„Každý český tým potvrdí, že hrát na domácí půdě a v Ostravě je radost. Diváci tady byli vždycky skvělí a tlačili nás dopředu,“ řekla Markéta Nausch Sluková, která v Dolních Vítkovicích zažila čtyři z dosavadních pěti ročníků, přičemž hned první s Barborou Hermannovou vyhrála.
Tentokrát musela s Helenou Havelkovou do kvalifikace, v níž neuspěly. Hrály ve středu dopoledne a i v tu dobu měly hodně slušnou podporu. „Na tohle jsme se těšila. Atmosféra je tady vždycky vynikající,“ dodala Nausch Sluková.
Obzvlášť milé jsou ostravské kulisy pro Barboru Hermannovou, místní rodačku.
„Je to velká pomoc,“ uvedla Hermannová. „Jsem velice ráda, že se tradice drží a lidi chodí. Je to beachvolejbalový svátek, protože se sem sjíždí celá republika. A vypadá to, že si turnaj s námi užívají.“
A podotkla, že zdejší energie zřejmě funguje, když každoročně je některý z českých celků ve finále. „Těším se, že to letos zafunguje znovu,“ řekla.
„Třeba nám,“ usmála se její spoluhráčka Marie-Sára Štochlová. „Anebo klukům. Někomu snad jo.“
Českým reprezentantkám se v Ostravě líbí, že diváci dokážou vytvořit skvělou atmosféru i při zápasech zahraničních týmů. „Fanoušky beach baví a žijí jim,“ podotkla Štochlová.
„Ta podpora hodně pomáhá. Je znát,“ potvrdil Tomáš Semerád, který s Jakubem Šépkou byl blízko senzaci, když v kvalifikaci podlehli elitním Brazilcům Georgemu a Andrému 1:2. „Máme zkušenost z minulého léta, kdy jsme hráli ve Gstaadu na centrkurtu proti domácím Švýcarům. A bylo to obráceně – diváci táhli je. Věřím, že když je zdejší aréna plná, musí vás to neskutečně hnát dopředu. Je to takový třetí hráč.“
Jak vůbec sportovci podporu fanoušků vnímají? Pomáhá jim, když se jim nedaří, anebo je ještě více pozvedne v případě, že hrají bezchybně a jsou takříkajíc v laufu?
Marie-Sára Štochlová přihrává podání Švýcarek.
„V obou situacích je to pomoc,“ odpověděla Barbora Hermannová. „Pokud se daří, je atmosféra na hřišti pro obě hráčky automatická, protože jsou na vlně, která jede a ta energie tam už je. Kdežto, když prohráváte, vnější energie od diváků, kteří fandí, vám může dodat potřebnou jiskru do plamínku pomalu uhasínajících hráček. Může to ten plamen znovu vyhnat do výšin. Mně to kolikrát pomohlo.“
Takže jakákoliv podpora ji nerozhodí?
„Několikrát se mi stalo, že někdo zařval, a to nemyslím tady v Ostravě,“ řekla Hermannová. „Na jiném turnaji, třeba ve Vídni, fanoušek, který to myslel dobře, zařval v momentě, kdy jsem si nahazovala balon na podání. To jsem se nechala rozhodit a do míče jsem plácla bohužel moc, až letěl do autu. Moje chyba, samozřejmě, měla bych být na to připravená, ale určitě mě to ovlivnilo.“
Podle ní je tak mnohem lepší jednolité povzbuzování, než jednotlivé výkřiky. A mohutné podpory diváků si beachvolejbalisté v Ostravě užívají.
