v play-off. Letos odešlo devět kluků, přijde devět nových hráčů, což je obrovský zásah. Sezonu začínáme už 12. října, takže moc času na přípravu nebudeme mít. Asi bude potřeba víc času, abychom se seznámili.
Potkáte někoho z týmu na mistrovství Evropy?
Ve skupině nemám žádného spoluhráče, jenom trenéra (Vital Heynen - kouč polské reprezentace). On mě určitě bude hecovat, jak ho znám.
Po sezoně jste si nic neříkali?
Ale jo, on je takový hodně impulzivní, rýpavý. Čekám, že od něj ještě něco proběhne.
Jak jste na tom s němčinou?
Něco rozumím, ale je to těžké. Měl jsem němčinu jako druhý jazyk ve škole, ale moc jsem tomu nedával. Ale já ji vlastně ani nepotřebuju. Klub funguje vyloženě na angličtině, letos budeme mít v týmu jen tři nebo čtyři Němce, budeme hodně mezinárodní. A dokonce už jsme dostali i příkaz od trenéra, že se nesmíme bavit jiným jazykem než angličtinou.
Objednat si jídlo ale německy zvládnete, ne?
Friedrichshafen je menší městečko na jihu, hodně přátelské a většina obyvatel jsou starší lidé, kterým se nechce mluvit jinak než německy. Každý, kdo tam přijede, tak by měl umět mluvit jazykem, kterým se tam mluví, s tím souhlasím. A takové ty základní fráze zvládám.
Volejbal je v Německu o dost sledovanější než u nás. Je to vidět?
Je to úplně něco jiného. Často se říká, že spodní týmy tabulky nemají kvalitu, ale tady určitě ano. Druhý Innsbruck málem v play-off vypadl se sedmým týmem. Navíc jsou u každého zápasu programy pro diváky, taneční animace, to u nás zatím neexistuje.
Friedrichshafen je vůbec volejbalová bašta.
Žádný jiný sport na takové úrovni tam není. Město má 60 tisíc obyvatel a volejbal je takový jediný sportovní zážitek. Lidi jsou zvědaví na Innsbruck, Berlín, Frankfurt. Když jsme hráli finále poháru, přišlo 11 tisíc lidí. Důchodci chodí v šálách týmu do supermarketu.
Poznávají vás na ulici?
To úplně ne. Ještě nejsme v Polsku. (usměje se)
