Obhájci titulu z Liberce ve čtvrtek klíčovou sadu strhli na svoji stranu. Celý duel ovládli 3:1 na sety, čímž rozesmutnili většinu z 5 556 diváků v natřískané DRFG Areně. Dukla finálovou sérii získala 4:2 na zápasy. „Atmosféra byla báječná,“ chválil domácí nahrávač Zdeněk Haník rekordní extraligovou kulisu. „Pocity jsou smíšené, lidem jsme dlužili výhru.“
Brno ale ukázalo, že se sportem dokáže bavit. I dlouhé minuty po finále zůstávali fandové v aréně. Žlutočerným borcům z Volejbalu Brno aplaudovali vestoje.
Kdo by čekal, že volejbalisté dokážou postavit město na nohy? Vždyť na medaili vyčkávali dlouhých 22 let. Na zlato, které se v Brně slavilo naposledy v roce 1990, ale současná parta trenéra Ondřeje Marka nedosáhla.
„Bylo to v euforii a my jsme byli trošku takové zjevení,“ povídal Haník, jenž s kolegy Dukle zle zatápěl. „Jsou to srdcaři, chvíli jsme nevěděli co dělat,“ oddechoval reprezentační blokař Lubomír Staněk. „Uhráli jsme to zkušenostmi.“
Na snový ročník, který volejbalisté končili ve vypůjčené DRFG Areně, ale Brňané nezapomenou. „Bylo by super takhle hrát i v příští sezoně,“ řekl 29letý Haník. „Nevím, jestli tenhle tým zůstane pohromadě, ale určitě postavíme družstvo tak, aby mělo zase na finále,“ prohlásil manažer Volejbalu Brno Martin Gerža, který sestavil mezinárodně pestrý, ale fungující soubor.
„Byli jsme úspěšní díky soudržnosti. Spousta kluků přišla, ale hráli jsme jako tým,“ vykládal Haník, jenž měl za spoluhráče mimo jiné dva ruské bombarďáky a dva Američany. „Bohužel máme svoje limity a na Liberec jsme neměli.“
Brňané tak mají pro další sezonu motivaci. Ukázat, že finále nebyl jen výkřik do volejbalové tmy. A není to jediný cíl. „Příště budeme chtít vyprodat Rondo. Ale hokejové Rondo s plnou kapacitou,“ zasnil se Gerža.
