„Z příchodu nových hráčů mám velkou radost, nejlépe když ještě reprezentují svou zemi. To se pak kasa směje a já s ní,“ culí se dvaatřicetiletý reprezentant.
Jaká je na začátku přípravy nálada v týmu?
Běží nám druhý týden přípravy a tyto první týdny bývají hodně fyzicky náročné. Ale na dobré náladě v nově se skládajícím týmu to neubírá.
Teď zažíváte hlavně dřinu v posilovně nebo na atletickém oválu. Čím si nyní přípravu zpestřujete?
Zpestření je samo o sobě už to, že tým má spoustu nových tváří, tak se seznamujeme a sbližujeme. To je na našem sportu krásná věc, člověk se seznámí se spoustou lidí z odlišných zemí a kultur.
Jak se noví hráči adaptují do mužstva?
Zatím se všechno jeví dobře, stále ještě nejsme kompletní a ještě chvíli nebudeme, ale noví kluci, kteří tu již jsou, neměli problém zapadnout v šatně mezi nás, stávající hráče.
V klubu je to pestřejší, říká asistent trenéra karlovarských volejbalistů Kop |
A jaké „zápisné“ čeká nováčky týmu?
Z příchodu nových hráčů mám vždy velkou radost, nejlépe když ještě reprezentují svou zemi. To se pak kasa směje a já s ní. Jsem totiž takzvaný pínař neboli ten, co drží týmovou kasu.
Vy jste měl po sezoně nabitý reprezentační program. Cítíte větší únavu?
Program byl náročný, ale když jsou úspěchy, tak to jde vždy lépe. Navíc mně se poštěstil celý měsíc volna, což je krásná věc, kterou jsem nezažil posledních pár let.
Národní tým ovládl Zlatou Evropskou ligu a byl krůček od bronzu v Challenger Cupu. V jaké kondici je reprezentace?
Nároďák se teď skládá hlavně z lidí, kteří i přes náročné klubové sezony mají chuť přes léto makat na tom, aby vylepšili jméno českého volejbalu ve světě. Já doufám, že jsme započali cestu progresu, která bude pokračovat krůček po krůčku i dál.
