1 / 18
O nadcházejícím víkendu se jede Velká cena Belgie na trati Spa-Francorchamps. Legendární belgická trať si získala oblibu fanoušků díky rychlým zatáčkám, převýšení i nepředvídatelnému počasí, které dokáže během jediného kola zcela změnit průběh závodu. Právě kombinace jedinečné historie, obrovské jezdecké výzvy i nebezpečnosti vytvořila v Ardenách místo, kde vznikly některé z nejslavnějších okamžiků Formule 1. Připomeňte si některé z nich.
Autor: Roman Klemm
Pokud existuje závod, který vystihuje nepředvídatelnost Spa-Francorchamps, je to Velká cena Belgie 1998. V hustém dešti došlo hned po startu k jedné z největších hromadných nehod v historii Formule 1. Jejím spouštěčem byl David Coulthard a celkem v ní uvízlo 13 vozů. Závod musel být přerušen.
Autor: formula1.com
Po restartu se zdálo, že si pro vítězství suverénně jede Michael Schumacher. Ani on ale nakonec neproťal cílovou pásku. Historicky první vítězství oslavil Jordan zásluhou Damona Hilla před Ralfem Schumacherem.
Autor: Profimedia.cz
Zcela opačné pocity prožíval Michael Schumacher. Ten při předjíždění narazil do o kolo pomalejšího Coultharda, který v lijáku výrazně zpomalil. Rozzuřený Schumacher po odstoupení vběhl do garáže McLarenu, kde se chtěl se skotským jezdcem vypořádat. Incident museli uklidňovat členové obou týmů. Že způsobil obě nehody Belgie 1998, Coulthard veřejně přiznal až po letech.
Autor: ČTK
Do té doby měl Schumacher na trať Spa-Francorchamps hlavně dobré vzpomínky. Právě na belgickém okruhu v roce 1992 vybojoval své vůbec první vítězství ve Formuli 1. A to za velmi náročných podmínek.
Autor: Profimedia.cz
Němec tehdy skvěle přečetl měnící se podmínky na trati a jako jeden z prvních přezul na slicky, což se ukázalo jako rozhodující strategický tah. Ve Spa odstartovala jeho mimořádně úspěšná kariéra, během níž zde nakonec zvítězil hned šestkrát. Spa označoval za svůj nejoblíbenější okruh.
Autor: Profimedia.cz
Také v roce 1995 patřila Velká cena Belgie Schumacherovi. Šlo o jeden z jeho nejlepších výkonů v kariéře. Němec startoval až ze 16. místa, přesto se postupně propracoval do čela. Pak ale trať zasáhl déšť a většina jezdců zamířila pro mokré pneumatiky.
Autor: Profimedia.cz
Schumacher však vsadil na to, že bude přeháňka krátká a zůstal na slickách. V extrémně složitých podmínkách několik kol odolával útokům Damona Hilla, který byl v tu chvíli mnohem rychlejší. Riskantní strategie vyšla dokonale a Schumacher si připsal jedno z nejcennějších vítězství kariéry.
Autor: Profimedia.cz
Belgická Velká cena v roce 2021 se do historie zapsala jako nejkratší závod v historii. Fanoušci o něm hovoří také jako o závodu, který nebyl. Celý víkend provázely extrémní deště a v neděli byly podmínky natolik špatné, že se start závodu dlouho odkládal. Nakonec se závodníci na trať dostali jen za safety carem a po několika kolech kroužení za ním vedení závod definitivně ukončilo.
Autor: AP
Přesto byl podnik podle tehdejších pravidel uznán jako odjetý a jezdci získali polovinu bodů. Vítězem se stal Max Verstappen, který má v tabulkách uvedeno, že závod odjel za 3 minuty a 27 sekund. Rozhodnutí FIA vyvolalo obrovskou kritiku ze strany fanoušků, jezdců i týmů a právě tento víkend vedl ke změně pravidel, aby se podobná situace už neopakovala.
Autor: Reuters
Jedním z nejslavnějších momentů historie formule 1 se stal souboj Miki Häkkinena s Michaelem Schumacherem v roce 2000. Obhájce titulu z Finska si několik kol hledal cestu kolem vedoucího ferrari, až přišla ikonická chvíle na rovince Kemmel.
Autor: Profimedia.cz
Häkkinen využil o kolo pomalejšího Ricarda Zonty, kterého oba soupeři právě předjížděli, a během několika vteřin se protáhl mezi dvěma vozy. Fin nakonec závod vyhrál a jeho riskantní manévr ve více než třísetkilometrové rychlosti bývá dodnes označován za nejlepší předjetí v historii formule 1.
Autor: Profimedia.cz
Ročník 1960 patří naopak k nejtemnějším kapitolám historie formule 1. Už během tréninků se těžce zranili Stirling Moss a Mike Taylor. Samotný závod si pak vyžádal životy dvou britských jezdců – Chrise Bristowa a Alana Staceyho. Tehdejší čtrnáctikilometrové Spa vedlo po běžných silnicích lemovaných stromy, domy i telegrafními sloupy a bezpečnostní standardy byly minimální.
Autor: Profimedia.cz
Tragédie přinesla první debaty o bezpečnosti okruhu, které se vedou dodnes. Přestože dnešní Spa je nesrovnatelně bezpečnější, bolestné vzpomínky připomínají také úmrtí Anthoina Huberta při závodě formule 2 v roce 2019 nebo Dilana van’t Hoffa při závodě FRECA o čtyři roky později.
Autor: Profimedia.cz
Když se mluví o nejlepších výkonech jednotlivce v historii formule 1, pravidelně zaznívá Jim Clark a Velká cena Belgie z roku 1963. Po potížích před startem převzal rychle vedení a na mokré trati soupeřům doslova zmizel.
Autor: Profimedia.cz
Druhého Bruce McLarena porazil o téměř pět minut. Clark přitom Spa kvůli jeho nebezpečnosti nikdy neměl rád, byl svědkem tragédie v roce 1960. Paradoxně právě na belgickém okruhu vyhrál čtyřikrát v řadě.
Autor: Profimedia.cz
Belgickou Grand Prix 1966 zasáhla krátce po startu prudká bouře a na mokré trati během jediného kola havarovala více než polovina jezdců. Nejvážnější nehodu utrpěl Jackie Stewart, který ve vysoké rychlosti narazil do telegrafního sloupu, skončil převrácený v příkopu a téměř půl hodiny zůstal uvězněný v kokpitu plném unikajícího paliva.
Autor: Profimedia.cz
Zachránili ho až Graham Hill a Bob Bondurant za pomoci nářadí vypůjčeného od diváků. Stewart později označil tento zážitek za zlomový okamžik své kariéry. Po Spa se stal nejvýraznějším zastáncem bezpečnosti ve formuli 1 a jeho dlouholetý boj vedl k zásadním změnám, které zachránily nespočet životů.
Autor: Profimedia.cz
